Víte, proč se v Jevišovce o první zářijové neděli mluví hodně chorvatsky? A jak vypadá chorvatský kroj? Na festivalu Kiritof natáčel reportáž pro Zelný rynk Štěpán Vranešic. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Připravilo Brno v roce 2017. Premiéra 23. 9. 2017 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h).
Lit.: Vranešic, Štěpán: Jevišovkou zněla chorvatština, v čele průvodu kráčel opentlený kozel. In web ČRo Brno, 20. 9. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jihomoravskou vesnicí se rozezněla chorvatština i středomořské melodie na kulturním dni Kiritof.
Tamburica, dobré víno, chorvatština – pojmy, které se nám nejčastěji pojí s letní dovolenou v Dalmácii. Našinec však nemusí za pravým jižanským veselím vážit cestu přes půl Evropy. Stačí se první zářijovou neděli vypravit do jihomoravské obce Jevišovka.
Věžní hodiny odbíjejí čtvrt na jedenáct a před jevišovským kostelem to i přes deštivé počasí bzučí lidmi. Moravští Chorvaté z celé republiky se sem sjeli na již 26. ročník Kiritofu – chorvatského kulturního dne. Program začíná mší svatou, která je sloužena hned ve třech jazycích – německy, chorvatsky a česky – a kopíruje tak někdejší jazykovou rozmanitost jižní Moravy.
A proč zrovna Jevišovka? „Chorvaté přišli na Moravu v šestnáctém století, kdy na Balkán expandovala Osmanská říše. Velké vlny obyvatelstva tehdy odcházely do bezpečnějších severnějších oblastí habsburské monarchie,“ vysvětluje Lenka Kopřivová, místopředsedkyně Sdružení občanů chorvatské národnosti, které Kiritof každoročně pořádá.
„Tady na Mikulovsku žili Chorvaté v obcích Jevišovka, Nový Přerov a Dobré pole až do roku 1948, kdy akční výbor v Mikulově rozhodl, že obyvatelé všech tří chorvatských vesnic musí být coby politicky nespolehliví z pohraničního pásma vystěhováni,“ dodává.
Oběd si účastníci festivalu vychutnávají v místním kulturním domě. Nesmí chybět tradiční chorvatská fazolová polévka s širokými nudlemi. Odpoledne pak začíná druhá část programu. Od kostela vyráží krojovaný průvod s dechovou muzikou, v jehož čele hrdě kráčí opentlený kozel. Po proslovech chorvatské velvyslankyně a předsedy Sdružení občanů chorvatské národnosti se lidé dávají do tance. Odpoledne se nese v duchu všeobecného veselí a dobré nálady.
Postupně vystoupí folklorní skupina Pálava, která se specializuje na folklór Moravských Chorvatů, Tamburica Branko Kornfeinda z Rakouska, Slovácký krúžek Koňaré z Poštorné, Slovácký krúžek z Charvátské Nové Vsi i Mužáci z Hlohovce. Spolek omických dudáků také představuje starý nástroj, tzv. omické gajde, tedy dudy, které svou stavbou napovídají, že na Moravu přišly spolu s chorvatskými osadníky.
„V Česku žije ještě několik stovek lidí, kteří se k chorvatské národnosti hlásí a Kiritof je jedna jediná akce, která se pro ně koná, kde můžou například znovu mluvit v moravské chorvatštině,“ uzavírá Kopřivová.