Reportáž připravila redaktorka Jana Zemková.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2016. Premiéra 12. 1. 2016 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:39 h.; 2 min.).
Lit.: -zem- (= Zemková, Jana): Olomoučtí archeologové objevili u Uničova pravěkou studnu starou 7000 let. In web ČRo 1 Radiožurnál, 12. 1. 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na unikátní nález narazili olomoučtí archeologové. Na okraji Uničova objevili studnu starou sedm tisíc let. Dokonce se dochovalo i její dubové roubení. Jde v pořadí o čtvrtý nález pravěké studny v republice. Odborníci ji teď budou podrobně zkoumat. Doufají, že poodhalí tajemství našich prvních zemědělců.
„Studna byla nalezena v těsné blízkosti půdorysu domu, ve kterém neolitci bydleli. Vodu určitě používali na vaření a na nejzákladnější potřeby,“ říká archeolog Marek Kalábek.
„Byli to první zemědělci, začali aktivně vytvářet potraviny. Pěstovali obilí, chovali dobytek a podobně.“ Při pohledu na opracované dřevěné části je ale jasné, že naši předci byli i zdatnými dřevorubci a tesaři.
Neolitickou studnu archeologové naposled objevili před více než půl stoletím u Mohelnice.
„Je to velice vzácné. To, co my jsme zkoumali, to byla taková ohromná díra v průměru asi 6 metrů a více než tři metry hluboká. A oni byli schopní se svým v uvozovkách primitivním nářadím, nějakými dřevěnými lopatami, kopáči z dřeva, kamene nebo rohoviny, vlastně vykopat takový ohromný kráter, doprostřed postavili dřevěné roubení a to zaizolovali po stranách jílem,“ popisuje Marek Kalábek.
Vodu pravěcí lidé odebírali do nádob ze dřeva nebo kůže. Archeologové ale mají i další vzácnost, usazeninu ze dna studny.
„Je to v podstatě konzerva přírodního prostředí stará 7000 let. Z našeho pohledu je to bahno, plné různých organických zbytků – od spálených zrníček obilí, pozůstatku trav, mechů, lišejníků, všeho, co na tom sídlišti rostlo, co si tam ti lidé přinesli z okolí a co tam vítr zavál,“ přibližuje archeolog.
Na neolitické nálezy mají v poslední době archeologové na Přerovsku štěstí. Kromě studny nedávno objevili sedm tisíc let starou hliněnou sošku.
Archeologové doufají, že díky objevu poodhalí tajemství našich prvních zemědělců