V Osobnosti Plus dnes uslyšíte předtočený rozhovor s vrchním zemským a bývalým vrchním pražským rabínem Karolem Sidonem. Do studia přišel už v uplynulých dnech proto, že dnes, tedy v sobotu, slaví židé šabat a nemohou pracovat. Karol Sidon mluvil o tom, jak našel víru, o zkouškách, kterými jeho víra prošla, a také o pochybnostech, které s vírou souvisí. Rozebere ale také situaci ve světě, popíše, jak si dělal v osobním životě pořádek a prozradí, jak se pozná židovský vtip. Ptát se bude Barbora Tachecí.
Natočeno 2018. Premiéra 16. 6. 2018 (ČRo Plus, 11:07 h).
Lit.: Chvátalová, Kateřina – Tachecí, Barbora: I dnešní situace v Íránu je součástí proroctví, říká Karol Sidon. In web ČRo Plus, 16. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Upřimně řečeno, o vývoj na planetě se tolik nebojím. Judaismus je tu na místě, protože nám svým způsobem naznačuje cestu, která vede k příchodu mesiáše, záchraně Izraele a lidstva. A to není možné bez porodních bolestí,“ říká zemský vrchní rabín, dramatik a spisovatel Karol Sidon, který přijal vzhledem ke své víře a šabat pozvání do tentokrát předtočené sobotní Osobnosti Plus.
„Ale každému se stane, že se v noci probudí hrůzou z něčeho a je rád, že svět, který je okolo něj, je v pořádku,“ dodává bývalý vrchní pražský rabín.
Vrchní zemský a bývalý vrchní pražský rabín, dramatik, spisovatel, scenárista, náboženský myslitel, bývalý chartista a disident židovského původu Karol Sidon, hebrejským jménem Efrajim ben Alexander, se narodil 9. srpna 1942 v Praze. Jeho otec zahynul za války jako oběť holocaustu. Po maturitě pracoval jako dělník a kulisák, následně vystudoval dramaturgii a scenáristiku na FAMU. Působil v Československém rozhlase, později byl dramaturgem Státního filmu ve Studiu Jiřího Trnky. V roce 1983 byl StB donucen opustit Československo a odjel s rodinou do SRN, kde konvertoval k judaismu. V Heidelbergu studoval hebraistiku, rabínská studia dokončil v Izraeli. Je autorem prozaických textů a divadelních a rozhlasových her.
Proroctví vztahuje rabín i k aktuálnímu dění v oblasti bývalé Perské říše. „Události v Íránu jsou součástí proroctví, a to už od proroka Daniela. Zní to naprázdno a tak trošku to je i naprázdno. Existuje to jen v hlavě a na papíře. Jenomže ve chvíli, kdy si člověk uvědomí, že věci, které jsou na tom papíře, se už staly, a jsou věci na papíře, kterých ještě pár zbývá, aby se staly, tak už to bere trošku jinak. A nemůže k tomu být netečný. Když tu nebudu já, budou jejich svědky mé děti a vnoučata,“ vysvětluje.
Hranice liberálních a ortodoxních
Moderátorka Barbora Tachecí míří své otázky k tradicionalismu, také s ohledem na fakt, že se Karol Sidon jako rabín rozvedl. „Myslím, že hranice mezi ortodoxním a liberálním židem je posunuta,“ hodnotí její host a dodává historický kontext: „Vezměte to tak, že judaismus šel staletí určitou cestou.“
Ortodoxní židovství je velice otevřené k poznatkům vědy, a to i v oblasti sexuality, porodů nebo klonování. Ale vždy je to třeba všechno nejdříve projednat. Karol Sidon
„Počínaje osmnáctým stoletím, a to je důležité, že pod vlivem nežidovské společnosti a i jejími pozitivními kroky, jako bylo otevření ghettaa nové svobody, byla vytvořena situace, kdy se židovství vlilo do prostoru, který se mu otevřel, přizpůsobilo se mu a zratilo svoji tvář, přestalo tolik trvat na tradičních hodnotách.“
Talmud a Woody Allen
„V Talmudu se debatuje o tom, jestli je lépe se narodit, nebo nenarodit. Potom je tu také scénka z Woodyho Allena, jak se spermie hrnou k vajíčku a jedna z nich se nechce narodit, a je proto pozadu. Tak to bylo první, co mě napadlo,“ odpovídá se smíchem zemský rabín na otázku, jakou věc by ve svém životě změnil, kdyby měl možnost.