Pavla Jazairiová, spisovatelka. Moderuje Lukáš Matoška. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.
Natočeno 2019. Premiéra 8. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.). Repríza 8. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).
Lit.: Matoška, Lukáš: Pavla Jazairiová: Jela jsem do Afriky proto, abych se tam brodila v prachu. In web ČRo 3 Vltava, 8. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rozhlasová novinářka vydala rozšířenou verzi knihy Jiná Afrika. Můžou se Evropané na tento kontinent začít dívat bez předsudků?
Zrovna se vrátila z cesty po Etiopii. Na konkrétním příkladu ukazuje, jaké jsou tam a v sousední Keni poměry. Všímá si velkých skleníků nedaleko letiště. Pěstují se v nich květiny, které putují do evropských supermarketů. Používají se tu pesticidy.
„Pracují tam ženy, které nemají žádnou ochranu. Když budou pracovat pár let, tak zkapou na rakovinu. (…) Taková žena si za měsíc vydělá 37 dolarů. Pracuje 12 hodin denně. Ve chvíli, kdy řekne, že se jí to takhle nelíbí, zaměstnavatel odpoví: No tak dobře, tady je fronta.“
Aby Pavla Jazairiová mohla poznávat, klidně se během cesty vzdá pohodlí. Zdá se, že jinak si opravdové poznání cizí země ani nedovede představit. „Já jsem do Afriky jela proto, abych se tam brodila v prachu, abych se toho dotkla,“ vysvětluje. Proto má výhrady k dnešnímu turismu.
Turismus má z mého pohledu obludné rozměry a přispívá k nepoznání národů mezi sebou.
Jako reportérka se pokouší psát o Africe bez iluzí. Popisuje ji jako místo, kde do značné míry vládne bída a beznaděj. Uvažuje ale i o tom, jak z toho ven. „Podle mého názoru se musí kousek po kousku zužitkovat to, co ten kontinent může poskytnout, a ne ho plenit, jako se to po staletí děje,“ říká Jazairiová v narážce na kolonialismus.