Pověřený ředitel státního podniku Lesy České republiky Tomáš Pospíšil bude hostem Interview Plus. Kůrovec neboli lýkožrout smrkový je destruktivní živočich. Dokáže nejen poškodit lesní porosty, ale umí také vyvolat značné politické a společenské bouře. Naposledy poničil kariéru dnes už bývalému řediteli státního podniku Lesy České republiky Danielu Szórádovi, kterého odvolal ministr zemědělství v demisi Jiří Milek. Důvodem byla právě kůrovcová kalamita. Co se proti přemnoženému lýkožroutovi dá dělat? Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2018. Premiéra 28. 5. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h).
Česko sužuje kůrovcová kalamita. Situace je vážná, zejména na Olomoucku a v částech střední a východní Moravy. „Kalamita to určitě je, ale nerad slyším, že kůrovcová. Primární problém je změna klimatu a oslabení porostů, které se nedokáží bránit škůdcům,“ upřesňuje Tomáš Pospíšil, pověřený ředitel státního podniku Lesy České republiky.
Situace se prý výrazně zhoršila v posledních třech letech, vše odstartoval teplý rok 2015. Hlavní příčinou přitom není sucho. Roční srážky ani nemusí klesnout pod dlouhodobý průměr, ale problémem je jejich nerovnoměrné rozložení v průběhu roku.
„Přívalové deště nám teď přinesly 50 až 100 ml srážek, ale předtím dva měsíce nepršelo. Průměr se tím sice srovnal, ale krajina to snáší daleko hůře. Kvůli vyšší teplotě se navíc daleko více vody vypaří,“ upozorňuje.
Připomíná, že les je zdrojem naší jediné obnovitelné suroviny, vedle hospodářských ale plní i klimatické a protierozní funkce. Společnost je ale podle Pospíšila nedoceňuje a vnímá lesy jako sice přirozenou součást krajiny, ale zároveň i jako něco samozřejmého.
Situaci nezpůsobilo zanedbání lesníků nebo majitelů lesů. Je třeba, aby společnost vnímala, že je to něco jako přírodní katastrofa typu povodně nebo požáru. Tomáš Pospíšil
Stav nouze?
Na Šumavě podle Pospíšila přemnožení kůrovce zapříčinil větrný polom a problém postupně odezní. V horských polohách je navíc více srážek a příznivější klima. V případě porostů oslabených suchem je problém dlouhodobější. „Klimatická změna dnes postihuje spíše nižší polohy do 500 m n. m. a šíří se od severovýchodu země,“ vysvětluje.
V boji s kůrovcem je zásadní rychlost zpracování napadeného dříví. „Jakmile nalezneme napadené porosty, musíme je co nejdříve vytěžit a odvézt z lesa ke zpracování,“ zdůrazňuje Pospíšil. Tomu by mohlo napomoci vyhlášení nouzového stavu, který by například přinesl dodatečnou přepravní kapacitu na železnici.
Těžbou lze šíření zpomalit. Pokud nám pomůže klima a budeme mít chladné a vlhké léto, zlepší se obranyschopnost porostů. Ale pokud bude léto horší než loni a předloni, asi to nebude možné úplně zastavit Tomáš Pospíšil
„O budoucnost lesů v Česku se rozhodně nemusíme obávat, budeme je tu mít. Je ale třeba si zvyknout, že budou jiné,“ podotýká Pospíšil. Je důležité se snažit vytvářet co nejrozmanitější prostorovou i druhovou skladbu lesů, protože v budoucnu může například buky nebo duby postihnout něco podobného, jako dnes smrky.