Milada Součková. Povídka české exilové autorky z roku 1980. Režie Markéta Jahodová.
Účinkuje Věra Kubánková.
Natočeno 2007. Premiéra 24. 1. 2008 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.; 30 min.). Repríza 21. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h) v cyklu Moderní povídka.
Lit.: anonym: Milada Součková: Místopisná novela. In web ČRo 3 Vltava, březen 2016 (článek). – Cit.: Málokterý pomník má tak bohatou, místy až kuriózní historii jako tank, který od roku 1945 do počátku 90. let 20. století stál v Praze na Smíchově. Tank číslo 23, nazývaný též Smíchovský či – v roce 1991, těsně před tím, než byl z náměstí odstraněn – Růžový, se objevuje v četných literárních dílech vzniklých před rokem 1989, například v prorežimních agitkách Pavla Kohouta z počátku 50. let.
V roce 1980 se pomník stal východiskem pro text úplně jiného typu a především nesrovnatelných literárních kvalit: Místopisnou novelu exilové autorky Milady Součkové. Vzpomínkové vyprávění napsala autorka v USA, kam odjela po roce 1945 a kde zůstala až do své smrti v roce 1983. Součková byla velmi vzdělaná v literatuře, historii i přírodních vědách.
Před odchodem do exilu spolupracovala s Romanem Jacobsonem a Vladislavem Vančurou, v Americe přednášela na Harvardu a dalších univerzitách. Experimentovala s formou a vnášela do české literatury nové postupy. Místopisná novela je ukázkou netradičního prózy, v níž autorka přechází od reflexe textu, který vzniká, ke vzpomínkám na lidi a události, jež se jí vybavují při procházce Prahou.
Lit.: anonym: Milada Součková: Místopisná novela. In web ČRo 3 Vltava, leden 2008 (článek). – Cit.: V cyklu Moderní povídka uvádíme vzpomínkovou prózu české exilové autorky z roku 1980. V režii Markéty Jahodové účinkuje Věra Kubánková. Premiéru vysíláme ke 110. výročí autorčina narození.
Prozaička, básnířka a literární historička se narodila 24.1. 1898 v Praze v rodině stavebního podnikatele. Po absolvování dívčího reálného gymnázia Minerva studovala v letech 1918-1922 na Přírodovědné fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1922-1923 byla na studijním pobytu v Ženevě. V roce 1927 se provdala za malíře a spisovatele Zdeňka Rykra (1900-1940). Do roku 1945 se věnovala výhradně literární tvorbě, přispívala do novin a časopisů (Lidové noviny, Eva, Kvart, Slovo a slovesnost apod.). Ovlivnily ji kontakty s Pražským lingvistickým kroužkem a se členy Skupiny 42. V roce 1945 byla jmenována kulturním atašé při českém konzulátu v New Yorku. V roce 1948 na svou funkci rezignovala a rozhodla se zůstat v USA trvale. Přednášela českou literaturu a literatury slovanské na Harvardově univerzitě (1950-1962), v Chicagu (1962-1969) a v Berkley (1970-1973). Zemřela 1.2. 1983 v Bostonu.