Verše. Konstantin Biebl. Recituje Emil Konečný.
Vysíláno 1. 1. 1959 v přestávce Smetanovy Prodané nevěsty.
Verše. Konstantin Biebl. Recituje Emil Konečný.
Vysíláno 1. 1. 1959 v přestávce Smetanovy Prodané nevěsty.
Verše. Jaroslav Seifert. Recituje Marta Kačírková.
Vysíláno 1. 1. 1959 v přestávce Smetanovy Prodané nevěsty.
Ilma Rakusa. Básnický text současné švýcarské spisovatelky a překladatelky. Překlad Bohumila Grégrová. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
José Espronceda. Překlad Vladimír Mikeš. Vybral Jan Paleček. Účinkují Dagmar Pušová a Jan Kačer. Režie Markéta Jahodová (15 min).
Jacques Andre Marie Prévert. Překlad Adolf Kroupa (1-10, 12-24), Adolf Kroupa a Jan Vladislav (11). Scénář Josef Henke. Hudba Luboš Fišer. Komorní soubor řídí František Belfín. Realizace desky Jiří Šrámek. Zvuková režie a střih Miroslav Prokeš (poezie) a Václav Zamazal (hudba). Hudební režie Václav Zahradník. Mixáž ing. Adolf Řípa. Technická spolupráce Vladimír Kraffer, ing. Erich Kunze, Jiří Bartoš (poezie) a Jaroslav Zach (hudba). Režie Josef Henke.
Recitují Lída Engelová a Rudolf Hrušínský st.
Natočeno 7. 10. 1971 – 20. 1. 1972 v pražském studiu Lucerna.
Vydal Supraphon a Mladý svět v roce 1972 (Su 0 18 1216 – mono; 1 18 1216 – stereo). Reedice Supraphonline, únor 2015 (MP3) pod názvem Prévert – Lyrika.
Vysíláno 16. 9. 2012 (ČRo 3 Vltava, 9:01 – 9:41 h.) v cyklu Vinylový víkend.
Obsah: 01. Jak dělat podobiznu ptáka – 02. Paříž v noci – 03. Něžný a nebezpečný obličej lásky – 04. Cestování – 05. Ulice de Seine – 06. Snídaně – 07. Pro tebe má lásko – 08. To nezpívám já – 09. Jako zázrakem – 10. Bylo to léto – 11. Ta láska – 12. Zahrada – 13. Barbara – 14. Strážce majáku má příliš rád ptáky – 15. Zápas s andělem – 16. Tím hůř – 17. Není se čeho bát – 18. Kočka a pták – 19. Je muž a je žena – 20. Poslední pomazání – 21. Nazdařbůh jako ptáci – 22. Líný žáček – 23. Vojákovo volno – 24. Jak dělat podobiznu ptáka.
Publius Ovidius Naso. Výběr a sestava Tomáš Vondrovic. Hudba Zdeněk Zahradník, komorní soubor sólistů řídí autor. Zvuk Jiří Bartoš (slovo) a ing. Erich Kunze (hudba). Střih Ivan Mikota (slovo) a Miroslav Motl (hudba). Mixáž Jiří Bartoš. Režie Jiří Šrámek a Tomáš Vondrovic.
Účinkují Miloš Kopecký a Irena Kačírková.
Natočeno 4. 12. 1979 – 14. 2. 1980 v pražském studiu Lucerna (slovo) a 27. 3. 1980 ve studiu Domu umělců (hudba).
Vydal Supraphon v roce 1981 (1 LP, Supralong 1218 0445 X-F).
Obsah: Kniha první – Kde hledat ženy; kniha třetí – Rady ženám.
Ivan Slavík. Úryvky ze stejnojmenné sbírky. Recituje Jiří Schwarz. Režie Michal Pavlík.
Natočeno 2008 (?) (13 min.).
Wislawa Szymborska. Přeložila Vlasta Dvořáčková. Účinkuje Věra Kubánková. (5min.)
Směs poezie a hudby. Hraje skupina Invalidní důchod. Recituje Luděk Marks.
Vydal Black Point Music v roce 2007 (2 CD).
Lit.: Nováček, Igor: Invalidní důchod – Cvetnaja & Noc co noc. In freemusic, 21.12.07, rubrika Recenze alb. – Cit.: Dnes zná kapelu Invalidní důchod již jen málokdo. Přesto však v 90.letech patřila mezi ty z mála, kterým se podařilo skloubit undergroundový odkaz s aktuálními rockovými trendy. Hlavně však měla cit pro výběr skvělých textů, především z pera Luďka Markse.
Zhudebňování poezie bylo vlastní již pro undergroundové kapely 70.let, v paměti dodnes zůstávají písně s texty Josefa Kainara a Václava Hraběte či improvizované plochy Kilhets podbarvující poému Noc s Hamletem od Vladimíra Holana. V současnosti jsou díky živoucí poetice asi nejznámějšími tvůrci Pavel Zajíček a Jaroslav Erik Frič, na druhé straně postavou poněkud nespravedlivě opomíjenou je bytostný básník Luděk Marks. (more…)
Powered by WordPress