Saša Rašilov, herec. Dovedli ho v Národním divadle k výtahu, když mu chtěli ukázat šatnu jeho slavného dědečka. On sám je tam teď v angažmá už 17 let. I když začínal jako televizní seriálový herec. A herectví nezačal dělat proto, aby se musel každý den zpovídat ze svého života, říká na adresu bulvárních médií. Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2019. Premiéra 22. 3. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Tachecí, Barbora – Chvátalová, Kateřina: Můžete mít sny, ale není dobré na nich ulpívat, radí Saša Rašilov. In web ČRo Plus, 22. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Herec Saša Rašilov po svém dědečkovi podědil nejen jméno, ale také herecké nadání. „Když jsem byl ve druhém ročníku na konzervatoři, dostal jsem studijní výjimku. Oslovil mě režisér Alois Hajda do Shakespearova Jindřicha IV. Bylo mně patnáct, šestnáct let a bylo to velmi drsné,“ říká.
„Měl jsem malinkatou roli. V té době byli v angažmá lidé, kteří si ho pamatovali konkrétně, hráli s ním a hráli s ním i tuhle inscenaci. Přišel jsem poprvé do rekvizitárny v Národním divadle a ztratil jsem řeč. Vešel jsem do prostoru velkého osm metrů čtverečních a okolo jednoho stolku seděli Hrušínský, Kemr, Somr a celá tehdejší plejáda herců,“ vzpomíná.
„Uvědomoval jsem si už tehdy, že byl dědeček výjimečný talent a skvělý herec. A cítil jsem, že je to výzva. Bylo to čitelné i v očích, které se tehdy na mě dívaly.“
Cítím se dobře v práci, která je tvůrčí, ale týmová. Saša Rašilov
Saša Rašilov se narodil do herecké a filmařské rodiny. Po absolvování konzervatoře přešel na herectví na pražské DAMU. Během studií herectví prošel mnoha divadly. Hrál v Divadle Na zábradlí nebo v Divadle v Řeznické. Stal se stálým členem souboru Národního divadla a je jím dodnes. Ve filmu začínal jako dvacetiletý, v Hřebejkově retro snímku Šakalí léta. Mimo jiné se věnuje dabingu. Získal Cenu divadelní kritiky (dříve Cena Alfréda Radoka) za nejlepší mužský herecký výkon v roli Mefista v Národním divadle. S první ženou, Vandou Hybnerovou, má dvě dcery, z druhého manželství má dceru jednu.
Nelpět na snech
Rašilov je členem činoherního souboru Národního divadla už sedmnáctým rokem. „Celý život jsem divadelní herec v angažmá. Můžete mít sny, ale není dobré na nich ulpívat. Člověk by velmi brzy přestal být spokojený. Dělá, co se mu řekne. Role přicházejí a musí je přijímat, i když se mu nelíbí, nebo případně z divadla odejít,“ říká.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím hostem. Saša Rašilov bude mluvit ještě o účinkování v televizních seriálech, ale také o svém mladším bratrovi, herci Václavu Rašilovovi. Neopomene starost o svou nejmladší dceru, o rodinu a v této souvislosti zmíní i angažovanou práci českého bulváru.