Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

10. 4. 2019

DokuVlna – Exulanti z měst 1/2 (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:52

Daniel Kupšovský a Radim Labuda. Dvoudílný radiodokument o cestě z města. Daniel a Radim, dva kamarádi, kteří žijí celý život ve městě, chtějí poznat, jaké by to bylo žít na venkově – v souladu s přírodou, nezávisle na civilizaci, soběstačně, ekologicky a zdravě. Vydávají se proto navštívit dva páry, které žijí na opačných stranách beskydského pohoří. Dramaturgie Brit Jensen. Zvuk Tomáš Pernický, Radim Špála.

Natočeno 2017. Premiéra 1. a 2. dílu 21. 9. 2017 (ČRo Rádio Wave). Repríza obou dílů 11. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h. a 20:26 h.). Repríza 14. 4. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14.00 hodin).

Obsah: 1. Morávka. Jaké to je odstěhovat se z Ostravy na beskydskou samotu u lesa? K poslechu zde. – 2. Zlámaná. Marek s Lojzou se rozhodli, že se odstěhují na chalupu po babičce v Kysucích. K poslechu zde.

Lit.: Kupšovský, Daniel: Dvoudílný dokument sleduje den v životě lidí, kteří vyměnili město za lesní samotu. In web ČRo Radio Wave, 21. září 2017 (článek+ nahrávky k poslechu). – Cit.:

Daniel a Radim, dva kamarádi, kteří žijí celý život ve městě, přemýšlejí o tom, jaké by to bylo žít na venkově – v souladu s přírodou, nezávisle na civilizaci, soběstačně, ekologicky a zdravě. Vydávají se proto navštívit dva páry, které žijí na opačných stranách beskydského pohoří.

Exulanti z měst 1 – Morávka

Michal s Romanou se potkali v Ostravě při studiu na vysoké škole. Brzy zjistili, že mají podobný koníček. Milují outdoor, treking a hory. Každý víkend jezdili na výlet. Časem u nich došlo k posunu priorit a touha cestovat a být venku převládla nad budováním kariéry ve městě. Sekli s prací a koupili starou roubenku v horách. Vzhledem k tomu, že splácejí hypotéku, jeden z nich musí být zaměstnaný, náklady jsou ale oproti životu ve městě výrazně nižší. Momentálně pracuje Romana. Michal se stará o hospodářství.

Roubenka v horách

Roubenku nad přehradou, která sloužila předchozím majitelům jako rekreační objekt, si zrekonstruovali a pěstují tu brambory, byliny, chovají králíky, ovce a přežili tak už tři zimy. Mají motto „Žijme jednoduše“ a o svém počínání píší blog s názvem Punto Fijo – Live Simply. Jednoduchost ovšem neznamená bídu, a tak se v domě setkáte s běžnými vymoženostmi, jako je pračka, myčka nebo wi-fi.

Pevný bod

„Punto Fijo je španělsky ‚pevný bod‘, město ve Venezuele a hlavně báječné album a píseň Szidi Tobias, které jsem si zamiloval už dávno. Snad mi tedy promine, že jsem si tento název vypůjčil,“ říká Michal. „Svůj ‚pevný bod‘ má každý z nás, a ať už ho nazývá jakkoliv, je k němu pevně připoutaný. Někdy je to dobře a jindy ne. Takovým pevným bodem může být totiž rodná hrouda, potomek, práce, hypotéka na dům či byt, rodiče, kamarádi a podobně. Mít ‚pevné body‘ je určitě potřeba, ale taky je potřeba najít dostatečně dlouhé lano, které k nim uvážeme a vydáme se s jeho druhým koncem v ruce do neznáma.“

 

Exulanti z měst 2 – Zlámaná

Lidé, kteří odcházejí z měst na venkov, se zpočátku nejvíce potýkají s problémem, jak přežít první zimu. Polovina práce na jaře, v létě a na podzim spočívá v tom, že si člověk dělá zásoby na zimu. Divadelník Lojza z Olomouce, který žije se světoběžníkem Markem, původem ze Slovenska, přežili už čtyři zimy. Jejich obživou se staly kozy, husy a slepice. I když žijí velmi skromně, tak se necítí chudí. Jsou majiteli polí, lesa a nemalého hospodářství. Ač bezdětní, mají podle svých slov společnosti co předat.

Odchod

Marek s Lojzou se rozhodli, že se odstěhují na chalupu po babičce v Kysucích. Lojza měl dost práce v divadle v Olomouci a Marek se po letech strávených za barem v různých evropských městech chtěl usadit a zklidnit. Oběma vadila nestřídmost civilizace, plýtvání, neúcta ke zvířatům a k půdě. Kromě občasného ponorkového efektu, který se dal dobře setřást procházkami po beskydských kopcích a lesích, se nevynořil žádný zásadní problém. Na jaře už se do města nevrátili.

Kozy a šindele

Starat se o slepice a husy zvládne asi každý. Proto si Lojza usmyslel, že to zkusí s českou hnědou krátkosrstou kozou. Dnes jich má skoro tucet, každodenní chození na pastvu považuje za skvělý relax a kozí mléko pije několikrát denně. Dokáže vyrobit i obstojný tvaroh a do budoucna by chtěl rozjet malou mléčnou výrobnu. Kromě toho mají chlapi na Zlámané vejce od slepic a hus a jednou za čas i maso, které si sami zabijí. Marek vedle toho objevuje, k čemu slouží veškeré staré truhlářské náčiní, které zanechal jeho dědeček ve stodole. Až přijde čas, naučí se vyrábět původní metodou šindele a zachrání tím střechy tradičních beskydských chalup.

Zlámaná

I když žijí obklopeni původním vybavením, nesnaží se o návrat do minulosti. Jejich hospodářství má vlastní web, blog a stránku na Facebooku. Kromě přátel, kteří si jezdí na Zlámanou odpočinout i pomoct, občas přivítají i neznámé hosty. „Zlámaná je prastará goralská osada uprostřed CHKO Kysuce, která se vine po východním úbočí Beskyd podél česko-slovenské hranice a ve které právě začínáme oživovat původní způsob hospodaření,“ píšou na webu. Naším cílem je do této nádherné, neuvěřitelně čisté a průmyslem nedotčené krajiny vrátit včely, slepice, kozy a ovce. A pokud se vše zdaří, a my tomu věříme, našimi produkty bude prvotřídní med, vejce a kozí a ovčí sýry. Plánujeme rovněž využívat, zpracovávat a dál nabízet plody sadu, lesů a luk. Vy nám svým zájmem můžete pomoci.“

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress