Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

20. 9. 2018

Naši stařenka (1947?)

Filed under: Povídky — Premek @ 20:45

Rudolf Jesenický. Vyprávění v opavském nářečí. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovala Ostrava v roce 1947 (?). Premiéra 5. 1. 1947 (Ostrava, 10:45 – 10:55 h).

Četba z románu „Otec“ (1947?)

Filed under: Povídky — Premek @ 19:40

Matěj Anastasia Šimáček. Četba z románu. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1947 (?). Premiéra 5. 1. 1947 (Praha II, 15:45 – 16:00 h).

18. 9. 2018

Kuchyně paní Třešinkové (2018)

Filed under: Povídky — Premek @ 14:44

Sylvia Plathová. Příběh o nejveselejší kuchyni v Jabloňové ulici. Přeložil Vít Penkala. Připravila Kateřina Szczepaniková. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.

Nastudovalo Brno v roce 2018. Premiéra 21. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Lit.: Szczepaniková, Kateřina:  Stránky na dobrou noc Sylvie Plathové. In web ČRo Plus, 20. září 2018  (článek). – Cit.: Knížka o postelích, Oblek, kterému nic nevadilo a Kuchyně paní Třešinkové. Tři příběhy americké literátky, které spojuje vtip, provokace a nabádání k odvaze i originalitě. Poslouchejte on-line vždy po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Americká básnířka Sylvia Plathová (1932-1963) je v českém prostředí dobře známá zejména díky překladům Jana Zábrany a Tomáše Hrácha. Čtenáři se mohli s její tvorbou seznámit už v roce 1984, kdy byla v Zábranově překladu publikována sbírka Ariel. Poezie Sylvie Plathové byla uvedena také ve sborníku americké poezie Horoskop orloje, jehož vydání se podařilo uskutečnit ještě v roce 1987. V roce 2002 vyšel výbor básní Noční tance. Také autobiografický román Pod skleněným zvonem, který vyšel krátce před Plathové dobrovolnou smrtí, vychází v českém jazyce už podruhé. Dostupné jsou rovněž její deníky.

Knížka o postelích

Jméno Sylvie Plathové nebývá spojováno s tvorbou pro děti, ale Plathová pro ně psala. V první části třídílného cyklu uvádíme Knížku o postelích – báseň pro menší i dospělé posluchače o tom, jaké vlastnosti má mít zábavná postel a které postele jsou ze všech postelí „to pravé“. V následujících dvou večerech pak zazní Plathové pohádky psané prózou. Všechna tři díla spojuje vtip, provokace, nabádání k odvaze a originalitě.

Oblek, kterému nic nevadilo

Dávno před narozením svých dvou dětí Sylvia Plathová ve svých deníkových zápiscích i románu přemýšlela, co pro ni znamená být ženou a jak konkrétně naplnit roli manželky a matky. Pokoušela se o harmonické rodinné soužití i o nezávislý tvůrčí život. V listopadu 1959, těhotná s prvním dítětem, uvažuje: „Ke skutečně plnému životu potřebuji jiné lidi, potřebuji práci. Nikdy se nesmím stát pouhou matkou a hospodyní.“

V pohádce psané prózou, pojmenované Oblek, kterému nic nevadilo, figuruje sedm bratrů a jeden vlněný, hebký, zbrusu nový, hořčicově žlutý oblek. Je to pohádka o chlapci jménem Tomáš Fuk, který byl nejmladší, ale nejvíc po obleku toužil.

Kuchyně paní Třešinkové

Třetí pohádkový příběh Sylvie Plathové se jmenuje Kuchyně paní Třešinkové. Je z roku 1958 a autorka v něm píše o kuchyni v Jabloňové ulici, ve které si domácí spotřebiče za asistence šotků vyměnily úlohy. Plathová jej napsala pro dětský časopis, ale publikován byl až v roce 2001.

Plathová byla matkou na samém začátku 60. let 20. století, tedy v době, kdy byl obraz šťastné ženy obecně vykreslován v domácím prostředí, obklopené fungujícími domácími spotřebiči. Taková je i hrdinka pohádky Kuchyně paní Třešinkové. Ale i do pohádky se Plathové vloudila zlověstná připomínka toho, že se věci mohou vzbouřit, že mohou toužit po něčem, co jim není přáno.

V kontrastu k idylce paní Třešinkové, která doma pokojně připravuje oběd pro manžela, popisuje Sylvia Plathová domácí svět žen v básni Lesbos jako nanejvýš znepokojivé a traumatizující prostředí: „Kuchyň je prolezlá zlem! / Syčí v ní brambory. / Kašírka jako v Hollywoodu, není z ní vidět ven.“

Účinkuje: Alžběta Mahdalová

Překlad: Petr Onufer (Knížka o postelích), Vít Penkala (Oblek, kterému nic nevadilo a Kuchyně paní Třešinkové)
Připravila a uvádí: Kateřina Szczepaniková
Dramaturgie: Alena Blažejovská
Režie: Lukáš Kopecký

Natočeno v brněnském studiu Českého rozhlasu.

Oblek, kterému nic nevadilo (2018)

Filed under: Povídky — Premek @ 14:06

Sylvia Plathová. Sedm bratrů a jeden vlněný hořčicově žlutý oblek. Pohádka o chlapci jménem Tomáš Fuk. Přeložil Vít Penkala. Připravila Kateřina Szczepaniková. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.

Nastudovalo Brno v roce 2018. Premiéra 20. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Lit.: Szczepaniková, Kateřina:  Stránky na dobrou noc Sylvie Plathové. In web ČRo Plus, 20. září 2018  (článek). – Cit.: Knížka o postelích, Oblek, kterému nic nevadilo a Kuchyně paní Třešinkové. Tři příběhy americké literátky, které spojuje vtip, provokace a nabádání k odvaze i originalitě. Poslouchejte on-line vždy po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Americká básnířka Sylvia Plathová (1932-1963) je v českém prostředí dobře známá zejména díky překladům Jana Zábrany a Tomáše Hrácha. Čtenáři se mohli s její tvorbou seznámit už v roce 1984, kdy byla v Zábranově překladu publikována sbírka Ariel. Poezie Sylvie Plathové byla uvedena také ve sborníku americké poezie Horoskop orloje, jehož vydání se podařilo uskutečnit ještě v roce 1987. V roce 2002 vyšel výbor básní Noční tance. Také autobiografický román Pod skleněným zvonem, který vyšel krátce před Plathové dobrovolnou smrtí, vychází v českém jazyce už podruhé. Dostupné jsou rovněž její deníky.

Knížka o postelích

Jméno Sylvie Plathové nebývá spojováno s tvorbou pro děti, ale Plathová pro ně psala. V první části třídílného cyklu uvádíme Knížku o postelích – báseň pro menší i dospělé posluchače o tom, jaké vlastnosti má mít zábavná postel a které postele jsou ze všech postelí „to pravé“. V následujících dvou večerech pak zazní Plathové pohádky psané prózou. Všechna tři díla spojuje vtip, provokace, nabádání k odvaze a originalitě.

Oblek, kterému nic nevadilo

Dávno před narozením svých dvou dětí Sylvia Plathová ve svých deníkových zápiscích i románu přemýšlela, co pro ni znamená být ženou a jak konkrétně naplnit roli manželky a matky. Pokoušela se o harmonické rodinné soužití i o nezávislý tvůrčí život. V listopadu 1959, těhotná s prvním dítětem, uvažuje: „Ke skutečně plnému životu potřebuji jiné lidi, potřebuji práci. Nikdy se nesmím stát pouhou matkou a hospodyní.“

V pohádce psané prózou, pojmenované Oblek, kterému nic nevadilo, figuruje sedm bratrů a jeden vlněný, hebký, zbrusu nový, hořčicově žlutý oblek. Je to pohádka o chlapci jménem Tomáš Fuk, který byl nejmladší, ale nejvíc po obleku toužil.

Kuchyně paní Třešinkové

Třetí pohádkový příběh Sylvie Plathové se jmenuje Kuchyně paní Třešinkové. Je z roku 1958 a autorka v něm píše o kuchyni v Jabloňové ulici, ve které si domácí spotřebiče za asistence šotků vyměnily úlohy. Plathová jej napsala pro dětský časopis, ale publikován byl až v roce 2001.

Plathová byla matkou na samém začátku 60. let 20. století, tedy v době, kdy byl obraz šťastné ženy obecně vykreslován v domácím prostředí, obklopené fungujícími domácími spotřebiči. Taková je i hrdinka pohádky Kuchyně paní Třešinkové. Ale i do pohádky se Plathové vloudila zlověstná připomínka toho, že se věci mohou vzbouřit, že mohou toužit po něčem, co jim není přáno.

V kontrastu k idylce paní Třešinkové, která doma pokojně připravuje oběd pro manžela, popisuje Sylvia Plathová domácí svět žen v básni Lesbos jako nanejvýš znepokojivé a traumatizující prostředí: „Kuchyň je prolezlá zlem! / Syčí v ní brambory. / Kašírka jako v Hollywoodu, není z ní vidět ven.“

Účinkuje: Alžběta Mahdalová

Překlad: Petr Onufer (Knížka o postelích), Vít Penkala (Oblek, kterému nic nevadilo a Kuchyně paní Třešinkové)
Připravila a uvádí: Kateřina Szczepaniková
Dramaturgie: Alena Blažejovská
Režie: Lukáš Kopecký

Natočeno v brněnském studiu Českého rozhlasu.

17. 9. 2018

Dokud nás život nerozdělí (2018)

Filed under: Povídky — Premek @ 21:14

Lubomír Martínek. Povídka českobudějovického rodáka.  Zavede nás na svatbu dcery hlavního hrdiny Františka Mědílka, muže, který sám za sebe má pocit, že v životě se ctí obstál. Jeho okolí si ovšem myslí něco jiného. Blízcí vědí, že je to nesnášenlivý xenofob, který kdysi, před revolucí míval dobré styky. Mistr zvuku Michal Kolář.  Režie Jakub Doubrava.

Čte Pavel Oubram.

Nastudoval ČRo České Budějovice v roce 2018. Premiéra 2. 9. 2018 (ČRo České Budějovice, 14:05 h) v cyklu Čtení na neděli.

16. 9. 2018

Šedivý pokoj (2018)

Filed under: Povídky — Premek @ 20:44

Stefan Grabinski. Povídka klasika polské fantastické literatury ze sbírky Temné stíny nad Polskem. Přeložil Libor Martinek a připravila Klára Fleyberková. Režie Lukáš Hlavica.

Účinkuje Ivan Řezáč.

Natočeno 2018. Premiéra 14. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h; 24 min) v cyklu sPOLeCZně. Repríza 30. 10. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 12. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

15. 9. 2018

Nedotknutelný (2018)

Filed under: Povídky — Premek @ 23:15

Stefan Grabinski. Povídka klasika polské fantastické literatury. Přeložil Libor Martinek a připravila Klára Fleyberková. Režie Lukáš Hlavica.

Účinkuje Ivan Řezáč.

Natočeno 2018. Premiéra 13. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:31 h.; 28 min) v cyklu sPOLeCZně . Repríza 1. 11. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 11. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Fleyberková, Klára: Stefan Grabiński: Povídky. In web ČRo 3 Vltava, 14. září 2018  (článek). – Cit.: Temné stíny nad Polskem. Série povídek klasika polské fantastické literatury. Poslouchejte on-line vždy po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Temné uličky, tajemné staré domy, záhadní staří pánové toulající se setmělými chodbami… Nechat se tak trochu děsit lidi lákalo od pradávna. I proto se ve světové literatuře zrodilo několik opravdových legend reprezentujících žánr fantastiky, hororu a mysteriózních textů. Otcem všech takových legend je bezesporu Američan Edgar Allan Poe, jehož Jámu a kyvadlo nebo Havrana zná snad každý. Právě jeho jméno se často skloňuje v souvislosti s jiným autorem, který žil jen o několik desetiletí a dlouhé kilometry od něj.

Stefan Grabiński se narodil v Polsku 26. února roku 1887 a často se mu přezdívá polský Edgar Allan Poe. K tomuto „titulu“ se dopracoval postupně, jak to tak bývá. Své dětství strávil v rodině soudce a učitelky hudby, spolu se třemi sestrami. Po smrti otce se rodina přestěhovala do Lvova, kde mladý Stefan dostudoval gymnázium a pustil se do studií polské literatury a klasické filologie na tamní univerzitě.

Když svá studijní léta úspěšně uzavřel, ani tehdy se školního prostředí nevzdal a stal se z něj středoškolský učitel. Už v té době se navíc také věnoval vlastnímu psaní. V roce 1909 vydal pod pseudonymem Stefan Żalny sbírku novel, která ale čtenáře ani kritiku moc nezaujala. Zásadní obrat přišel až o deset let později s povídkovým souborem ze železničního prostředí nazvaným Demon ruchu. Posléze Grabiński napsal také řadu románů, ale povídkové tvorby se nevzdal až do své smrti v roce 1936, kdy ho skolila tuberkulóza. A tak se stal právoplatným pokračovatelem slavného Poa – předčasně zemřelý autor krátkých temných příběhů, při kterých mrazí v zádech.

Řadu z nich si už mohou přečíst i čeští čtenáři, a to především zásluhou Libora Martinka, který Grabińského texty přeložil. Právě jeho překlady se nyní dočkaly i rozhlasového zpracování. Pro vltavskou řadu Povídka je zrežíroval Lukáš Hlavica a čte je Ivan Řezáč. Nabízíme v ní celkem pět textů, které snad jasně ukazují, že si Stefan Grabiński pojmenování polský Poe jistě zaslouží. A co víc, zaslouží si, aby čtenáři a posluchači znali i jeho jméno.

14. 9. 2018

Návěstí (2018)

Filed under: Povídky — Premek @ 19:08

Stefan Grabinski. Povídka klasika polské fantastické literatury. Přeložil Libor Martinek a připravila Klára Fleyberková. Režie Lukáš Hlavica.

Účinkuje Ivan Řezáč.

Natočeno 2018. Premiéra 12. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.; 24 min) v cyklu sPOLeCZně. Repríza 3. 11. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 10. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Fleyberková, Klára: Stefan Grabiński: Povídky. In web ČRo 3 Vltava, 14. září 2018  (článek). – Cit.: Temné stíny nad Polskem. Série povídek klasika polské fantastické literatury. Poslouchejte on-line vždy po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Temné uličky, tajemné staré domy, záhadní staří pánové toulající se setmělými chodbami… Nechat se tak trochu děsit lidi lákalo od pradávna. I proto se ve světové literatuře zrodilo několik opravdových legend reprezentujících žánr fantastiky, hororu a mysteriózních textů. Otcem všech takových legend je bezesporu Američan Edgar Allan Poe, jehož Jámu a kyvadlo nebo Havrana zná snad každý. Právě jeho jméno se často skloňuje v souvislosti s jiným autorem, který žil jen o několik desetiletí a dlouhé kilometry od něj.

Stefan Grabiński se narodil v Polsku 26. února roku 1887 a často se mu přezdívá polský Edgar Allan Poe. K tomuto „titulu“ se dopracoval postupně, jak to tak bývá. Své dětství strávil v rodině soudce a učitelky hudby, spolu se třemi sestrami. Po smrti otce se rodina přestěhovala do Lvova, kde mladý Stefan dostudoval gymnázium a pustil se do studií polské literatury a klasické filologie na tamní univerzitě.

Když svá studijní léta úspěšně uzavřel, ani tehdy se školního prostředí nevzdal a stal se z něj středoškolský učitel. Už v té době se navíc také věnoval vlastnímu psaní. V roce 1909 vydal pod pseudonymem Stefan Żalny sbírku novel, která ale čtenáře ani kritiku moc nezaujala. Zásadní obrat přišel až o deset let později s povídkovým souborem ze železničního prostředí nazvaným Demon ruchu. Posléze Grabiński napsal také řadu románů, ale povídkové tvorby se nevzdal až do své smrti v roce 1936, kdy ho skolila tuberkulóza. A tak se stal právoplatným pokračovatelem slavného Poa – předčasně zemřelý autor krátkých temných příběhů, při kterých mrazí v zádech.

Řadu z nich si už mohou přečíst i čeští čtenáři, a to především zásluhou Libora Martinka, který Grabińského texty přeložil. Právě jeho překlady se nyní dočkaly i rozhlasového zpracování. Pro vltavskou řadu Povídka je zrežíroval Lukáš Hlavica a čte je Ivan Řezáč. Nabízíme v ní celkem pět textů, které snad jasně ukazují, že si Stefan Grabiński pojmenování polský Poe jistě zaslouží. A co víc, zaslouží si, aby čtenáři a posluchači znali i jeho jméno.

12. 9. 2018

Čmoud (2018)

Filed under: Povídky — Premek @ 11:55

Stefan Grabinski. Povídka klasika polské fantastické literatury. Přeložil Libor Martinek. Připravila Klára Fleyberková. Režie Lukáš Hlavica.

Účinkuje Ivan Řezáč.

Natočeno 2018. Premiéra 11. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.; 29 min) v rámci cyklu sPOLeCZne. Repríza 31. 10. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 9. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Fleyberková, Klára: Stefan Grabiński: Povídky. In web ČRo 3 Vltava, 14. září 2018  (článek). – Cit.: Temné stíny nad Polskem. Série povídek klasika polské fantastické literatury. Poslouchejte on-line vždy po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Temné uličky, tajemné staré domy, záhadní staří pánové toulající se setmělými chodbami… Nechat se tak trochu děsit lidi lákalo od pradávna. I proto se ve světové literatuře zrodilo několik opravdových legend reprezentujících žánr fantastiky, hororu a mysteriózních textů. Otcem všech takových legend je bezesporu Američan Edgar Allan Poe, jehož Jámu a kyvadlo nebo Havrana zná snad každý. Právě jeho jméno se často skloňuje v souvislosti s jiným autorem, který žil jen o několik desetiletí a dlouhé kilometry od něj.

Stefan Grabiński se narodil v Polsku 26. února roku 1887 a často se mu přezdívá polský Edgar Allan Poe. K tomuto „titulu“ se dopracoval postupně, jak to tak bývá. Své dětství strávil v rodině soudce a učitelky hudby, spolu se třemi sestrami. Po smrti otce se rodina přestěhovala do Lvova, kde mladý Stefan dostudoval gymnázium a pustil se do studií polské literatury a klasické filologie na tamní univerzitě.

Když svá studijní léta úspěšně uzavřel, ani tehdy se školního prostředí nevzdal a stal se z něj středoškolský učitel. Už v té době se navíc také věnoval vlastnímu psaní. V roce 1909 vydal pod pseudonymem Stefan Żalny sbírku novel, která ale čtenáře ani kritiku moc nezaujala. Zásadní obrat přišel až o deset let později s povídkovým souborem ze železničního prostředí nazvaným Demon ruchu. Posléze Grabiński napsal také řadu románů, ale povídkové tvorby se nevzdal až do své smrti v roce 1936, kdy ho skolila tuberkulóza. A tak se stal právoplatným pokračovatelem slavného Poa – předčasně zemřelý autor krátkých temných příběhů, při kterých mrazí v zádech.

Řadu z nich si už mohou přečíst i čeští čtenáři, a to především zásluhou Libora Martinka, který Grabińského texty přeložil. Právě jeho překlady se nyní dočkaly i rozhlasového zpracování. Pro vltavskou řadu Povídka je zrežíroval Lukáš Hlavica a čte je Ivan Řezáč. Nabízíme v ní celkem pět textů, které snad jasně ukazují, že si Stefan Grabiński pojmenování polský Poe jistě zaslouží. A co víc, zaslouží si, aby čtenáři a posluchači znali i jeho jméno.

10. 9. 2018

Bílý vyjevenec (2018)

Filed under: Povídky — Premek @ 14:33

Stefan Grabinski. Povídka klasika polské fantastické literatury. Přeložil Libor Martinek. Připravila Klára Fleyberková. Režie Lukáš Hlavica.

Účinkuje Ivan Řezáč.

Natočeno 2018. Premiéra 10. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.; 26 min) v cyklu sPOLeCZně . Repríza 2. 11. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 8. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Fleyberková, Klára: Stefan Grabiński: Povídky. In web ČRo 3 Vltava, 14. září 2018  (článek). – Cit.: Temné stíny nad Polskem. Série povídek klasika polské fantastické literatury. Poslouchejte on-line vždy po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Temné uličky, tajemné staré domy, záhadní staří pánové toulající se setmělými chodbami… Nechat se tak trochu děsit lidi lákalo od pradávna. I proto se ve světové literatuře zrodilo několik opravdových legend reprezentujících žánr fantastiky, hororu a mysteriózních textů. Otcem všech takových legend je bezesporu Američan Edgar Allan Poe, jehož Jámu a kyvadlo nebo Havrana zná snad každý. Právě jeho jméno se často skloňuje v souvislosti s jiným autorem, který žil jen o několik desetiletí a dlouhé kilometry od něj.

Stefan Grabiński se narodil v Polsku 26. února roku 1887 a často se mu přezdívá polský Edgar Allan Poe. K tomuto „titulu“ se dopracoval postupně, jak to tak bývá. Své dětství strávil v rodině soudce a učitelky hudby, spolu se třemi sestrami. Po smrti otce se rodina přestěhovala do Lvova, kde mladý Stefan dostudoval gymnázium a pustil se do studií polské literatury a klasické filologie na tamní univerzitě.

Když svá studijní léta úspěšně uzavřel, ani tehdy se školního prostředí nevzdal a stal se z něj středoškolský učitel. Už v té době se navíc také věnoval vlastnímu psaní. V roce 1909 vydal pod pseudonymem Stefan Żalny sbírku novel, která ale čtenáře ani kritiku moc nezaujala. Zásadní obrat přišel až o deset let později s povídkovým souborem ze železničního prostředí nazvaným Demon ruchu. Posléze Grabiński napsal také řadu románů, ale povídkové tvorby se nevzdal až do své smrti v roce 1936, kdy ho skolila tuberkulóza. A tak se stal právoplatným pokračovatelem slavného Poa – předčasně zemřelý autor krátkých temných příběhů, při kterých mrazí v zádech.

Řadu z nich si už mohou přečíst i čeští čtenáři, a to především zásluhou Libora Martinka, který Grabińského texty přeložil. Právě jeho překlady se nyní dočkaly i rozhlasového zpracování. Pro vltavskou řadu Povídka je zrežíroval Lukáš Hlavica a čte je Ivan Řezáč. Nabízíme v ní celkem pět textů, které snad jasně ukazují, že si Stefan Grabiński pojmenování polský Poe jistě zaslouží. A co víc, zaslouží si, aby čtenáři a posluchači znali i jeho jméno.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress