Alena Zemančíková. Autorské čtení povídky s autobiografickými prvky, doplněné o dokumentární nahrávky skutečných úseků reality o nichž v beletrizované formě povídka pojednává. Režie Miroslav Buriánek.
Nastudovala Plzeň v roce 2000. Repríza 29. 7. 2000 (ČRo Plzeň, 16:30 h.) v cyklu Regiolit; 6. 10. 2000 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.); 23. 2. 2003 (ČRo 3 Vltava, 1:30 h.) v cyklu Noční bibliotéka; 14. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Pozn.: Dílo získalo cenu Prix Bohemia Rádio v kategorii Pořad uměleckého slova na XXI. ročníku v roce 2004.
Lit.: Mačas, Dominik: Život se s nimi nemazlí, ale ony jdou životem stále dál. Poslechněte si povídky Aleny Zemančíkové. In web ČRo 3 Vltava, 13. 10. 2025 (článek). – Cit.: Hrdinky povídek Aleny Zemančíkové jsou obyčejné ženy, ale neobyčejně silné vůči nepřízni osudu. Snaží se svým rodinám dopřát to, čemu se říká normální život. Normální šťastný život. I když tomu režim nebo sociální situace zrovna nepřeje. (…)
Alena Zemančíková je autorka rozhlasových her a spisovatelka, emeritní rozhlasová redaktorka a dramaturgyně, divadelní dramaturgyně a pedagožka. Vydala soubory povídek Bez otce (2008) a Nějaké ženy a jacísi muži (2023), knížku pro děti Mařenka a Čenda (2009), soubor fejetonů Tažení (2010) a román Příběh v řeči nepřímé (2015). (…)
Rozhlasová povídka, v jejímž středu stojí kůň – tichý svědek lidských osudů, zvratů i pádů. Na jejím pozadí se odehrávají společenská i osobní dramata, která formovala život v době socialismu v Československu. Byla to éra, kdy režim lidem házel klacky pod nohy, určoval, co je správné a co ne, a zasahoval i do osobních životů tehdejšího obyvatelstva.
Ale zvířeti je třídní boj ukradený. Potřebuje jíst, pít a dýchat. A možná právě v tom je jeho síla – připomíná, co je opravdu důležité. Když všechno kolem nás padá, zvířata zůstávají. Jejich klid a přítomnost se mohou stát útěchou i zrcadlem lidské existence. Lukava propojuje dokumentární prvky s lyrickým vyprávěním a zvukovým doprovodem, který vtahuje posluchače do příběhu. (…)