Sprejer Timo se stal v Brně legendou. Jeho graffiti nejsou pouhými čmáranicemi a v několika městech e proběhla výstava jeho výtvarných prací. To ovšem nic nemění na skutečnosti, že „zkrášlování“ veřejných ploch je nelegální aktivitou a že Timo navzdory proslulosti svých prací zůstává v anonymitě. Svůj sociálně a politicky kritický postoj přenáší do svých výtvarných děl, kterými chce přispívat ke kultivaci veřejného prostoru. Připravil Radim Nejedlý. Dramaturgie pořadu Lenka Svobodová.
Hovoří Timo.
Připravil ČRo Brno v roce 2016. Premiéra 18. 6. 2016 (ČRo 2 Praha, 18:30 h).
Lit.: Nejedlý, Radim: Příběh tajemného sprejera. In web ČRo 2 Praha, červen 2016 (článek). – Cit.: Fenoménu graffiti se věnuje další dokument z cyklu Dobrá vůle. Nastíní, že graffiti nemusí být jen nelegální aktivitou, po níž zůstávají pouhé čmáranice, ale může přispět i ke kultivaci veřejného prostoru.
Sprejer vystupující pod přezdívkou Timo je jednou z nejvýraznějších postav brněnského street artu. Jeho graffiti mají jasný rukopis, zpravidla pracují se zkratkou a vyznačují se svérázným humorem. Nikdy se nestal součástí žádné skupiny a vždy si zachovával svou osobitost. Jeho raná graffiti měla často podobu básně, ve které odhaloval své nitro.
Dnes se na ně ovšem dívá velice rezervovaně a považuje je za rozervané výlevy mladických emocí. Věnuje se více klasické výtvarné práci a vystavuje v galeriích. „Do terénu“ už nevyráží tak často jako dřív. Jeho venkovní počiny už nejsou tolik osobní, spíše reflektují tuzemskou společenskou a politickou situaci. Jednoduše a úderně, slovem i obrazem.
Graffiti považuje Timo za médium stejně jako televizi, rozhlas nebo noviny. Umožňuje mu promlouvat k lidem. Zde však narážíme na zásadní háček. Pokud neumístí své dílo na legální plochu určenou pro graffiti, je jeho aktivita za hranou zákona. Bez ohledu na to, že jeho práce mají svou estetickou kvalitu a někoho mohou pobavit – jiného ovšem třeba svým obsahem i rozzlobit. Mohou ale být i katalyzátorem diskuse, mohou dokonce zkrášlit šedivou plochu. Timo zpravidla pečlivě zvažuje, kam své graffiti umístí, zda místu pomůže, nebo uškodí. Kontroverze spojená s ilegálností jeho počínání však stále zůstává, bez ohledu na to, že si Timo vydobyl respekt ve výtvarných kruzích.
Vyrazili jsme s Timem malovat – na legální plochu, nutno podotknout. Já s mikrofonem, Timo s barvou a spreji. Samotná příprava plochy – její vybílení – zabrala v parném počasí zhruba hodinu a půl. Timo je perfekcionista. Kolem plochy dlouho obcházel a přímo na místě promýšlel kompozici, kterou si už ovšem předtím připravil doma. Poté co za pomoci šablony nastříkal příslušný text a zjistil, že mu nezapadá do prostoru tak, jak si představoval (mezitím uplynula další hodina), přišla na řadu opět bílá barva a začínalo se znova od začátku.
Timo prostě není puberťák, který neumělým nápisem označkuje zeď, podobně jako to dělají psi. Přes veškerou pečlivost, se kterou se práci na graffiti Timo věnoval, měl tento konkrétní výtvor jepičí život. Neuplynul ani týden a překrylo ho jiné graffiti. Je možné, že si toho autor ještě nevšiml. Nedávno totiž opustil Brno a odstěhoval se na vesnici, kde žije se svou ženou a půlroční dcerkou. Má tady ateliér, ve kterém tvoří, zahradu, o kterou se musí starat. Připravuje tady své práce na výstavy, případně projekty, které si u něj objednávají různé instituce nebo soukromníci. Rozhodně se nenudí. Jestli to znamená konec „tajemného sprejera Tima“, jak ho označují média, a zrození „standardního“ výtvarníka, se ukáže za pár let.