Česká republika se přesně před 20 lety stala členem Severoatlantické aliance. NATO se tehdy rozšířilo ještě o Polsko a Maďarsko. Tyto tři středoevropské státy byly vůbec prvními postkomunistickými zeměmi, které do NATO vstoupily. Jak se od té doby aliance změnila a jak se změnila česká armáda? Přispělo členství v NATO k následnému přijetí do Evropské unie? A jaké postavení má dnes v rámci aliance Česká republika? V Interview Plus na tyto otázky odpoví český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý. Moderuje Filip Nerad.
Natočeno 2019. Premiéra 12. 3. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Nerad, Filip – Luptáková, Věra: Jiří Šedivý o Trumpovi: V NATO donedávna všichni chtěli silný leadership. Teď ho máme, i když poněkud brutální. In web ČRo Plus, 12. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česko se spolu s Maďarskem a Polskem stalo v roce 1999 první zemí bývalého východního bloku, která vstoupila do Severoatlantické aliance (NATO). „Alianční velvyslanec“ Jiří Šedivý v Interview Plus řekl, že se za dobu existence rapidně změnil jak její charakter, tak i poslání, a že tlak USA je jen bič na hříšníky.
„Když jsme vstupovali, mělo NATO 16 členů a teď nás záhy bude už 30. Tedy po vstupu Makedonie někdy kolem června 2019,“ odpovídá bezpečnostní odborník a dnes velvyslanec ČR při NATO Jiří Šedivý na otázku, jak se Aliance změnila.
Po vstupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu se čím dál hlasitěji mluví o jeho požadavku na zvýšení výdajů na obranu u většiny členských zemí včetně Česka. „Slyšíme to od USA už 20 let… Je pravda, že Američané drží nějakých 60−70 % nákladů. NATO by bez USA neexistovalo a je tak legitimní požadovat férovější podíl ze strany Evropanů.“
NATO vs. Trump
Je ale na místě tlak, který Trump dál vyvíjí? Teď, když už ti, kteří „neplnili“, slíbili zvýšit rozpočty na obranu? „Vidím to jako bič… Jako manažerský tlak na spojence, aby plnili, k čemu se zavázali… Přitom je ale důležité, aby se tyto prostředky investovaly do schopností, které budou relevantní ne za pět, ale i za 10 nebo 15 let. Teď se navíc mnohem víc hovoří o nových technologiích, tedy v invencích 21. století, a ne století 19.“
„Donedávna všichni říkali: potřebujeme silný leadership (vůdcovství). Teď ho máme, i když je poněkud brutální. Ale v konečném důsledku je to pro Alianci jen dobře,“ myslí si diplomat.
Změnil se charakter i poslání
Když se ohlédne a podívá do minulosti NATO, tak se léty změnil jak charakter, tak poslání. Severoatlantická aliance byla při svém vzniku (4. dubna 1949) nastavena jako masivní, těžká, nemobilní obrana hlavně Evropy proti zemím Varšavské smlouvy. „Když pak na začátku 90. let propukaly konflikty, zejména na Balkáně, měnila Aliance i své působení hlavně v zahraničních misích,“ dodává.
Poslání NATO se podle velvyslance změnilo na jaře 2014 s ruskou anexí Krymu. Od toho okamžiku se „postupně vrací k principu kolektivní obrany. Ale pořád na tom nejsme stejně jako v době studené války,“ upřesňuje.
Když v roce 2009, při 10. výročí vstupu ČR do Aliance, vzpomínal tehdejší prezident Václav Havel, tak řekl, že bez NATO bychom později sotva mohli být členskou zemí Evropské unii. Protože kdyby postkomunistické země nebyly součástí kolektivní obrany, tak by se jim Unie obtížněji otvírala. Sama o sobě totiž mnoho bezpečnostních záruk nedává.
S Havlovým tvrzením Šedivý 100% souhlasí. „NATO vzniklo jako obraný štít poválečné rekonstrukce Evropy, která po desetiletích vyústila ve vznik Unie. Obě organizace jsou dvě strany jedné mince demokratické, sjednocené Evropy. Taky dva pilíře Západu, kdy navíc Aliance propojuje Evropu se Severní Amerikou.“
Už nejsme zelenáči
Velvyslanec ČR při NATO pak nemá pocit, že bychom byli i po 20 letech vnímáni jako nová členská země. „Za těch deset let, co tady působím, nemám pocit, že bychom měli být vnímáni jako nějací zelenáči, nebo jako že ještě nejsme dospělí.“ Důvod pak vidí v naší účasti v nejrůznějších operacích ještě před vstupem. „Třeba v Afghánistánu jsme byli vždy velmi viditelní a kvalitní a teď jsme sedmým největším přispěvatelem do afghánské výcvikové mise vůbec.“
Máme prý velmi dobře nastavený systém obranného plánování, tedy rozvoje vojenských schopností. „Občas to ale zaniká v nejrůznějších kauzách kolem vojenských nákupů,… ale moderní prostředky součinné s tím, co má NATO, ty máme. Máme skvělé vojáky, profesionály a velmi dobrou diplomacii.“
Česko prý bylo zatím nejviditelnější v debatách o protiraketové obraně a taky se „o nás už ví, že když něco slíbíme, tak to taky vždy splníme,“ dodává velvyslanec při NATO Jiří Šedivý.
Víc si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus Filipa Nerada.