Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Opozice v Rusku stále existuje, i když ze zahraničí se může zdát neviditelná. Připravily Lenka Kabrhelová a moderátorka a šéfeditorka Seznam Zpráv Veronika Lehovcová Suchá. Editorka Barbora Sochorová. Sound design a hudba Martin Hůla.

Hovoří rusistka, filoložka a prozaička Alena Machoninová.

Natočeno 2026. Webová premiéra 18. 4. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 49 min.).

Lit.: Kabrhelová, Lenka – Lehovcová Suchá, Veronika: Rusové se nechali ukolébat, dnes proti válce nic nezmůžou, říká rusistka. In web Seznam Zprávy, 18. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když se mluví o dnešním Rusku, je to většinou v souvislosti s válkou na Ukrajině nebo válečnou propagandou režimu Vladimira Putina. Většina zahraničních novinářů musela Rusko opustit a za hranicemi své země skončilo také nemalé množství domácích opozičních novinářů. Ty režim označil za zahraniční agenty a svým občanům zakazuje s nimi mluvit. Ty, kteří zůstali, uvěznil. Zpráv o ruské společnosti je tím pádem sice minimum, to ale podle rusistky Aleny Machoninové neznamená, že se poddala propagandě nebo že by z ní zcela zmizela opozice. (…)

Alena Machoninová, rusistka, filoložka a prozaička, žila v Moskvě s přestávkami patnáct let a i dnes se tam vrací. V podcastu MDŽ vzpomíná na Moskvu v letech 2011 a 2012, kdy se aktivizovala občanská společnost a na mnohatisícových protestech se hlásila o svá práva. „Režim si to uvědomil a zároveň pochopil, že když trošku zlepší životní podmínky, tak ti lidé umlknou. A právě to se stalo v Moskvě,“ popisuje Machoninová.

V ruském hlavním městě se v reakci na protesty změnil starosta, Moskva se otevřela, zmizely ploty a z dříve nepřátelského prostředí se podle Machoninové během pár let stalo příjemné místo pro život, postavené na moderních technologiích a dobré dopravní dostupnosti. (…)

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří diplomat a poradce prezidenta Michael Žantovský.

Natočeno 2026. Webová premiéra 17. 4. 2026 (Deník N, 8:00 h.; 75 min.).

Lit.: Titlbach, Filip: Poradce prezidenta Žantovský: Spor o summit NATO je Macinkova vendeta, Babiš zanedbává své ústavní povinnosti. In web Deník N, 17. 4. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: „Máme premiéra, součástí jehož politického úspěchu je vyhýbat se situacím, u kterých by jeho popularita mohla utrpět,“ říká diplomat a poradce prezidenta Michael Žantovský ke sporu o účast zástupců Česka na summitu NATO v Ankaře. V podcastu Studio N kritizuje, že se Andrej Babiš vyhýbá nejen politicky nepříjemným situacím, ale i své ústavní roli. (…)

39. díl podcastu připravily Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Natočeno 2026. Webová premiéra 8. 4. 2026 (Respekt.cz, 62 min.).

Lit.: Lauder, Silvie – Plíhalová, Markéta – Zanga, Clara: Dobýt vrchol, ale přijít o ženu. Když párové výpravy do hor končí alpským rozvodem. In web Respekt.cz, 8. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sedmatřicetiletý amatérský horolezec odešel od rakouského soudu s pětiměsíční podmínkou a povinností zaplatit pokutu ve výši 9400 eur za to, že zanechal svou vyčerpanou partnerku v mrazu pod vrcholem Grossglockneru. Třiatřicetiletá Rakušanka v horách zemřela, soud muže uznal vinným ze zabití z hrubé nedbalosti a vyčetl mu sérii chyb, kterých se během výpravy dopustil. Na sociálních sítích se teď podobné, byť ne takto tragické příběhy šíří s označením „alpský rozvod“. Proč muži tak často nedovedou respektovat tempo pomalejších členů výpravy? A na čem je dobré se domluvit předem, aby výlet do hor neskončil špatně? (…)

Připravila Barbora Kroužková.

Hovoří vědec Václav Verner.

Natočeno 2026. Webová premiéra 16. 4. 2026 (Respekt.cz, 41 min.).

Lit.: Kroužková, Barbora: Václav Verner: Každé ocenění mě posouvá dál a utvrzuje v tom, že dokážu překonávat sám sebe. In web Respekt.cz, 16. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Proč je důležitá popularizace vědy? Nejsou výzkumníci příliš uzavřeni ve svých laboratořích? Dá se spolehnout na AI, když navrhuje různé modifikace molekul?

V podcastu Tekutá společnost Barbory Kroužkové mluví 19letý vědec Václav Verner o své největší vášni – chemii. Fascinuje ho základní výzkum, protože podle něj stále rozšiřuje lidské poznání a výsledky, které produkuje, mohou jednoho dne vést k vývoji nových léků. Je držitelem ceny Neuron Rising Star 2025 a mnoha medailí z domácích i mezinárodních chemických Olympiád. Po maturitě nastoupil hned do druhého ročníku VŠCHT a zároveň již tři roky pracuje v ÚOCHB. Proč je důležitá popularizace vědy? Nejsou výzkumníci příliš uzavřeni ve svých laboratořích? Dá se spolehnout na AI, když navrhuje různé modifikace molekul? A jaké má zázemí v rodině?

40. díl podcastu, tentokrát o obavách ze snah zajistit ženám rovná práva a příležitosti. Připravily Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Natočeno 2026. Webová premiéra 15. 4. 2026 (Respekt.cz, 70 min.).

Lit.: Zanga, Clara – : Zašel feminismus příliš daleko? Strašení extremismem skrývá obavy i nepochopení. In web Respekt.cz, 15. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Snahu zajistit ženám rovná práva a příležitosti lze odmítnout různými způsoby, jeden oblíbený argument říká, že v teorii jde o chválihodnou snahu, v praxi se ovšem často zvrhává do nehezkých extrémů a zachází “příliš daleko”. Málokdo ale umí onen extrém doložit konkrétním příkladem a určit, kde leží hranice, za níž už je feminismus nepřijatelný. Představa o extrému se navíc proměňuje v čase a co bylo včera za hranou je dnes norma. Proč jsou v Česku obavy o radikálním feminismus větší než jinde? A co se za nimi skrývá? (..)

Připravil a moderuje Petr Gojda.

Hovoří šéfredaktorka Pavla Holcová.

Natočeno 2026. Webová premiéra 16. 4. 2026 (Investigace.cz – PodBean, 25 min.).

Lit.: anonym: Daňové úniky, praní peněz, korupce. Deset let s Panama Papers. In web PodBean, 16. 4. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Díky Panama Papers se světová veřejnost před deseti lety poprvé dozvěděla o obrovských majetcích Vladimira Putina, o vyvádění státního bohatství z Afriky, ale i o daňových únicích evropských politiků. První velká mezinárodní spolupráce stovek investigativníchp novinářů vnesla světlo do machinací panamské právnické firmy Mossack Fonsecap díky bezprecedentnímu úniku jedenácti a půl milionu důvěrných dokumentů. Co dnes víme o příběhu whistelblowera Johna Doea? Jaké důsledky Panama Papers měly? Co se na nich naučilo světové novinářstvo? Petr Gojda pozval k bilančnímu rozhovoru šéfredaktorku Pavlu Holcovou, která byla společně s celým týmem ICIJ za práci na Panama Papers oceněna Pulitzerovou cenou.

491. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 11. 2. 2026 (Obecní dům Radonice, 19:00 – 21:00 h.). Webová premiéra 17. 4. 2026 (Přepište dějiny).

Pozn.: Dějiny se ve veřejném prostoru „přepisují“ vlastně neustále – a politici i komentátoři po historických paralelách sahají často a rádi. Jenže jak přesné tyto odkazy vlastně jsou? Během nedávného vystoupení v Radonicích jsme se na toto obecnější téma podívali. Jak se dnes historie používá v politice i veřejných debatách – a proč kolem nás někdy létají přirovnání, která mají s minulostí společného jen velmi málo? (anotace)

Připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Pavel Vondra, Matěj Válek. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla.

Hovoří novinář Matěj Beránek.

Natočeno 2026. Webová premiéra 17. 4. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 22 min.).

Lit.: Sochorová, Barbora: Dvorecký most se otevírá. Že na něj auta nemohou, je dobře, říká novinář. In web Seznam Zprávy, 17. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sbírku pražských mostů přes Vltavu nově rozšiřuje stavba, která nemá být jen prostou dopravní spojnicí. Přes Dvorecký most, který se v pátek odpoledne oficiálně otevírá veřejnosti, se dokonce autem ani nedostanete. Jeho přednosti jsou jinde. (…)

Primárně jde samozřejmě o dopravní stavbu, která vás má dostat z jednoho břehu Vltavy na druhý. Jenže v případě Dvoreckého mostu, který se v pátek odpoledne v Praze otevírá nejprve veřejnosti a o den později běžnému provozu, by tento triviální pohled přehlédl řadu zajímavých odstínů celého projektu. Ostatně mosty jsou často stavby, které tím či oním způsobem poutají zájem a probouzejí diskuze. A u nové spojnice mezi Zlíchovem a Podolím to platí s jistotou. (..)