Pavol Országh Hviezdoslav. Dramaturg Pavol Hudík. Mistři zvuku Jozef Bajtek, Alojz Janeček. Rozhlasová úprava a režie Vladimír Rusko st.
Účinkují Karol Machata, Július Vašek, Július Pántik, František Kovár, Juraj Hrčka, Michaela Materáková, Jozef Šimonovič, Ida Rapaičová, Anna Hulejová a Dušan Jamrich.
Nastudoval Československý rozhlas Bratislava v roce 1990. Repríza 24. 12. 2015; 26. 12. 2024 (SRo Rádio Regina Západ, 44 min.).
Gertruda Gruberová-Goepfertová. Verše české básnířky a malířky, žijící od roku 1949 v exilu.
Účinkuje Zdeňka Sajfertová.
Natočeno 2015. Premiéra 20. 12. 2015 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h) v cyklu Nedělní verše.
Jaromír Typlt. Slova ze sna a do snů. Připravil Rudolf Matys. Režie Lukáš Hlavica.
Účinkuje Jan Vlasák.
Natočeno 2015. Premiéra 6. 12. 2015 (ČRo 3 – Vltava, 4 min.) v cyklu Sny.
Lit.: Typlt, Jaromír: Raději opatrnost! In Facebook, 6. 12. 2015 (příspěvek). – Cit.: Raději opatrnost! Co kdyby si někdo ze starších posluchačů stěžoval? A tak se „měkké“ cenzuře v Českém rozhlase nevyhne – přes úctyhodnost svého věku – ani staročeské časování slovesa „pykati“, protože zní, s prominutím: „pyču, pyčeš…“.
Upozornil mě na to jeden pozorný čtenář mých snů, který si jejich včerejší vysílání porovnal s výchozím textem.
„Tabulky tak důvěrně známé každému, kdo studoval historickou mluvnici. Hřésti: hřebu, hřebeš…, pykati: pyču, pyčeš… Ale kam s tím dojedeš?“
Na nahrávce zůstal pouze vzor „hřésti“…
Lit.: anonym: V obecném zájmu. In Facebook, 7. 12. 2015 (zpráva). – Cit.: Básník Jaromír Typlt uveřejnil na svém facebookovém profilu zprávu o tom, že v rozhlasovém pořadu „Slova ze sna a do snů“, představujícím posluchačům stanice Vltava část jeho tvorby, podlehlo „měkké cenzuře“ časování staročeského slova pykati (pyču, pyčeš).
K podobným retuším dochází při prezentaci literárních textů v rozhlase a obecně v elektornických vysílacích médiích často. V knize „V obecném zájmu“ připomínáme kauzu neuvedné rozhlasové adaptace povídky Václava Kahudy „O červenej“. Tato již natočená blasfemická parafráze pohádky o Červené Karkulce, tiskem publikovaná v roce 1998 ve sbírce Exhumace, byla den před odvysíláním – údajně na podnět jedné z technických pracovnic rozhlasu – stažena z programu s odůvodněním, že „neodpovídá zadání […] vysílací řady ani jejímu časovému zařazení“ a mohla by „vzbudit nežádoucí posluchačské ohlasy“. Veřejný protest dramaturga pořadu, literárního teoretika a publicisty Miroslava Zelinského, vyvolal polemiku, zda lze podobná rozhodnutí označovat slovem cenzura, ale také zda podobná měřítka regulace nebrání této rozhlasové stanici, která se jako jediná v zemi specializuje na umělecké texty, držet krok s „živou, aktuální literaturou“.
V roce 2013 byla Kahudova próza natočena Českým rozhlasem znovu a premiérována od 22.00 hodin v pořadu Moderní povídka. Dramaturgická úprava, spočívající zejména v proškrtání povídky, urychlila plynutí děje a utlumila explicitní líčení brachiálního násilí i perverzní rozměr sexuálního sblížení vlka s dívkou.
Podobné úpravy mají legislativní důvody, ale upozorňují současně na významotvornou roli média. Na rozdíl od tisku jsou rozhlas i televize v České republice opředeny soustavou zákonných regulací, vedených mimo jiné úmyslem ochránit nedospělé posluchače a diváky před reprezentacemi násilí a sexuality.
„Druhá strana“, tedy sami rozhlasoví tvůrci, upozorňují zase na to, že vytištěné a rozhlasem zprostředkované slovo nemají z hlediska vnímatele stejný kulturní status ani emocionální váhu. Naznačují to slova dlouhotého vedoucího literární redakce Vltavy Jana Halase:
„Především v současné literatuře je expresivních slov hromada. V televizi je nahé tělo ukazováno pořád, člověku už to vůbec nevadí. Jakmile se vám ale z rádia víckrát než jednou za tři minuty ozve „hovno“, „prdel“ nebo něco podobného, tak nadskakujete, co se to děje. Uši jsou na tohleto nějakým způsobem citlivější. A musíme na to dávat pozor. Například jsme vysílali povídku Jaroslava Hutky, kde těch expresiv byla strašná spousta, a tak jsme se s ním domluvili, že bychom je aspoň o stupínek zjemnili. Že bychom jako nemrdali, ale šukali a podobně… Napsané to tak nevypadá, ale když se to vysloví, tak se leckdo začervená. On se tomu smál, ale pochopil to.“
Zdeněk Kalista. Verše.
Účinkuje Petr Pelzer.
Natočeno 2015 (?). Premiéra (?) 6. 12. 2015 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 5 min) v cyklu Nedělní verše.
Maša Haľamová. Verše.
Recituje Helena Geregová.
Premiéra (?) 2. 5. 2013 (Rádio Litera, 7:30 h.). Repríza 27. 11. 2015 (Rádio Litera, 3:50 h).
Lit.: Šenc, Martin: Snívanie s Holkom, Dostojevským, Hessem či Hevierom. In web Litera, 23. 11. 2015 (článek). – Cit.: Mnohí z nás sa ráno budia spotení a zdesení po nočnej more, alebo naopak, pozitívne naladení po príjemnom či fantastickom zážitku. Všetci snívame. V snoch sa prelínajú obrazové, zvukové a iné zmyslové vnemy, ktoré vytvára mozog počas spánku . V tomto týždni budeme na Litere spoločne snívať. (…)
Poetickou bodkou nového týždňa budú verše Máše Haľamovej, ktoré uvádzame pod spoločným názvom Snívali sa mi ruky tvoje. Zarecituje ich Helena Geregová.
Udalosti v snoch bývajú často neuskutočniteľné či málo pravdepodobné a snívajúci nad nimi obvykle nemá kontrolu. My vám prajeme, aby ste čo najviac svojich snov a túžob dokázali pretaviť na skutočnosť.
Tomas Tranströmer. Verše švédského básníka, nositele Nobelovy ceny. Překlad Milan Richter a Vít Janota.
Účinkuje Ivan Řezáč.
Natočeno 2015 (?). Premiéra 22. 11. 2015 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 5 min) v cyklu Nedělní verše. Repríza 13. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 5 min) v cyklu Nedělní verše.
Tomáš Janovic. Pásmo poezie pro děti. Úprava Kveta Slobodníková. Hudba Jaroslav Filip. Hrají Jaroslav Filip a Peter Smolinský. Zpívá Detský sbor Československého rozhlasu v Bratislave. Zvuk Július Galát. Režie Vladimír Rusko.
Vypráví Karol Machata.
Připravil Československý rozhlas Bratislava v roce 1979 (21 min.). Repríza 21. 11. 2015 (SRo 9 Rádio Junior).
Bohdan Jelínek. Verše. Režie Josef Hajdučík.
Recituje Zdeněk Buchvaldek.
Natočeno v roce 1978 (?). Repríza 20. 12. 1978 (Praha – RPD, 22:55 – 23:00 h.; 4 min.).
Jaromír Borecký, Josef Holý, Vladimír Houdek. Režie Josef Melč.
Recituje Miroslav Masopust.
Natočeno 1978 (?). Repríza 25. 10. 1978 (Praha – RPD, 22:55 – 22:59 h.; 4 min.).
Fráňa Šrámek. Režie Jiří Hesoun.
Recituje Josef Chvalina.
Natočeno 1959 (?). Premiéra (?) 5. 7. 1959 (Praha II, 12:00 – 12:03 h) v cyklu Nedělní verše.
Powered by WordPress