S vyhlášením československé samostatnosti 28. října 1918 je spjata pětice politiků, kteří na domácí půdě stáli v čele tohoto procesu: Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a Antonín Švehla. Jejich osudy připomíná Pavel Hlavatý.
Natočeno 2016. Premiéra 28. 10. 2016 (ČRo Plus, 14:33 h.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 28. 10. 2020 (ČRo Plus, 12:30 h.); 25. 10. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 27. 10. 2019 (ČRo Plus, 16:34 h.); 28. 10. 2021 (ČRo Plus, 17:33 h.); 28. 10. 2022 (ČRo Plus, 9:34 h.) v cyklu Archiv Plus; 28. 10. 2023 (ČRo Plus, 21:33 h.) v cyklu Archiv Plus. K poslechu zde.
Lit.: Hlavatý, Pavel: Osudy mužů 28. října. In web ČRo Plus, 28. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pětice politiků – Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Vavro Šrobár, která řídila pražský převrat v roce 1918, byla poměrně záhy nazvána „muži 28. října“. Každý z této pětice se stal v Československé republice ministrem, ale jejich další osudy se výrazně lišily. (…)
Lit.: Hlavatý, Pavel: Archiv Plus: Osudy mužů 28. října. In web ČRo Plus, 28. 10. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pětice politiků – Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Vavro Šrobár, která řídila pražský převrat v roce 1918, byla poměrně záhy nazvána „muži 28. října“. Každý z této pětice se stal v Československé republice ministrem, ale jejich další osudy se výrazně lišily.
Alois Rašín, po převratu ministr financí, byl z politických důvodů za Rakousko-Uherska dvakrát vězněn. Tento právník, národohospodář a spoluzakladatel národně demokratické strany byl hlavním autorem popřevratové měnové reformy, díky níž jsme se vyhnuli inflačnímu vývoji, který postihl okolní země. Zemřel na následky atentátu spáchaného levicovým radikálem v roce 1923.
Připomeneme si ho ukázkami ze vzpomínek Františka Soukupa, dalšího muže 28. října, biologa a politika Bohumila Němce, pozdějšího prezidentského kandidáta, detektiva Zdeňka Bubníka a guvernéra Československé národní banky Viléma Pospíšila. Všechny nahrávky pocházejí z období první či druhé republiky.
František Soukup, po převratu ministr spravedlnosti, byl novinář, právník a sociálně demokratický politik. Následně působil jako senátor: ve dvacátých letech vykonával funkci místopředsedy a ve třicátých předsedy Senátu. Na počátku protektorátu byl dvakrát zatčen gestapem a krátce vězněn. Zemřel v roce 1940.
Vzhledem k tomu, že se v rozhlasovém archivu dochovalo několik jeho projevů a vystoupení, vybrali jsme – vedle jeho vzpomínky na Aloise Rašína – ještě další ukázky jeho hlasu: úryvky z rozhlasového projevu ke krajanům z roku 1936 a smutečního projevu v Senátu po smrti T. G. Masaryka.
Jiří Stříbrný, po převratu ministr pošt, byl novinář a politik národně sociální (později socialistické) strany. Ve dvacátých letech působil postupně jako ministr železnic, náměstek předsedy vlády a ministr národní obrany. V roce 1926 byl po konfliktu s Edvardem Benešem vyloučen ze strany a poté založil několik vlastních politických uskupení. Za druhé republiky se výrazně protibenešovsky angažoval, ale po nacistické okupaci a vzniku protektorátu se zcela stáhl z veřejného života a odmítl se podílet na propagandě proti Edvardu Benešovi. Přesto byl v roce 1945 zatčen a o dva roky později odsouzen na doživotí. Zemřel ve valdické věznici v roce 1955.
V rozhlasovém archivu se k němu jako k jedinému muži 28. října nedochovaly žádné dobové nahrávky. Tuto mezeru jsme vyplnili ukázkami z rozhlasové přednášky historika Tomáše Pasáka z roku 1969.
Lékař a politik Vavro Šrobár, po převratu ministr s plnou mocí pro správu Slovenska a současně ministr zdravotnictví, byl jediným Slovákem mezi muži 28. října. Za Rakousko-Uherska byl vězněn a opakovaně internován z politických důvodů. Za první republiky působil postupně jako poslanec a senátor za agrární stranu. Za války pracoval v odboji, po vypuknutí Slovenského národního povstání se stal spolupředsedou Slovenské národní rady. Po druhé světové válce působil krátce jako ministr financí, v roce 1946 založil Stranu slobody a stal se jejím předsedou. Ministrem se stal znovu v „obrozené vládě Národní fronty“ po komunistickém puči v únoru 1948. Zemřel v roce 1950.
V rozhlasovém archivu se nachází několik záznamů jeho hlasu – vybrali jsme Šrobárovu vzpomínku na návštěvu u prezidenta Masaryka a přání Zdeňku Nejedlému k narozeninám z roku 1946.
Statkář a agrární politik Antonín Švehla, po převratu ministr vnitra, byl jediným z mužů 28. října, který nebyl nikdy vězněn. Dlouholetý předseda agrární strany působil ve dvacátých letech opakovaně jako předseda vlády. V roce 1929 se kvůli špatnému zdravotnímu stavu stáhl z politického života, zemřel v roce 1933.
Ve vybraných ukázkách vzpomíná v roce 1934 na Švehlovu smrt jeho dlouholetý blízký spolupracovník Rudolf Beran, vzpomínka jeho bývalého tajemníka Františka Chvalkovského (v období druhé republiky ministra zahraničních věcí) byla natočena na počátku období Protektorátu.