Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

14. 1. 2016

Portréty – Josif Brodský (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:20

Ruský básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu, Josif Brodský. Jeho občanský i literární osud je pozoruhodný – byl to jeden z nejtalentovnějších ruských básníků 20. století – a současně patřil k těm nejméně přizpůsobivým. Připravil Jan Sedmidubský.

Natočeno 2015. Premiéra 21. 5. 2015 (ČRo Plus, 20:10 h.; 30 min.). Repríza 22.10.2015 (ČRo Plus, 20:10 h.) v cyklu Portréty. K poslechu zde.

Lit.: Sedmidubský, Jan: Josif Brodskij – okamžitě mne povýšíte na majora! In web ČRo Plus, květen 2015 (článek + nahrávka k poslechu + nahrávka Josif Brodskij o vydávání knih v SSSR + nahrávka Josif Brodskij o emigraci + nahrávka Josif Brodskij o osudu básníka v cizině

„Okamžitě mne povýšíte na majora!“ Tímto ironicky míněným požadavkem ukončil básník Josif Brodskij rozhovor s bezpečnostními orgány, ve kterém mu byla za donášení nabízena možnost legálně publikovat v SSSR.

Básník a překladatel Josif Brodskij se narodil 24. května 1940 v Leningradě (dnes opět Petrohrad). Jeho otec pracoval jako fotograf.  Jako dítě prožil s matkou leningradskou blokádu (otec bojoval na frontě), evakuováni byli až na jejím konci.

Školní docházku ukončil v 15 letech a vystřídal řadu zaměstnání (pracoval mimo jiné v kotelně, na patologii, účastnil se geologických výprav). 

Básně začal psát zhruba ve svých 18 letech a kromě ojedinělých publikací ve sbornících a časopisech vycházely pouze v samizdatu.  Byl sovětským režimem vězněn, internován v psychiatrické léčebně, pobýval ve vyhnanství na nucených pracích v severním Rusku.

První dvě knihy básní mu vyšly v letech 1965 a 1970 ve Spojených státech.

V roce 1972 byl donucen opustit Sovětský svaz bez možnosti návratu.

Usadil se ve Spojených státech, kde přednášel na několika univerzitách a psal kromě básní v ruštině také eseje v angličtině.  V roce 1987 obdržel Nobelovu cenu za literaturu, v témže roce začala jeho díla postupně vycházet v Sovětském svazu, on sám se však do Ruska (ani po rozpadu SSSR) nevrátil, a to ani krátkodobě.

Poslední léta trávil zimu v italských Benátkách. Zemřel 25. ledna 1996.

Z jeho díla vyšlo v češtině: Velká elegie (výbor básní, Paříž 1968), Stanice v poušti (výbor básní v časopise Světová literatura, Praha 1969), Konec krásné epochy (výbor básní, Praha 1997), Mramor (divadelní hra, Praha 1997), Jeden a půl pokoje (eseje a divadelní hry, Praha 1998), Vodoznaky: zrcadlení času (esej, Praha 2003), Římské elegie (cyklus básní, Česká Skalice 2004), Solomon Volkov: Rozhovory s Josifem Brodským (Příbram 2011).

 

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress