František Fajtl. Povídka. Technická spolupráce Jiří Volf. Režie Luboš Koníř.
Účinkuje Jan Dvořák.
Připravil ČRo České Budějovice v roce 2007. Repríza 22. 7. 2012 (ČRo České Budějovice, 19:05 h.; 27 min.); 9. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Koníř, Lubomír: V červencových povídkách uslyšíte letecké příběhy Františka Fajtla. In web ČRo České Budějovice, červenec 2012 (článek). – Cit.: V nedělních prázdninových podvečerech zazní celkem čtyři příběhy. Všechny mají společného jmenovatele jednak v autoru, ale zároveň i v tématu – tím jsou neobyčejné osudy mladých mužů – pilotů, Čechoslováků, kteří se na počátku druhé světové války rozhodli nečekat se založenýma rukama a využít svou odvahu a schopnosti pod vlajkou spojeneckých armád.
Jedním z nich byl i František Fajtl, který nejenže sám létal a bojoval, ale navíc si vše během válečných let uchovával ve své paměti, ale také – a to především – ve svých podrobných poznámkách.
Později tak mohly vzniknout nejenom Fajtlovy paměti, ale i mnohé další povídky, romány a svědectví. Jednou z pozoruhodných knih, která takto spatřila světlo světa je i publikace BOJE A NÁVRATY; jde o jistou kombinaci literatury faktu, která je proložena konkrétními příběhy. Jsou to vlastně – mnohdy s komickou nadsázkou – vyprávěné lápálie, jež mají původ v jazykových nedorozuměních (Přistání na dubu, Šálek čaje), v nečekaných událostech „všedního“ dne (Dvojí nepřítel), případně z pocitu nadřazenosti „domácích“ nad hosty z malé země uprostřed Evropy (Lekce učiteli).
Nejde o „velkou“ literaturu, zato však o příběhy zažité na vlastní kůži, které si všímají podstatných drobností, které v knihách o hrdinství obvykle nenajdeme.
Slovo o autorovi:
František Fajtl je patrně našim nejznámějším válečným letcem. Už ve 30. letech patřil k mladým aktivním důstojníkům čs. letectva a později k těm, kteří „to nevzdali“. Po útěku do sousedního Polska odplul do Francie, na jejímž nebi absolvovala svůj křest ohněm. Po francouzské kapitulaci se za dramatických okolností dostal do Británie, kde vzápětí oblékl uniformu RAF, v níž se naplno zúčastnil Bitvy o Británii.
Stal se jedním z pouhých 89 československých stíhačů se statutem účastníka tohoto klíčového střetu, jedním z oné pověstné „hrstky“, která ubránila Británii v časech její nejtěžší zkoušky. Později se stal prvním z pouhých tří Čechoslováků, jimž štáb britského Královského letectva (RAF) dokonce svěřil velení nad vlastní perutí (č. 122). Představovalo to ocenění nejen jeho samotného, ale pro celé čs. letectvo.
Po svém sestřelení nad okupovanou Francií v roce 1942 se dokázal neuvěřitelně dramatickou a dobrodružnou cestou šťastně vrátit přes frankistické Španělsko zpátky do Anglie. Podobný kousek se zdařil jen dvěma dalším jeho krajanům.
Až do konce svého „britského“ působení pak bojoval v čele své staré 313. čs. stíhací peruti a stal se tak jediným čs. důstojníkem, který v RAF velel jak peruti britské, tak i československé.
Později se dobrovolně přihlásil na východní frontu a až do konce války velel 1. čs. stíhacího leteckému pluku v Sovětském svazu.
Přestože se z války vrátil z Východu, po únoru 1948 jako bytostný „zápaďák“ neunikl šikaně komunistického režimu. Jeho osobou jako by se tak promítaly všechny fronty, na nichž českoslovenští váleční letci museli vybojovat své bitvy.
Ve vysílání postupně uslyšíme následující příběhy:
8. července
LEKCE UČITELI (účinkuje Přemysl Rut)
…kdo vlastně koho učí létat? Příběh z francouzské kampaně, kdy šikovní čeští (a moravští) piloti mají být školeni sebevědomými Francouzi.
15. července
DVOJÍ NEPŘÍTEL (účinkuje Martin Hruška)
…nepřátelé jsou v bitvách zřejmí – létají v jiných letadlech, mají jinou uniformu, hovoří jinou řečí…, ale pak se může ve výšce 10 tisíc stop náhle(!) objevit i vnitřní nepřítel – a to doslova – v podobě zákeřného břichabolu. Co s tím!?
22. července
ŠÁLEK ČAJE (účinkuje Jan Dvořák)
…pokud pilot stíhacího spitfireu v nouzi nevybíravě přistane na britském s péčí a láskou udržovaném trávníku u domku postarších britských manželů a vstrčí navíc (nešťastně) svou vrtuli do jídelny se solidním leštěným nábytkem…, může si být jist, že dostane: a cup of tea (tradiční – šálek čaje).
29. července
PŘISTÁNÍ NA DUBU (účinkují Jan Dvořák, Martin Hruška, Jaroslava, Červenková, Jan Konrád, Jan Hušek a Zdeněk Kupka)
Ukázka ze scénáře:
OBRAZ 7A (EXTER., pod rozložitým dubem)
(PATRICK, MARRY, pilot STRNAD, člen domobrany SMITH)
(STRNAD je zavěšen na popruzích svého padáku v koruně stromu – slyšíme jej už blíž, než v předchozích obr.)
STRNAD: Pomóóóc! Haló… Halló!! – Nic. – Ladies and gentlemen! Hergot, to je život… člověk tu visí jak netopejr, …ale copak by tmě ten zatracenej strom někdo viděl!? Hééj! – Co to je vůbec za strom…? Lípa to nebude, to vypadá na pěkně statný dubisko, ani nevím jak jsem vysoko, tma jak v (…) Safra, možná, že už někdo jde… (blíží se hlasy…)
SMITH: …a jak zahřměla ta rána – ani jsem se neoholil, a hned jsem spěchal k vašemu statku, Patriku, víte, mě se zdálo…
PATRICK: …psst! Ticho, Mister SMITH!! Tady někde to musí být, počkejte… tady u toho dubu.
MARRY: Určitě, to šlo odtud, Patriku.
PATRICK:…ehmm. Haló! Je tu někdo?! (zapraská haluz, listí… menší větev se smýkne korunou..)
STRNAD: Hééj, tady..! Tady nahoře. On the wood, on the high…, please.
PATRICK: Támhle je, mizera !
MARRY: …je tam, vidíte ten padák..!?
SMITH: Hallo, boy. Kdo jste, jak jste se tam dostal.
STRNAD: Jsem anglický letec, I“m british pilot, sestřelili mě…, zachytil jsem se na padáku tady v té koruně.
MARRY: Rozumíš mu, Patriku? A vy, mister SMITH?
SMITH: Něčemu rozumím, něčemu ne!
PATRICK: Je to němčour. Bandita. Sundali ho naši chlapci a poslali nám ho přímo na moje vidle, cha…
STRNAD: I“m british pilot, but I“m not British, I“m soldier.
PATRICK: Slyšíte, Mr. SMITH, jak se snaží mluvit anglicky, ale jde mu to jak psovi pastva. Mě neoblafneš, hitlerčíku.
STRNAD: I“m not Hitler“s soldier. I“m pilot R.A.F., I“m friend, I“m Czech.
SMITH: Patriku, on říká, že je Čech. Není to Němec.
PATRICK: Vidím ti až do žaludku, mizero. Ruce vzhůru, nebo…
STRNAD: This is misstake! I“m pilot of spitfire!
PATRICK: Já ti dám spitfire, vidíš ty vidle..?!
SMITH: PATRICKu, pamatuj, že pravý gentleman se chová i k nepříteli velkoryse.“
MARRY: Kdo je to Čech, Mister SMITH? Už jsem to slovo slyšela, ale nevím, honem, kam to zařadit.
SMITH: To…, tuším, Mary, že jde o nějaký… nějaký kmen z Bavorska, ještě když jsem pracoval u pojišťovny…
SMITH: No vidíš, ty Bavoráčku… Was wollen Sie, bitte schon?“
STRNAD: (už mírně rezignovaně) Jsem spojenec, fighter pilot of spitfire.
SMITH: Představte si, Mary, že v Německu jsou prý kmeny, které se nedomluví ani mezi sebou…
MARRY: Skutečně…?, to je pozoruhodné…