Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Jiří Wolker. Výbor z poezie.

Recitují Luděk Munzar a Jiřina Jirásková.

Vydal Československý spisovatel a Supraphon v roce 1964 jako přílohu stejnojmenné knihy v edici Klub přátel poezie, 4. roč., 3. sv. základní řada (1 SP, SP 20084, 45 ot./min.).

Jaromír Pelc. Scénická hudba Vladimír Mišík, Jaroslav Nejezchleba, Ivan Myslikovjan. Písně Vladimír Mišík. Hrají Vladimír Mišík (akustická kytara), Jaroslav Nejezchleba (violoncello), Ivan Myslikovjan (altsaxofon). Režie Tomáš Vondrovic.

Recitují Taťjana Medvecká, Michal Pavlata.

Nahráno v listopadu 1987 v pražském studiu Lucerna. Vydáno ve spolupráci se Svazem českých spisovatelů, LP Supraphon 1988 (11 0217-1811 G).

Obsah: 1. strana – 1) Zůstala sama (zpívá Vladimír Mišík) – 2) Závan vůně – 3) Šém (zpívá Vladimír Mišík) – 4) Víš o něčem takovém? – 5) Milují se protože se milují (zpívá Vladimír Mišík) – 6) Znova a načisto – 7) Krátký záchvat – 8) Nahoru, dolů – 9) „Nový partner“ – 10) Propast nad hlavou – 11) Rozvod – 12) Rozvedeni.

2. strana – 13) Švýcarská (zpívá Vladimír Mišík) – 14) Spiknutí ltd. – 15) Někomu jinému – 16) Partir – c’est toujours mourir un peu (zpívá Vladimír Mišík) – 17) Něžná noc – 18) Čára štětcem (zpívá Vladimír Mišík) – 19) A přece – 20) Hluboká zeleň – 21) Bylo to nádherné – 22) Čisto – 23) Zavřené oči (zpívá Vladimír Mišík).

Pozn.: Požár na obloze – s podtitulem „Zaklínání na téma láska a rozvod“ uvedla v režii Vladimíra Merty pražská Viola v roce 1986 jako scénický tvar autorovy básnické sbírky Kufr kouzelníka Boska. Gramofonová deska dává trvalou zvukovou podobu této Pelcově knize, která se řadí k předním v nové české poezii. Nejde tedy o zachycení jevištního tvaru – se všemi nezbytnými klady i zápory, vymykajícími se, nebo přímo odporujícími zákonitostem gramofonové desky – ani o pouhý „přednes z knihy“. Je to hledání svébytné zvukové autenticity poezie určitého druhu; slovo i ve volném verši přejímá hudební, někdy vysloveně písňové formální znaky, hudba, která na jedné straně tomuto slovu slouží jakožto „scénická“, je však současně významově zatížena jak poetickým kontextem, tak i nárokem na svůj vlastní, ucelený tvar. Je to myslím pochopitelné, že způsob i míra propojení slova s hudbou jsou dány především charakterem předlohy. Pro poezii „klasickou“ (byť v nejmodernějším slova smyslu) by takováto cesta byla těžko přijatelná. A tak nezbývá autorovi, hudebníkům, interpretům i režisérovi než věřit, že i tato forma bude, zejména pro mladé posluchače, dostatečně nosná i čitelná a že splní to, co jsme si předsevzali, totiž vytvořit v této „trvalce“ živý, nekonvenční tvar „slyšené“ poezie. (sleevenote, Tomáš Vondrovic)

Jaromír Pelc (* 23. května 1952 v Praze) je český básník, autor parafrází rockové poezie (Roger Waters, Tom Waits, Neil Young, Leonard Cohen, Bob Dylan), knih o Osvobozeném divadle Jiřího Voskovce a Jana Wericha, o výtvarném umění (Kamil Lhoták a Skupina 42), editor (Antonín Sova, Konstantin Biebl, Václav Hrabě).

Jaroslav Seifert. Režie Josef Cincibus (?).

Recituje Dana Medřická.

Vydal Čs. spisovatel a Supraphon v roce 19?? (1 gramofonová deska : 45 ot/min, mono ; 17 cm) v edici Klub přátel poezie.

Obsah: Jaro 1936 – Rozhovor – Píseň o rodné zemi – Květnové noci.

Otokar Březina. Uspořádal Miroslav Červenka. Použitá hudba Josef Suk (úryvek z Pohádky léta). Režie Josef Cincibus (?).

Recitují Vladimír Brabec (1, 4), Jan Kačer (2, 3, 5).

Vydal Československý spisovatel a Supraphon v roce 1968 jako přílohu stejnojmenné knihy v edici Klub přátel poezie, 8. roč., 4. sv., základní řada (1 SP, 0 39 9885, 45 ot./min., mono).

Obsah: Strana 1 – 1. Šťastní, 2. Až sedneš za můj stůl; Strana 2 – 3. Ztracení, 4. Snad potom, 5. Zem.

Sergej Jesenin. Přeložil Ladislav Fikar a další. Uspořádal Jan Zábrana. Hudba A. N. Skrjabin. Hraje M. Pokorná (klavír). Režie Josef Cincibus (?).

Recituje Otakar Brousek I., Sergej Jesenin.

Vydal Československý spisovatel a Supraphon v roce 1964 jako SP přílohu stejnojmenné knihy v edici Klub přátel poezie, 4. roč., 5. sv., základní řada (1 SP, SP-20016, 45 ot./min.).

Obsah: 1. strana – 1. Vánice tančí, 2. Nekřičím, nepláču, 3. Bez lásky, 4. Mdlá luna; 2. strana – 5. Večery měsíčné, 6. Dopis jedné ženě, 7. Pugačov (úryvek z poemy, dokumentární snímek S. Jesenina z r. 1924).

Pozn.: Výbor z poezie S. Jesenina vychází z přesvědčení, že vrchol jeho díla je ve „zralé zpovědní lyrice“ a obsahuje proto především lyrické cykly z posledních přibližně pěti let básníkova života. Svazek doplňuje úvodní esej, montáž z autobiografií a bibliografie. Na mikrodesce jsou zachyceny Jeseninovy verše v podání O. Brouska a záznam básníkova hlasu.

Guillame Apollinaire. Překlad Milan  Kundera, Adolf Kroupa. Použitá hudba Pavel Bořkovec (úryvek z Kvartetu č. 5) a Viktor Kalabis (úryvek z Kvartetu č. 2). Režie Josef Cincibus (?).

Recituje Václav Voska, Paul Lecler.

Vydal Československý spisovatel a Supraphon v roce 1965 jako SP přílohu stejnojmenné knihy v edici Klub přátel poezie, 5. roč., 3. sv., základní řada (1 SP, SP 20250, 45 ot./min.).

Obsah: Ocúny, Sličná rusovláska, Marie, Rosemonde.

Reedice Supraphonline, 27. 11. 2013 (MP3) – přidány básně Růženka a Marie II.