Účinkuje sbor posluchačů filosofické fakulty University Karlovy.
Premiéra 3. 12. 1935.
Pozn.: Pravděpodobně obsahovalo ukázky z voicebandového pořadu E. F. Buriana Staré ženy.
Účinkuje sbor posluchačů filosofické fakulty University Karlovy.
Premiéra 3. 12. 1935.
Pozn.: Pravděpodobně obsahovalo ukázky z voicebandového pořadu E. F. Buriana Staré ženy.
Obsazení voicebandu nezjištěno.
Pravděpodobná premiéra 2. 12. 1935, možná vůbec neodvysíláno (část záznamu zachována).
Lit.: Mázerová, Romana: E. F. Burian a rozhlas 1928 – 1938. Praha: Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, 1995.
Kazda, Jaromír: Soupis zvukových dokumentů E. F. Buriana.
Účinkuje Voiceband, řídí Emil František Burian.
Premiéra 1. 7. 1930 (Brno, 21:00 – 22:00 h.). Vysíláno živě, záznam neexistuje.
Lit.: -kv-, Haló noviny, 13. 3. 1934 (recenze stejnojmenného divadelního večera v D 34)
Premiéra 6. 6. 1930 (Brno, 21:00 – 22:00 h.). Vysíláno živě, záznam neexistuje.
Lit.: Burian, Emil František, Radiojournal 31. 5. 1930. – Cit.: „Komorní sbor: 4 dámy a 4 pánové, sedí kolem stolu, nebo u hudebních pultů a pěvecky recitují básnickou předlohu pod mojí taktovkou, která je zceluje v pevně organisovaný kolektiv.“
Fráňa Šrámek. Verše. Dramaturg Rudolf Matys.
Recituje Dana Medřická.
Natočeno 1982. Premiéra 27. 6. 1982 (Praha – RPD, 22:53 – 22:58 h.) v cyklu Brevíř poezie.
Natočeno 1962.
Kompozice z textů barokního kazatele (Pavel Josef Axlar) a z básní (Bedřich Bridel, Adam Michna z Otradovic, Felix Kadlinský a barokní anonymové). Připravili Jaromír Linda a Rudolf Matys. Na cemballo improvizuje František Xaver Thuri. Rozhlasová úprava a režie Josef Melč.
Účinkují Josef Somr, David Vejražka a Jan Vlasák.
Natočeno 1999. Premiéra 25. 12. 1999.
Pozn.: Nahrávka byla pořízena v sále radnice města Klatovy.
Pozn.: V roce 2007 a 2. 11. 2015 (ČRO 3 Vltava, 20:50 h) odvysíláná repríza krátké (10 min.) verze pořadu s tímto názvem. Obsahuje pouze fragment básně Bedřicha Bridela „Život svatého Ivana poustevníka“, konkrétně Ivanovo loučení se světem. Účinkují David Vejražka a Jan Vlasák. (Josef Somr jako účinkující neuveden.).
Pozn. 2: Vysíláno v rámci poslechových pořadů 31. ročníku festivalu Prix Bohemia ve dnech 25. a 26. listopadu 2014 v Café Strop v Balbínově ulici 14, Praha 2.
Ladislav Fikar. Verše českého básníka z jinošských let a z pozůstalosti s komentářem Jana M. Tomeše. Připravil Miloš Doležal. Režie Aleš Vrzák.
Účinkují Vojtěch Hájek, Bořivoj Navrátil a Rudolf Matys.
Natočeno 2005. Premiéra 9. 7. 2005 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.) v cyklu Svět poezie. Repríza 2007, 27. 6. 2015 (ČRo 3 Vltava, 22:45 h.; 14 min) v cyklu Svět poezie.
Lit.: Tomeš, Jan M.: Poezie v rozhlase. K rozžatým přístavům hvězd. In Týdeník Rozhlas 27/2005 /27. 6. 2005/ (článek). – Cit.: Nad jedinou knihou veršů Ladislava Fikara, nad svazkem s teskným jménem Samotín, vsi skryté v drsném kraji Vysočin, vytane vědoucí a hořká sloka: A velcí básníci to znají / když prožili, co na zemi / je možno prožít, umlkají / Je konec. Básník oněmí.
Zrcadlí tyto verše Borise Pasternaka také osudy jediné knihy Fikarovy? Tento básník je auctor unius libri. Leč její váha, místo, které jí náleží v české poezii, probouzí naléhavou otázku: co předcházelo té překvapující, nádherné zralosti? A otázku další: bylo ticho, které následovalo, opravdu mlčením naprostým? Týž otazník, zaváhání nad šestou knihou básní Otokara Březiny nebo nad Žalmy Karla Hlaváčka. Dochvívaly ještě pod doteky prstů osudu v samotě struny tak čistě naladěné? Předcházely verše mladosti (dnes shledané bezmála v úplnosti) a mezi nimi je už stance takové ryzosti jako Mléčná dráha, nostalgická plavba k rozžatým přístavům hvězd.
A jestliže ještě v Samotíně třetí věta Jinošské symfonie je předznamenána a nesena touže intonací jako Elegie z Duina Rainera Maria Rilka, abychom v pozdní tvorbě nalezli příměr pro Rekviem za Faustinu a pro rozervanou – a rozryvnou – Závět napsanou tři léta před básníkovým odchodem, nezbývá než listovat stránkami Noci s Hamletem Vladimíra Holana. A Hodina dějepisu, litanie pokořované země, napsaná – paradoxně – ve šťastné chvíli tvůrčí a právem věnovaná Jaroslavu Seifertovi, pohybuje se v těchže rovinách jako poslední knihy básníka Morového sloupu. Vzácný dar vnitřního, druhého zraku, který je zrakem poezie, spolu se sluchem debussyovské citlivosti, nesly Fikarovy světelné metafory od veršů chlapce po poslední rozhovory s hořkým osudem; od bílé alabastrové lampy, svítící v ústech milované ženy až po srdce, čadící jako spálená růže.
Ladislav Fikar… Před námi leží několik stránek veršů mladých let, Samotín, jeho jediná kniha, posléze sloky z pozůstalosti… Barbey d“Aurevilly kdysi řekl: „Co je vzácné a velké a trvá jen krátce: básník.“
Miroslav Holub.
Účinkují Vladimír Merta, Miroslav Kovářík, Radek Bláha, Jana Štvrtecká a Regina Břeclav.
Vydalo Carpe diem, 2000 (1 CD, ISBN CD 003-2; 66 min.) jako přílohu stejnojmenné knihy v Edici klubové poezie.
Pozn.: Výbor z poezie světově známého básníka doplněný CD, na němž Holubovu poezii interpretují v poetické koláži recitátoři Miroslav Kovářík a Radek Bláha, písničkář Vladimír Merta, herečka Národního divadla v Brně Jana Štvrtecká a divadlo poezie Regina Břeclav. Výjimečný projekt s výjimečnou grafikou, informacemi a unikátními fotografiemi.
Obsah: 1. Podzimní autobus – 2. V.Merta: Jatky – 3. Regina Břeclav: Váha – 4. J.Štvrtecká: Divadélko feriálních osad(počátky pimprlového divadla) – 5. V.Merta: Mistrovo učení – 6. J.Štvrtecká: Kašpárkův sen 1/Stručná úvaha o kočkách…/ – 7. J.Štvrtecká: Interferon – 8. Regina: Stručná úvaha o přesnosti – 9. V.Merta: Cokoli o Bohu – 10. M.Kovářík: Stručná úvaha o stařence s vozíkem – 11. M.Kovářík: Stručná úvaha o Honzovi – 12. Regina: Stručná úvaha o slunci – 13. Stručná úvaha o plotu – 14. V.Merta: Ganeša – 15. M.Kovářík: Stručná úvaha o zabíjení kaprů/Kašpárkův sen 2 – 16. M.Kovářík: Stručná úvaha o smíchu – 17. M.Kovářík: Stručná úvaha o potopě – 18. V.Merta: Vesmír myši – 19. M.Kovářík: Stručná úvaha o zkumavkách – 20. M.Kovářík: Rekviem – 21. Regina: Rozhovor s básníkem – 22. M.Holub: Z interview s Miroslavem Holubem – 23. Š.Zapletalová: Faust – 24. J.Štvrtecká: Příběh Fausta – 25. Regina: Jak jsme hráli epos o Gilgamešovi1/Kašpárkův sen 3 – 26. V.Merta: Mistrovské dílo – 27. J.Štvrtecká: Kašpárkův sen 4 – 28. M.Kovářík: Stručná úvaha o mapách – 29. J.Štvrtecká: Scéna s hudci/Spěch.
Powered by WordPress