Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Karel Havlíček Borovský. Z autorovy Cesty na Rus připravil Rudolf Matys. Režie Jana Bezdíčková.

Účinkují David Vejražka a Radim Vašinka.

Natočeno 1986. Obnovená premiéra 25. 2.  2019 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Pavla Horáková. Povídka české autorky o jedné dobrodružné výpravě i o významných dějinných událostech. Z autorčina rukopisu připravila Klára Fleyberková. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Kristýna Pangrácová Franková.

Natočeno 2018. Premiéra 25. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Současná povídka.

Lit.: Fleyberková, Klára: Pavla Horáková: Třetí třídou do Ameriky. In web ČRo 3 Vltava, 25. únor 2019 (článek). – Cit.: Povídka české autorky o jedné dobrodružné výpravě i o významných dějinných událostech. Z autorčina rukopisu připravila Klára Fleyberková.

Jméno Pavla Horáková se za minulý rok objevilo v tiráži sedmi knih, z toho čtyřikrát přímo na hřbetu svazku. Posledním loňským „zářezem“ autorky byl její román Teorie podivnosti, který pokřtila na sklonku roku. Extrémně plodné období ale nepřišlo po žádném útlumu; Pavla Horáková je zkrátka akční žena, a když už sama nepíše, tak chystá rozhlasové pořady nebo překládá.

Právě překladatelství a tlumočnictví také na Karlově univerzitě vystudovala, a k tomu ještě serbistiku. Už od devadesátých let tedy překládá z angličtiny a srbštiny autory jako Kurt Vonnegut nebo Tama Janowitz (za její Otroky New Yorku obdržela Tvůrčí odměnu Obce překladatelů). Autorsky debutovala v roce 2010 detektivním románem pro mladé čtenáře Tajemství Hrobaříků, od něhož se postupně propsala až k onomu loňskému skóre.

Rok 2019 ale opět zahájila nadějně – tím, že pro Český rozhlas napsala původní povídku. Pod názvem Třetí třídou do Ameriky se skrývá příběh, který s ní osobně zcela bytostně souvisí. Jak, to nejlépe popíše ona sama:

„To když jsem byl v Americe,“ byla věta v osmdesátých letech tak nepravděpodobná, že nám připadala jako z filmu. Amerika byla vzdálená země, kterou jsme jako děti znali ze zpráv coby vlast Pershingů, ale zároveň jsme tušili, že skutečnost je o dost složitější. Nepravděpodobná byla i představa, že bychom se do Ameriky někdy sami podívali.

Dědeček umřel, když mi bylo patnáct, a o svém pobytu ve Spojených státech se před vnoučaty zmiňoval jen letmo. Víc než Amerika mě tehdy zajímala skutečnost, že býval někdy učitelem, navíc domácím. Teprve před několika lety mě napadlo zeptat se na dědovo působení ve službách vyslance otce. Jak se vlastně student z obyčejné rodiny z Hradce Králové dostal v roce 1928 až k československému vyslanci Veverkovi a s ním pak do Bernu a Washingtonu? A táta začal vyprávět. Vloni se ozval otcův bratr, že našel doma na půdě dědovo staré album s fotografiemi. Půjčil nám ho. A tátovo vyprávění dostalo ostřejší kontury. Dědeček si do alba kromě fotek z Washingtonu nalepil i prospekt z lodi, fotografie rodiny pana vyslance i s přesnými daty anebo svůj zavazadlový lístek z třetí třídy a jeho excelence z první.

Internet pak vydal detailní informace o obou lodích, kterými cestovali, včetně fotografií kajut i opulentních jídelních lístků, seznamů pasažérů a členů posádky. Do té doby mě nenapadlo, jak dramatické mohou osudy lodí být. Ty dvě, na nichž se plavil můj dědeček do Ameriky a zpátky, by mohly odvyprávět to nejdůležitější z geopolitických dějin 20. století. Tak jako o nich v mnohém vypovídal život mého dědečka. Narodil se v Rakousku-Uhersku dlouho před 1. světovou válkou, zažil svobodu a možnosti první republiky, přečkal protektorát a čtyřicet let komunistického bezčasí a zemřel dva roky po Listopadu. A o minulém století svědčí i spletité životní příběhy jeho někdejšího zaměstnavatele Ferdinanda Veverky a Veverkova kolegy Zdeňka Fierlingera.“

A právě s nimi se teď posluchači potkají v povídce Třetí třídou do Ameriky. Na palubě lodi, která toho tolik viděla…

Slova ze sna a do snů. Lidová pověst z Kutnohorska. Připravil Rudolf Matys. Režie Dimitrij Dudík.

Účinkuje Bořivoj Navrátil.

Natočeno do roku 2011. Repríza 24. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 0:00 h).

Miloš Čermák. Halina Pawlowská uvádí povídky z knihy Přišel Bůh do Kavárny v Karlíně. Režie Lukáš Kopecký.

Účinkuje Michal Bumbálek.

Nastudovalo Brno v roce 2019. Premiéra 21. 2. 2019 v rámci pořadu Pokračování za chvilku (ČRo 2 Praha, 12:04 h.).

Miloš Čermák. Halina Pawlowská uvádí povídky z knihy Přišel Bůh do Kavárny v Karlíně. Režie Lukáš Kopecký.

Účinkuje Michal Bumbálek.

Nastudovalo Brno v roce 2019. Premiéra 21. 2. 2019 v rámci pořadu Pokračování za chvilku (ČRo 2 Praha, 12:04 h.).

Miloš Čermák. Halina Pawlowská uvádí povídky z knihy Přišel Bůh do Kavárny v Karlíně. Režie Lukáš Kopecký.

Účinkuje Michal Bumbálek.

Nastudovalo Brno v roce 2019. Premiéra 21. 2. 2019 v rámci pořadu Pokračování za chvilku (ČRo 2 Praha, 12:04 h.).

Leopold Wolfgang Rochowanski. Tři města v nespoutaném výbuchu fantazie. Překlad Věra Karger. Připravila Eva Lenartová. Zvuk Zdeněk Prchlík. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Režie Tomáš Soldán.

Čte Dušan Urban.

Natočeno 2019. Premiéra 22. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h).

Lit.: Lenartová, Eva: Leopold Wolfgang Rochowanski: Povídky. In web ČRo 3 Vltava,  21. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pětice imaginativních povídek rakouského Slezana, oplývajícího nespoutanou výbušnou fantazií. Jejich rozhlasové zpracování bylo pro režiséra Tomáše Soldána i pro jednotlivé interprety velkou výzvou. Jak dopadne kuchyňská vzpoura proti krutovládě kuchařky? Dospěje cesta proti proudu času ke svému počátku? Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Slezský rodák Leopold Wolfgang Rochowanski, spisovatel, básník, dramatik, historik umění a výtvarný kritik, je v českém literárním prostředí téměř neznámým autorem, připomeňme tedy nejdříve několik životopisných dat. Rochowanski se v roce 1885 narodil v rakouské části Slezska, přesněji ve Zlatých Horách, kde prožil dětství a mládí. Zanedlouho se ale stal součástí umělecké scény ve Vídni, kde žil a studoval. Živí se jako publicista, spoluzakládá akční scénu „Der Bücherkasten“, organizuje výstavy a vystupuje jako tanečník. Od roku 1917 si vydělává jako válečný korespondent. Počátkem dvacátých let se stává ředitelem vydavatelství Thyrsos, ale s nástupem národnímu socialismu je nucen se na dlouhou dobu stáhnout do ústraní. Po roce 1945 získává místo ředitele galerie Agathon a zakládá také vydavatelství stejného jména. Umírá ve Vídni v září roku 1961.

Leopold Wolfgang Rochowanski píše pochopitelně německy, ale velmi často se v jeho prózách i v poezii objevují motivy připomínající autorovu slezskou vlast. Holdem rodnému kraji je Rochoanského kniha Rändlaleut (1940), spojující avantgardní poetiku s mistrovstvím vypravěče. V jeho textech se pozoruhodným způsobem mísí vliv secese a expresionismu, což vytváří zvláštní pnutí. (more…)

Leopold Wolfgang Rochowanski. Do této pouťové boudy nechcete vstoupit. Překlad Lukáš Motyčka. Připravila Eva Lenartová. Zvuk Zdeněk Prchlík. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Režie Tomáš Soldán.

Čte Lukáš Červenka.

Natočeno 2019. Premiéra 21. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h).

Lit.: Lenartová, Eva: Leopold Wolfgang Rochowanski: Povídky. In web ČRo 3 Vltava,  21. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pětice imaginativních povídek rakouského Slezana, oplývajícího nespoutanou výbušnou fantazií. Jejich rozhlasové zpracování bylo pro režiséra Tomáše Soldána i pro jednotlivé interprety velkou výzvou. Jak dopadne kuchyňská vzpoura proti krutovládě kuchařky? Dospěje cesta proti proudu času ke svému počátku? Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Slezský rodák Leopold Wolfgang Rochowanski, spisovatel, básník, dramatik, historik umění a výtvarný kritik, je v českém literárním prostředí téměř neznámým autorem, připomeňme tedy nejdříve několik životopisných dat. Rochowanski se v roce 1885 narodil v rakouské části Slezska, přesněji ve Zlatých Horách, kde prožil dětství a mládí. Zanedlouho se ale stal součástí umělecké scény ve Vídni, kde žil a studoval. Živí se jako publicista, spoluzakládá akční scénu „Der Bücherkasten“, organizuje výstavy a vystupuje jako tanečník. Od roku 1917 si vydělává jako válečný korespondent. Počátkem dvacátých let se stává ředitelem vydavatelství Thyrsos, ale s nástupem národnímu socialismu je nucen se na dlouhou dobu stáhnout do ústraní. Po roce 1945 získává místo ředitele galerie Agathon a zakládá také vydavatelství stejného jména. Umírá ve Vídni v září roku 1961.

Leopold Wolfgang Rochowanski píše pochopitelně německy, ale velmi často se v jeho prózách i v poezii objevují motivy připomínající autorovu slezskou vlast. Holdem rodnému kraji je Rochoanského kniha Rändlaleut (1940), spojující avantgardní poetiku s mistrovstvím vypravěče. V jeho textech se pozoruhodným způsobem mísí vliv secese a expresionismu, což vytváří zvláštní pnutí. (more…)