František Tomanec dal ledvinu svému příteli Luďkovi. Dnes tvrdí, že je to jedna z nejsnazších cest, jak udělat dobrý skutek. Na živé dárcovství ledvin si – na rozdíl od světa – teprve zvykáme. Nemocní z čekacích listin na vhodný orgán jsou odkázáni hlavně na dárce zemřelé: oběti autonehod či jiných neštěstí, na sebevrahy… Lidé bez znalosti problematiky často vidí v živém dárcovství nepřekonatelné hrdinství nebo jemně řečeno podivínství. Anna a František říkají, že nejsou ani hrdinové, ani podivíni, že se v tu chvíli vlastně nešlo rozhodnout jinak. Připravila Marcela Kašpárková. Dramaturgie Lenka Svobodová. Režie Yvona Žertová. Technická spolupráce Radek Veselý.
V pořadu hovoří manželé Anna a Antonín Chroustovi, Pavel Trunečka, Iva Brůžková, František Tomanec a Luděk Svrček.
Natočeno 2015. Premiéra 14. 6. 2008 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Repríza 9. 5. 2015 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 25 min); 11. 4. 2019 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).
Lit.: Kašpárková, Marcela: Symbol lásky – ledvina. In web ČRo 2 Praha, červen 2008 (článek). – Cit.: Přestože byli zdraví, rozhodli se podstoupit operaci. Stali se dárci ledviny. Anna Chroustová dala orgán svému nemocnému manželovi, který trpí dědičnou chorobou. Říkal jí: „Nedělej to, schovej ledvinu našim dětem, vždyť víš, že tu nemoc zdědily po mně.“ Ona ovšem věděla, že se nevydrží dívat, jak jejímu muži nedělá dobře dialýza a jak rychle chřadne. Byli prvním manželským párem u nás, který se pro tento zákrok rozhodl.
František Tomanec dal ledvinu svému příteli Luďkovi. Dnes tvrdí, že je to jedna z nejsnazších cest, jak udělat dobrý skutek. Na živé dárcovství ledvin si – na rozdíl od světa – teprve zvykáme. Nemocní z čekacích listin na vhodný orgán jsou odkázáni hlavně na dárce zemřelé: oběti autonehod či jiných neštěstí, na sebevrahy… Lidé bez znalosti problematiky často vidí v živém dárcovství nepřekonatelné hrdinství nebo jemně řečeno podivínství. Anna a František říkají, že nejsou ani hrdinové, ani podivíni, že se v tu chvíli vlastně nešlo rozhodnout jinak.