Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jaromír John. Kapitola z knihy Honda Cibulků na světlo vydaný. Úprava Ludvík Němec. Pro rozhlas připravil Tomáš Sedláček. Režie Petr Dufek.

Účinkují Eva Jelínková a Jiří Tomek.

Nastudovalo Brno v roce 1992. Premiéra 7. 4. 1992 (Vltava, 15:00 – 15:30 h.).

Lit.: tsk (= Sedláček, Tomáš): Kratochvilný Kapitán Sekvenc. In Rozhlas 18/1992 (20. 4. 1992), s. 4 (článek).

Wolfgang Hildesheimer. Povídka. Překlad Jan Ort.

Nastudoval Hradec Králové v roce 1970. Premiéra 28. 1. 1970 (Praha, 14:00 h.). Repríza 13. 4. 1970 v přestávce programu Jazzový večer (Třetí program, 20:00 h.).

Wolfgang Hildesheimer. Povídka. Překlad Jan Ort.

Nastudoval Hradec Králové v roce 1967. Premiéra 17. 11. 1967(Praha, 11:45 – 12:00 h.) v cyklu Povídka před polednem.

Ludvík Kundera. Povídka.

Nastudovalo Brno v roce 1965. Premiéra 4. 4. 1965 (Československo I, 19:30 – 20:00 h.). v rámci pořadu Vysílá Brno.

Petra Klabouchová. Povídka. Dramaturgie Martina Toušková. Režie Jakub Doubrava.

Čte Michal Štěrba.

Nastudovala Plzeň v roce 2025. Premiéra 8. 3. 2025 (ČRo Plzeň, 18:04 h.) v cyklu Povídka na sobotu.

Lit.: Toušková, Martina: Petra Klabouchová: Zpěv černého psa. Krimi z daleké Istrie o tajemných skalních průrvách, ztracených lidech a jedné velké mstě. In web ČRo Plzeň, 9. březen 2025 (článek). – Cit.: Nebaví mě psát smyšlené příběhy, je pořád ještě tolik skutečných, které nikdo nevyprávěl, říká Petra Klabouchová. Příběh o tajemných skalních propastech v Istrii se rozhodla sepsat, když v chorvatské Rijece narazila na pomníček připomínající osud místních obyvatel. (…)

„Obyvatelům Rijeky všech vyznání a národností, kteří zde zmizeli v míru i ve válce, jejíž násilí jim odepřelo lidskou spravedlnost i pohřeb. Vy osvobození od nenávisti, zde se zastavte a pomodlete se za ně.“

Petra Klabouchová, původem Jihočeška, žije dnes střídavě v Čechách a v Itálii. A právě z Istrie pochází část její italské rodiny. Istrie je oblíbená dovolenková destinace, je to nádherný kus země, jen se tolik neví o bolavých jizvách tohoto kraje. Že jen kousek od známých pláží jsou mezi skalami skutečné masové hroby. Ještě dodnes ne všechny objevené. A vyzvednutí těl obětí je na mnoha místech neproveditelné. V oněch někdy i tři sta metrů hlubokých „hrobech“ leží od 2. světové války nejen váleční zločinci, ale i tisíce zmasakrovaných italských civilistů.

Štěpán Kučera. Povídka. V hravém apokryfu zabloudí ctihodný Matěj Brouček z Vikárky do současnosti. Připravila Petra Hynčíková. Režie Lukáš Hlavica.

Účinkuje Otakar Brousek II.

Natočeno 2025. Premiéra 18. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 29 min.) v cyklu Historické povídky.

Jan Němec. Ruská akademička se spolu se svou milenkou rozhodne protestovat uprostřed Moskvy pomocí pas de deux z Labutího jezera. Pro rozhlas připravil autor. Dramaturgie Petra Hynčíková. Účinkují Jana Štvrtecká a Zdislava Pechová. Režie Radim Nejedlý.

Nastudovalo Brno v roce 2025. Premiéra 11. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; (27 min) v cyklu Historické povídky. Repríza 31. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h.).

Miloš Doležal. Dokumentární povídka o českém básníku. Pro rozhlas připravila Petra Hynčíková. Účinkuje Michal Bumbálek. Režie Radim Nejedlý.

Nastudovalo Brno v roce 2025. Premiéra 4. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 27 min.) v cyklu Historické povídky.

Lit.: Hynčíková, Petra: Miloš Doležal: Zahradníček a malí Izákové. Povídka o drcení křehkého básníka v žaláři komunistů. In web ČRo 3 Vltava, 4. červenec 2025 (článek). – Cit.: Drastické okolnosti života básníka Jana Zahradníčka jsou námětem historické povídky Miloše Doležala a podávají otřesné svědectví o komunistických praktikách. (…)

Jako dítě spadl z výšky a trvale si poškodil páteř. Díky nadání a hluboké touze po vzdělání vystudoval univerzitu, začal psát a překládat. Chtěl být knihovníkem. Našel si přátele v okruhu katolických spisovatelů. Komunisté ale nevinného básníka Jana Zahradníčka po únoru 48 hnali před soud. Vykonstruovaný proces se konal v Brně začátkem července roku 1952. Rozsudek na 13 let těžkého žaláře. Ztráta majetku a manželka s malými dětmi vystěhovaná do bytu bez vody, elektřiny, a topení.

Martin Stejskal. Pořad upravil Michal Bureš a Petr Hanuška.

Účinkuje Miroslav Hruška.

Natočeno v roce 2005. Repríza 3. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 17 min).

Lit.: Mačas, Dominik: Povídky Vratislava Effenbergera, Milana Nápravníka, Petra Krále a dalších českých surrealistů. In web ČRo 3 Vltava, 2. 7. 2025 (článek). – Cit.: Surrealismus kladoucí důraz na ničím nespoutanou imaginaci a zcela svobodný tvůrčí proces byl pro nacisty jedním z křiklavých příkladů „zvrhlého umění“ a jako takový všemožně pronásledován. Stejně nepřijatelným byl po roce 1948 i pro komunisty. V rámci Zakázaného léta na Vltavě si v řadě Povídka připomeneme tvorbu českých surrealistů několika ukázkami jejich textů. (…)

Jaká je spojitost mezi bděním a sněním? Výprava do nitra mozku a duše. Surrealistická vzpomínková koláž.

Milan Nápravník. Mimovědomé výpovědi o procesuálním, aleatorickém a cyklickém stavu světa. Ze souboru Básně, návěstí a pohyby pro rozhlas připravil Dominik Mačas Účinkuje Pavel Oubram. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2025. Premiéra 2. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 29 min).

Lit.: Mačas, Dominik: Povídky Vratislava Effenbergera, Milana Nápravníka, Petra Krále a dalších českých surrealistů. In web ČRo 3 Vltava, 1. 7. 2025 (článek). – Cit.: Surrealismus kladoucí důraz na ničím nespoutanou imaginaci a zcela svobodný tvůrčí proces byl pro nacisty jedním z křiklavých příkladů „zvrhlého umění“ a jako takový všemožně pronásledován. Stejně nepřijatelným byl po roce 1948 i pro komunisty. V rámci Zakázaného léta na Vltavě si v řadě Povídka připomeneme tvorbu českých surrealistů několika ukázkami jejich textů. (…)

Dva experimentální texty ze souboru Básně, návěstí a pohyby, který zahrnuje díla z let 1958 až 1967. Mimovědomé výpovědi o procesuálním, aleatorickém a cyklickém stavu světa. Stáří, samota, tápání v mlze života a psychedelický prožitek houslové produkce.

Milan Nápravník (1931–2017) po studiích dramaturgie na FAMU pracoval v Československé televizi, kde se mimo jiné podílel na zrodu dodnes oblíbené řady Večerníček. Od konce padesátých let patřil k surrealistické skupině soustředné kolem Vratislava Effenbergera a později i k okruhu spolupracovníků časopisu Tvář. Po okupaci odešel do exilu, žil v Kolíně nad Rýnem, kde působil jako rozhlasový redaktor a v 80. letech se etabloval jako malíř, sochař a umělecký fotograf. (…)