Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

25. 6. 2006

Victoria Blue (2005)

Filed under: Povídky — rickie @ 23:59

Andrej Arko (*1947). Povídku současného slovinského autora přeložil František Benhart. Režie Aleš Vrzák.

Účinkuje Pavel Batěk.

Připravil Český rozhlas v roce 2005 (26 min.). Repríza 22. 11. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 28. 9. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik – Vacek, Libor: Andrej Arko: Victoria Blue. Jeden z nevšedních příběhů všedního života slovinského spisovatele. In web ČRo 3 Vltava, 28. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na služební cestě v Chicagu nečekaně potkal svou dávnou spolužačku, která se před pětadvaceti lety odstěhovala do Ameriky. Jak změnil velkoměstský život někdejší děvčátko ze slovinské vesnice? Stala se Viktorce Amerika skutečným domovem? (…)

Slovinský spisovatel a dramatik Andrej Arko se narodil v roce 1947 v Mariboru, na filozofické fakultě univerzity v Lublani vystudoval angličtinu a ruštinu. V 70. letech působil jako novinář a od roku 1977 pracoval 30 let v kulturní redakci Radia Slovenija. Vedle toho do roku 2012 řídil nejstarší slovinskou literární revue Zvon.

Kromě vlastní literární tvorby, která zahrnuje několik povídkových souborů, dva romány, devět rozhlasových her a filmový scénář, se celý život věnuje překládání z angličtiny, ruštiny, italštiny a srbochorvatštiny. V překladech se nejčastěji zaměřoval na autory romantismu a postromantismu. Ve vlastní literární tvorbě pak s oblibou zobrazuje zdánlivě nevýznamné všednodenní situace, ve kterých odhaluje nečekané napětí a hloubku i překvapivé pointy.

Andrej Arko obdržel několik literárních cen, jednu z nich v roce 1990 za povídku Victoria Blue. Její příběh vypráví slovinský obchodník, který na služební cestě do Chicaga nečekaně potká dávnou spolužačku, která se záhy po skončení školy odstěhovala do Ameriky. Přitažlivá dívenka z chlapeckých vzpomínek je dnes úspěšnou a atraktivní ženou, která překvapuje nejen praktickými obchodními dovednostmi a znalostmi, ale i podrobným přehledem o aktuálním dění v místech svého dětství. Přesto netrpí sentimentální nostalgií po zemi, kde se narodila. Konfrontace s jejími životními postoji tak náhle znovu otevírá otázky, co je to vlast, domov a jak ošidná jsou v tomto směru zjednodušující klišé.

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress