Eduard Bass. Dvě humoristické povídky „Malíř Kordofán“ a „Pan učitel“. Dramaturg Kuneš. Režie Oldřich Hoblík.
Čtou Jaroslav Marvan a Martin Růžek.
Natočeno 1967. Repríza 22. 10. 1967 (Praha – RPD, 21:00 – 21:30 h.; 26 min.); 2. 1. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 1. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) k 80. výročí úmrtí Eduarda Basse.
Lit.: Mačas, Dominik: Martička, Tajemný nález profesora Zachariáše, Fanynka a další povídky Eduarda Basse. In web ČRo 3 Vltava, 28. 9. 2026 (článek). – Cit.: Jmenoval se Eduard Schmidt, ale stovky čtenářů a diváků ho znaly pod jeho uměleckým jménem Eduard Bass. Před osmdesáti lety, 2. října 1946, zemřel ve věku pouhých padesáti osmi let. (…)
Ačkoliv se proslavil zejména jako spisovatel – mezi jeho nejznámější romány patří Klapzubova jedenáctka či Cirkus Humberto – k Bassovým talentům nutno připočíst i herectví, zpěv nebo recitaci. Působil také jako fejetonista, reportér a divadelní kritik. V mládí vystupoval jako zpěvák a recitátor v Schöblově kabaretu U Bílé labutě a v kabaretu Červená sedma. Později byl ředitelem kabaretu Rokoko, redigoval satirické texty, psal do novin a časopisů. Do Lidových novin přispíval dvacet let a v letech 1933 až 1941 byl i jejich šéfredaktorem. Za svůj život publikoval řadu fejetonů, divadelních kritik, reportáží a povídek. (…)
Malíř Kordofán je profesionální mámitel dvacetikorun. Má tisíce přátel a známých, od kterých je velmi rád získává, ale nerad vrací. Postupně částku navyšuje na padesát korun, a tak se vypravěč – jako jeden z jeho přátel – pokouší různými způsoby svou padesátikorunu od něj získat nazpět.
Druhá povídka Pan učitel se odehrává ve vojenském lazaretu a vypráví o kurátovi Matouškovi (vojenském knězi), kterému se dlouhou dobu nedaří sehnat spolehlivého ministranta. Následně se dozvídá o jakémsi panu učiteli Chramostovi, který leží na lůžku s nemocí ischias. Učitelské povolání je zárukou inteligence, a tak na pozici ministranta nastupuje a postupně se zapracovává. A protože má pan učitel mnoho práce s umravňováním ostatních, o jeho propuštění z ministrantské pozice nemůže být řeč. Po několika měsících podstupuje superarbitraci (přezkumné řízení k výkonu vojenské služby) a odjíždí s doživotní rentou. Po čase mu domů veze kurátor Matoušek církevní vyznamenání za jeho práci a až nyní zjišťuje, o jakého pana učitele se vlastně jedná… (…)