Je v pořádku, když vyučující používá rasistické argumenty nebo když student hájí extremistické názory? Připravila Jana Římanová.
Natočeno 2015. Premiéra 17. 11. 2015 (ČRo Radio Wave, 17:00 h.; 12 min.).
Lit.: Římanová, Jana: Universum: Patří extremismus na vysoké školy? Kam až sahá akademická svoboda? In web ČRo Radio Wave, listopad 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vysokoškolská půda byla vždy prostorem pro svobodnou diskusi. Svoboda vyjadřovat své názory je pro smysluplnou diskusi nezbytná, kde jsou ale hranice této svobody? Je v pořádku, když vyučující používá rasistické argumenty nebo když student hájí extremistické názory?
Obecně lze říct, že je nutné se řídit legislativou. Ani na akademické půdě nelze podněcovat nenávist na základě etnicity, podporovat hnutí, která směřují k potlačení práv a svobod člověka, nebo popírat nacistické zločiny proti lidskosti.
„Akademická svoboda neznamená prostor pro prezentaci třeba extremistických názorů, ale pro diskusi nad těmito postoji,“ říká Robert Plaga, náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT.
Ne každý názor, který vzbudí pozdvižení, je nutně nezákonný, přesto do veřejné debaty nepatří. Je v pořádku, pokud na univerzitní půdě zazní rasistické myšlenky, případně jiné, v dané době společensky netolerované názory?
Šimon Pánek, ředitel Člověka v tísni, rozlišuje v této otázce vnitřní debatu a propagaci názorů směrem do společnosti: „Já myslím, že akademická půda by určitě měla být prostorem pro otevřenou debatu, ať už do ní přichází kdokoli s čímkoli. Ale to je akademická půda, to už nejsou sociální sítě ani média. Svoboda akademické půdy je, pokud bude interní workshop, tam může padat cokoliv. Směrem na veřejnost by měly univerzity vést své zaměstnance i studenty k tomu, že by měli hájit nějaké obecné hodnoty.“
Senátor a bývalý rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl vysvětluje, proč má akademická svoboda smysl z historického hlediska: „Univerzity poskytovaly takové cvičné hřiště, kde se mohlo zkoušet pracovat i s alternativními pohledy. V dějinách univerzity bylo mnoho názorů nepřijatelných z hlediska panující doktríny. Občas tedy nějaký rektor narazil, když vzpomenu letošní výročí Jana Husa.“
Jak by měla vysoká škola reagovat na vyučujícího, který při přednáškách prosazuje extremistické názory, sdělil Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy: „Pokud bychom se s tímto setkali, tak je to otázka řešení v rámci etického kodexu univerzity. Pokud tím budou zasaženy znaky porušení zákonů České republiky, tak musí být postupováno razantně v duchu těchto zákonů.“