Připravil Jaroslav Skalický.
Natočeno 2019. Premiéra 14. – 18. 1. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:45 h.).
Obsah: 1. Co předcházelo Palachově činu? Leden 1969: společnost přišla o ideály, politici se přizpůsobili – 2. Vzpomínky na Jana Palacha očima jeho spolužáků a přátel – 3. „Jan Palach měl radost z toho, co způsobil,“ říká jeho ošetřující sestra v reportáži Jaroslava Skalického
Lit.: Skalický, Jaroslav: 50 let od smrti Jana Palacha. In web ČRo 1 Radiožurnál, 14. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: 16. ledna 1969 se v horní části Václavského náměstí polil benzínem a zapálil student historie Jan Palach. Jeho snahou bylo vyburcovat společnost z její pasivity. Co se skutečně odehrávalo v tehdejší době? Jak na jeho čin reagovali běžní občané a politici? A ovlivnil naše dějiny? Právě tomu se věnují po celý týden reportáže po 8:45. Archivní zvuky, rozhovory s odborníky a dobový kontext. Poslouchejte Ranní Radiožurnál.
„Bezprostředně po srpnu převládal pocit, že alespoň něco ze změn pražského jara přetrvá,“ připomíná historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny. „Čím dál víc se ale ukazovalo, že představitelé státu provádějí politiku kompromisů.“
Dokazoval to už novoroční projev prezidenta Ludvíka Svobody. Slovům „vpád vojsk“, „invaze“ nebo „okupace“ se v něm pochopitelně vyhnul. „Málo jsme přihlíželi k světovému vývoji a mezinárodním souvislostem našeho vnitřního dění. Prožili jsme přetěžké zkoušky, prošli jsme však jimi statečně,“ prohlásil například. Pražské jaro bylo plné nadějí, ty se najednou vyčerpaly. Možná proto se Janu Palachovi zdálo, že je potřeba něco udělat. Nějaký velký a viditelný čin…
Byl to na místě? A pomohl jeho čin společnosti? Poslouchejte pokračování seriálu v dalších dnech.
Lit.: Skalický, Jaroslav – Škoulová, Tereza: 2) Poslechněte si vzpomínky spolužáků Jana Palacha, kterému na škole přezdívali Vědec. In web ČRo 1 Radiožurnál, 15. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Jan Palach inspiruje odhodláním, snahou měnit svět. Nespokojit se s tím, co se děje. Jeho čin by se měl stále připomínat, protože je pořád za co bojovat,“ řekla studentka Filozofické fakulty redaktorovi Jaroslavu Skalickému. O tom, jaký byl, vypovídají slova jeho spolužáků a kamarádů. Hned den po jeho úmrtí je odvysílal Československý rozhlas…
„Dost dlouho jsem se domníval, že ho znám dost dobře. Ale když nad tím teď uvažuju, byl tak složité povahy, že to nemohu říct.“
„Kdykoli jsme se o něčem bavili a přišel Honza, diskuse dostala jiný, vážnější charakter. Třeba vyprovokoval diskusi o lidských právech. Když měl nějaké přesvědčení, tak si za ním stál.“
Hostem Lucie Výborné bude 16. ledna Stanislav Hamr, kamarád Jana Palacha z dětství. Jan podle něho nebyl žádný tichý filosof. Z čeho tak soudí? Co s malým Honzou Palachem kdysi ve Všetatech zažil? Čím se už tehdy projevovala jeho bojovná duše? Své otázky pro hosta pište do dotazníku na webu a poslouchejte živě od 9:05.
„Na koleji jsme mu říkali Vědec. Vynikal hlavně v humanitních vědách, velmi se zajímal o historii. Byl vysoce inteligentní. Málokdo z nás se s ním mohl srovnávat.“
„Když se s ním člověk dostal do nějaké diskuse, uváděl argumenty, které měly váhu. Úplně nás všechny přebíjel.“
„Byl uzavřená povaha. Málokdy se s něčím svěřil. Například jsme nevěděli, že má dívku.“
„Byl to velmi upřímný chlapec. Nedaly se od něj čekat ani nejmenší úskoky. Jeho vystupování bylo nenucené, někdy až moc upřímné. Nepříjemnou pravdu dovedl říct do očí.“
Jana Palacha považovali jeho přátelé za mírného a racionálního člověka. Přesto v srpnu 1968 přijel do Prahy z domova ze Všetat z pistolí v tašce a uvažoval o střelbě na sovětské vojáky. „Myslím, že to zapadá do obrazu, který ukazuje, že Jan Palach byl hlavně bojovník, citlivý kluk, který nesnášel nespravedlnost a proto zkoušel různé formy odporu,“ říká Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Mimo jiné třeba studentskému vůdci Lubomíru Holečkovi navrhl, aby studenti obsadili budovu Rozhlasu na Vinohradech a vysílali výzvu ke generální stávce. O jeho činu, pro který se Jan Palach nakonec rozhodl, bude další díl seriálu.
Lit: Skalický, Jaroslav: 3) Palachův čin vyvolal podobnou vlnu solidarity jako srpen 68 a tím vyděsil vládu. In web ČRo 1 Radiožurnál, 16. leden 2019 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit: Na den přesně před padesáti lety vzplanula na Václavském náměstí živá pochodeň. Student Jan Palach chtěl Čechy probudit z letargie, do které po srpnové okupaci roku 68 stále víc upadali. V dopise dával úřadům pět dnů na to, aby zrušily cenzuru a zakázaly Zprávy, deník vydávaný sovětskými okupanty. V dnešním díle seriálu si jeho čin připomeneme.
„Tehdy jezdily po Václavském náměstí ještě staré tramvaje. Jel jsem do Vinohradské nemocnice na seminář klasické chirurgie. Před Muzeem tramvaj zastavila. Viděli muže, který běžel a hořel. Dva další za ním ho nemohli chytnout. Nakonec ho povalili na zem a hodili na něj kabát,“ vzpomíná plastický chirurg Jan Měšťák na 16. leden 1969.
Lidi čin Jana Palacha šokoval. Zprávy z rozhlasu o jeho zdravotním stavu sledoval celý národ. Jan Palach měl popáleniny na 85 procentech těla a na jejich následky zemřel 19. ledna. Palachův čin silně zasáhl veřejnost a vyděsil vládu. Ta se snažila minimalizovat následky a společnost uklidnit.
Ve svém projevu se o to pokusil i prezident Ludvík Svoboda. Ocenil sebezapření i statečnost Jana Palacha. Zároveň vyjádřil nesouhlas s tím, aby se podobný způsobem vyjadřovaly politické postoje. „Ve jménu lidskosti vás žádám, zastavte tyto strašlivé činy,“ řekl.
Také známé osobnosti vyzývaly mladé lidi, aby Palacha nenásledovali. Václav Havel svou výzvu adresoval vládě. Vyzval ji, aby zrušila omezení pro sdělovací prostředky. Palachův čin vnímal jako varování před lhostejností, skepsí a beznadějí.
Palachova rakev byla v Karolinu vystavena o den dříve. Se studentem se přišly rozloučit desetitisíce lidí. Na pohřbu promluvil také tehdejší ministr školství Vilibald Bezdíček.