Kim Jongha: Co se stalo s člověkem uvízlým ve výtahu? Čong spěchá do práce, kde má mít důležitou prezentaci. Ale všechno je dnes proti němu… Groteskní povídku z korejštiny přeložila Miriam Löwensteinová. Připravila Ivana Myšková. Účinkuje Robert Kroupar. Režie Jakub Doubrava.
Nastudovala Plzeň v roce 2021. Premiéra 30. 9. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Myšková, Ivana: Týden současné korejské povídky. In web ČRo 3 Vltava, 30. září 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tento týden na Vltavě uvádíme povídky jihokorejských autorů a autorek o životě ve světě, v němž vládne „neviditelná ruka trhu“ a je takřka nemožné vést přirozené lidské vztahy. Osobité reflexe současné jihokorejské společnosti, poznamenané požadavky individualistického neoliberalismu (…).
Nápad zaměřit se ve vltavském vysílání na současnou jihokorejskou povídku vznikl po pročtení zvlášť vydařeného čísla měsíčníku pro světovou literaturu Plav s podtitulem Iluze korejských žen. Toto číslo z února loňského roku se věnovalo jihokorejské literatuře, v níž v posledních letech dominují především autorky. Díky vybroušenému překladu Marka Zemánka mezi texty, často úryvky z románu, zvláště zářila povídka Samota druhých jednapadesátileté Čong Ihjon. Její ironický humor, společensko-kritický apel, výrazná pointa, a zejména obě hlavní postavy, včetně maltézského pinče Hufíka, si posluchač bezpochyby zamiluje.
I když jsme původně chtěli vycházet z již vydaných antologií jihokorejské povídky Loď pokladů (Nová vlna, 2012) a Chci se stát kočkou (Nová vlna, 2016), po konzultaci s koreanistkou Miriam Löwensteinovou, jejíž zásluhou obě antologie vyšly, koreanistou a buddhologem Markem Zemánkem a orientalistkou Petrou Ben Ari se skladba textů výrazně proměnila, a to ve prospěch autorek a autorů, kteří osobitě reflektují současnou jihokorejskou společnost, poznamenanou požadavky individualistického neoliberalismu. Většinu postav omezuje „neviditelná ruka trhu“, a v důsledku toho žijí ve světě, v němž je takřka nemožné vést přirozené lidské vztahy. Ze všech povídkových hrdinů čiší bezradnost a osamocenost. Podnikají sice různé pokusy o jejich překonání, nicméně ty většinou končí směšným, znepokojivým či jímavým fiaskem. (…)