Únor 1969 – další posun naší země k plné normalizaci. Gustáv Husák těsně před uchopením moci a Alexander Dubček ztrácející svou lidskou tvář. Vedle toho však stále ještě dosti svobodný prostor v umění a vědě. Připravil Pavel Hlavatý.
Natočeno 2014. Premiéra 21. 2. 2014 (ČRo Plus, 20:10 h.; 30 min.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 20. 3. 2024 v rámci pořadu Dokument Plus (ČRo Plus, 21:10 h.). Ke stažení zde.
Pozn.: Co zajímavého se tehdy dělo v Československu, které se ještě nevzpamatovalo ze smrti Jana Palacha a už pomalu směřovalo ke změně v čele komunistické strany, která měla nastartovat zásadní politický zvrat a definitivní konec pokusů o demokratizaci poměrů? Únor 1969 připomenou ukázky z dobového rozhlasového vysílání. (anotace)
Lit.: Hlavatý, Pavel: Únor 1969 v politice, kultuře a vědě. In web ČRo Plus, únor 2014 (článek). – Cit.: Československý únor 1969 – měsíc, v němž dochází ke zrychlenému normalizačnímu posunu. Gustáv Husák těsně před uchopením moci a Alexander Dubček ztrácející svou lidskou tvář.
Celospolečenská apatie a deziluze postoupila opět o výrazný kus dál, okruh aktivních odpůrců normalizace jako obnovy plně funkčního totalitního státu se dále zužuje – v oblasti samotné politiky jde již pouze o poměrně úzký okruh reformátorů na nižších místech stranické hierarchie; vedle nich jsou stále ještě aktivní výrazné osobnosti z řad novinářů, umělců, vědců, studentů, odborářů a dalších občanů z jiných společenských okruhů. Jejich projevy a myšlenky se však stále obtížněji dostávají k občanům.
Únor 1969 je také měsícem tragického činu Jana Zajíce – nejznámějšího následovníka Jana Palacha.
Společenská reflexe je již v zásadě minimální – hlavně díky proměně politického klimatu rozpoznatelné v projevech jednotlivých politiků (lhostejno zda se jedná o nastupující a formující se normalizátory či bývalé praporečníky socialismu s lidskou tváří), a také stále ostřejší cenzuře.
V této době existuje ještě relativní svoboda v oblasti umění a vědy, již menší pak v publicistice (a zde nejmenší v publicistice politické), svobodnější prostor v politice (a to v užším i širším významu) je již v zásadě zlikvidován.
Stále ještě však vycházejí – byť s častými cenzurními zásahy (pro oko čtenáře neviditelnými) – klíčové časopisy šedesátých let, např. týdeníky Listy, Reportér a Zítřek či měsíčník Tvář.
V pořadu zazní ukázky z projevů Alexandra Dubčeka, Oldřicha Černíka, Gustáva Husáka a Lubomíra Štrougala, zamyšlení jednoho z mála důslednějších reformátorů Františka Vodsloně, dále vstřícný rozhovor s příslušníky Lidových milicí a ukázky z rozhlasových diskusí o československých filmech roku 1968 a vztahu politiky a veřejného mínění.