Thomas Bernhard. Z Vídně před ubíjející jednotvárnou každodenností uniká hlavní hrdina příběhu na venkov, do prostředí jaureggských kamenolomů. Povídka slavného rakouského spisovatele a dramatika pro všechny, kdo mají rádi úzkost v malých dávkách. Čte Martin Pechlát. Překlad Marek Nekula. Připravila Petra Hynčíková. Režie Jakub Doubrava.
Nastudovala Plzeň v roce 2021. Premiéra 9. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.) k 90. výročí narození T. Bernharda. Repríza 19. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Mačas, Dominik: Jauregg, Uklidnění, Bláznivá Magdalena, Viktor Pomatený a další povídky Thomase Bernharda. In web ČRo 3 Vltava, 16. 2. 2026 (článek). – Cit.: Problém viny a trestu, institucionální moci a osudu jedince, tradice moderního myšlení i jeho sebedestrukce, ale také osamělost, opuštěnost, nemoc a blížící se konec života. To všechno jsou stěžejní témata díla rakouského dramatika a spisovatele Thomase Bernharda, která procházejí i jeho povídkovou tvorbou. (…)
Rakousko Bernhard nenáviděl a k Rakušanům byl celý život nelítostně kritický. Jeho poslední triumf – zakázat po své smrti v Rakousku vydávání svého díla a uvádění her – mu překazili sami jeho dědicové. Přes to všechno, ale i díky tomu, je dnes neústupný Thomas Bernhard (1931–1989) rakouskou národní kulturní ikonou.
Bernhard se narodil překvapivě daleko za rakouskými hranicemi, v Heerlenu v Nizozemí. Do tohoto městečka jeho matka v roce 1931 neodešla jen za prací, ale především aby zde porodila své nemanželské dítě. Krátce po narození převzali Thomasovu výchovu prarodiče ve Vídni. A byl to právě dědeček, spisovatel Josef Freumbichler, a svobodomyslná babička Anna Bernhardová, kteří dali jeho životu „bernhardovský“ směr.
Thomas Bernhard vypráví příběhy obyčejných lidí vychýlených z dráhy běžného života. Příčinou nebo důsledkem je u nich často nemoc duše. Temnota přítomnosti Bernhardových postav má vždy ještě temnější pozadí. (…)
Strhující monolog muže, který utíká z Vídně na rakouský venkov. Využije nabídky svého strýce a začne pracovat jako úředník v kanceláři kamenolomu. Od nového prostředí si slibuje ozdravění svého života a navázání bližších kontaktů s lidmi, ale i zde zůstává sám, napospas svým traumatům. (…)