Jaká bude zahraniční politika znovuzvoleného prezidenta Miloše Zemana? Směřujeme na Západ, nebo na Východ? Jak si představit politiku více azimutů? Hostem v Interview Plus bude bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině a exministr vlády Miloše Zemana Jaroslav Bašta. Moderuje Michael Rozsypal.
Natočeno 2018. Premiéra 29. 1. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h).
Pozn.: Původně měl být hostem ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák, ten však rozhovor na poslední chvíli odřekl.
Lit.: Rozsypal, Michael – Erhart, Michael: Proč je Zeman považován za proruského politika? Jen pomáhá podnikatelům, říká exvelvyslanec. In web ČRo Plus, 29. 1. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Státy střední Evropy mají trochu jiný náhled na současnou politiku než staré unijní země. Hlavní rozdíl je v pohledu na migrační krizi,“ říká Jaroslav BaštaFoto: Luboš Vedral
Jaká bude zahraniční politika prezidenta Miloše Zemana ve druhém funkčním období? Nestává se Česká republika protievropským a proruským ostrovem v Evropě, jak píší některá západní média? „Je to výsledek nálepkování, znovuzvolení Miloše Zemana nás v zahraničí nepoškozuje. Jsme členy Evropské unie a Severoatlantické aliance – a nemělo by se zapomínat, že při našem vstupu do NATO sehrál rozhodující úlohu právě Zeman ještě jako předseda ČSSD,“ připomíná bývalý diplomat a ministr v Zemanově vládě Jaroslav Bašta.
Bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině nechápe, proč je Miloš Zeman považován za proruského. Na námitku, že český prezident jako jediný vrcholný politik v Evropské unii vyzývá ke zrušení protiruských sankcí, Bašta kontruje, že sankce více než Rusko poškozují právě evropskou osmadvacítku.
„Jsme součástí Západu, tak jak bychom mohli směřovat na Východ?“
Jaroslav Bašta
„Současnému vedení Unie vyčítám tlak na názorovou uniformitu. O základních otázkách se tam nediskutuje. A jak jinak to řešit, než to téma nastolovat veřejně? Občas to bývá tak, že to musí zvednout jeden a pak čekat, jestli se přidají ostatní,“ myslí si Bašta.
Potřebujeme nové trhy
Podle něj se Česká republika vstupem do NATO a Evropské unie definitivně rozhodla o svém směřování. A nic na tom nemění ani fakt, když se české firmy snaží uspět na východních trzích. „Jsme země závislá na exportu, který tvoří tři čtvrtiny našeho HDP. Osmdesát procent našeho vývozu jde do Evropské unie a tam už není tolik prostoru,“ upozorňuje.
Naše obchodní bilance s Čínou je ale stále pasivní, dovážíme skoro desetkrát více zboží, než putuje opačným směrem, a to samé platí i pro Rusko. „Smlouvy, které jsem tam dojednával v roce 2001, začaly nést ovoce po roce 2006,“ vysvětluje Bašta důvody, proč se navzdory podpisům memorand s Čínou před dvěma lety situace příliš nelepší.
Bašta se domnívá, že v prezidentově druhém funkčním období dojde i na další trhy, například v Jižní Americe a Africe. Záležet ale bude i na samotných firmách, jestli tam budou potřebovat pomoc. „Ze zkušenosti vím, že v některých zemích si můžete kontrakt dojednat mailem, ale v jiných se bez pomoci státu neobejdete,“ podotýká.
Sílí u nás aktivita ruských a čínských agentů? Poslechněte si celé Interview Plus >>