Od loňského září funguje v bývalém multikině na okraji Prahy kulturní stanice Galaxie. Co projekt lidem právě v této části hlavního města přináší? Co s ním bude dál? A jak udržet kulturu v prostoru opravené památky v regionu, konkrétně ve vodárenské věži v Opavě, kde sídlí KUPE? Ptá se Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Lukáš Průdek a Vladimír Peringer.
Natočeno 2026. Premiéra 20. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).
Česká muniční iniciativa pořád má dobrou pověst, chybí v ní ale peníze od zahraničních dárců. Novináře Ondřej Houska z Hospodářských novin míní, že to může souviset s postojem, který k němu vláda Andreje Babiše z hnutí ANO má. Je možné, že brzy skončí? Přijdou od zahraničních dárců chybějící peníze na letošní rok? Ptá se Vojtěch Dvořáček.
Natočeno 2026. Premiéra 20. 4. 2026 (ČRo Plus, 11:10 h.; 30 min.).
Lit.: and – Dvořáček, Vojtěch: Polovinu nejdůležitější munice získala Ukrajina díky iniciativě Česka. Teď ale zásadně chybí peníze. In web ČRo 1 Radiožurnál, 20. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česko díky muniční iniciativě získalo diplomatické uznání ve světě a zásadně pomohlo napadené Ukrajině, jejíž obrana proti Rusku je klíčová pro evropskou bezpečnost. Projektu ale teď, v době jejího narůstajícího významu, chybí až miliardy. „Jsou v ní peníze jen na necelou polovinu dodávek,” potvrzuje Ondřej Houska, redaktor Hospodářských novin se specializací na EU a spoluautor podcastu Bruselský diktát.
Vláda Andreje Babiše (ANO) se po volbách rozhodla, že v takzvané české muniční iniciativě bude pokračovat, i když do ní sama už žádné peníze nevloží. Jde přitom o projekt, který ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil za brilantní, funkční a zásadní pro obranu napadené země. (…)
Připravil Matěj Skalický. Editace Tereza Velebilová. Rešerše Tea Veseláková. Sound design Johann Foss. Hudba Martin Hůla, Johann Foss.
Hovoří reportér a spoluautor podcastu Brněnská jedenáctka Tomáš Kremr a historik Tomáš Dvořák z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Natočeno 2026. Premiéra 20. 4. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.; 26 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Dusno v Brně, sudetští Němci budí obavy. Po bouřlivém zastupitelstvu přijdou další protesty. In web ČRo 1 Radiožurnál, 20. 4. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česká hádka o sudetské Němce. V Brně budou mít sjezd. A některým lidem se to dost nelíbí. Co jim vadí? Na co upozorňují? A proč se sudetoněmecké sdružení setkává právě v Brně? Téma pro reportéra Tomáše Kremra. A hostem bude ve druhé části i historik Tomáš Dvořák z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. (…)
Připravil Martin Jonáš. Editor a koeditor Matěj Válek, Pavel Vondra. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: YouTube – Global News (@globalnews), YT – Bloomberg Television (@markets), YT – Guardian News (@guardiannews), YT – VERTEX (@Vertex_Live), YT – cpac (@cpac), YT – Associated Press (@AssociatedPress), YT – Diario AS (@diarioas).
Hovoří amerikanista Jan Hornát z FSV UK.
Natočeno 2026. Webová premiéra 20. 4. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 26 min.).
Lit.: Jonáš, Martin: Proti všem. Co způsobují Trumpovy výpady vůči spojencům i papeži. In web Seznam Zprávy, 20. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kroky Donalda Trumpa ve světě jsou v mnohém notně vzdálené tomu, co sliboval, když se o úřad prezidenta USA ucházel. Mění se trumpismus z úspěšné marketingové značky v přítěž a podpora od šéfa Bílého domu v polibek smrti? (…)
Seznam spojenců a obdivovatelů Donalda Trumpa mezi evropskými politiky řídne. Viktor Orbán i přes otevřenou podporu amerického prezidenta prohrál volby. Proti Donaldu Trumpovi – konkrétně jeho kritice papeže – se důrazně ohradila také italská premiérka Giorgia Meloniová, která přitom chtěla hrát roli spojnice mezi současným Bílým domem a Evropskou unií.
A otáčet začínají i donedávna jasně protrumpovské politické formace, jako je Alternativa pro Německo (AfD). (…)
Připravila a moderuje Marie Bastlová.
Hovoří reportér Vojtěch Boháč.
Natočeno 2026. Webová premiéra 17. 4. 2026 (Seznam Zprávy, 11:40 h.; 51 min.).
Lit.: Bastlová, Marie: Hodně lidí jsme naštvali Gazou. Přišel velký pád, říká reportér. In web Seznam Zprávy, 17. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když v únoru 2022 spustilo Rusko invazi na Ukrajinu, byl reportér Vojtěch Boháč u toho. Pohyboval se u běloruské hranice, s kolegyní se dostal i pod palbu. V redakci má v rámečku kulku z kalašnikova. „To nás vykoplo nahoru,“ říká.
Vojtěch Boháč na Ukrajině tehdy nebyl jako člen velké redakce se silným zázemím, ale jako mladý žurnalista, který si pár let předtím založil server zaměřený na zahraniční zpravodajství – Voxpot. Znali ho jen skalní fanoušci a on tomu dělal šéfredaktora.
Na Ukrajině si ale Boháče ihned všimla velká česká média. Dělala s ním rozhovory z prvních dní války, z těžko přístupných míst. A veřejnost sledovala jeho pravidelný reporting na sociálních sítích. (…)
Český rozhlas Plus se volně inspiruje námětem autorské divadelní hry Služebnictvo režiséra Wayna Jordana, kterou aktuálně uvádí Dejvické divadlo v Kulturní stanici Galaxie. Inscenace rozehrává humornou formou otázku loajality i manipulace, ambice a závislosti. Jak se bránit manipulacím? Existují červené signály, na co si dát pozor? Jak posílit společenskou odolnost vůči manipulátorům? Poslechněte si záznam z veřejné debaty z cyklu Ctnosti a neřesti, která vznikla v Kavárně Dejvického divadla. Moderuje Renata Kalenská.
Hovoří herečka Klára Melíšková, mediální teoretička Lenka Vochocová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček.
Natočeno 14. 4. 2026 (kavárna Dejvického divadla). Premiéra 19. 4. 2026 (ČRo Plus, 10:07 h.; 54 min.).
Lit.: Lorencová, Natálie: Z jeviště do veřejné debaty. Plus a Dejvické divadlo pokračují v cyklu Ctnosti a neřesti. In web ČRo Plus, 10. 4. 2026 (článek). – Cit.: Český rozhlas Plus a Dejvické divadlo propojují divadelní náměty s veřejnými debatami o palčivých společenských tématech. Ve společném cyklu Ctnosti a neřesti hledají odpovědi na otázky úzce vázané k tématům nově uváděných inscenací.
Co formuje lidské chování i dnešní společnost? Odpovědi hledají v diskusích s odborníky, umělci i veřejností. Další z debat se 14. dubna od 19 hodin v Kavárně Dejvického divadla zaměří na téma manipulace. (…)
Nakolik jsme svázáni společenskými konvencemi a očekáváním okolí? Jakou moc mají gesta, rituály nebo fráze? Co ovlivňuje utváření identity každého z nás?
Moderátorka, novinářka Renata Kalenská přivítá herečku Kláru Melíškovou, mediální teoretičku Lenku Vochocovou z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a ředitele Národního ústavu duševního zdraví Jiřího Horáčka na veřejném natáčení debaty z cyklu Ctnosti a neřesti.
V diskusi zaměří pozornost na témata manipulace a mechanismů moci z pohledu psychologie, mediálních studií, filosofie a umění.
Český rozhlas Plus se volně inspiruje námětem nové inscenace režiséra Wayna Jordana Služebnictvo, která rozehrává otázku loajality i manipulace, ambice a závislosti tam, kde se lidé potkávají v předem daném uspořádání. (…)
Lit.: jud – Kalenská, Renata: „Chci, abyste mě viděli jinak.“ Melíšková, Horáček a Vochocová o tom, jak snadné je s lidmi manipulovat. In web ČRo Plus, 19. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jsme v běžném životě tak trochu herci? Manipulace je přirozenou součástí lidského chování, rozpoznat jí je ale mnohdy složité. „Jakmile je vztah s druhým člověkem z jakéhokoli důvodu nevyrovnaný, otevírá to prostor. To je ta chvíle, kdy se začíná manipulovat,“ poukazuje ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček. V debatě z cyklu Ctnosti a neřesti se potkává s herečkou Klárou Melíškovou a mediální teoretičkou Lenkou Vochocovou. Moderuje Renata Kalenská. (…)
„Přestože jsem herečka a dalo by se říct, že třeba manipulujeme s diváky, tak se snažím jít cestou hledání opravdovosti,“ zamýšlí se v debatě, kterou společně pořádají Český rozhlas Plus a Dejvické divadlo, Melíšková, která účinkuje ve hře Služebnictvo.
Psychiatr Horáček definuje manipulaci jako snahu ovlivnit druhého člověka nikoli v jeho, ale ve svůj vlastní prospěch. Manipulace je podle něj spjatá s rozvojem lidských společností.
„Teorie sociálního mozku říká, že naši předkové žili v malých skupinách po několika desítkách členů. Postupně se zvětšovaly skupiny a zvětšoval se i lidský mozek. A jak se začal zvětšovat, tak docházelo k tomu, že člověk začal reflektovat svoje bližní, a to v několika cyklech. Ten první: Já vás vidím. Druhý: Já vím, že vy vidíte mě. A třetí cyklus: Chci, abyste mě viděli jinak. To vyžaduje jistou velikost mozku a k tomu došlo před 100 tisíci lety,“ vysvětluje vědec a dodává:
„Bohužel všichni trochu manipulujeme, protože je to vlastně lidská přirozenost.“ (…)
Michal Mareš a Pavel P. Novotný z Hospodářek probírají zákulísí českého businesu.
Natočeno 2025-2026. Webová premiéra 1. dílu 8. 10. 2025 (Hospodářské noviny, 15:41 h.; 47 min.).
Lit.: Mareš, Michal – Novotný, Pavel: Nový autorský podcast HN odhaluje fotbalové zákulisí. Jak to bylo se Strnadem v Plzni a jak to bude s Baníkem? In web Hospodářky, 8. 10. 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vedle výrazných autorských podcastů jako Bruselský diktát, Generační konflikt nebo Money Penny spouští Hospodářské noviny novou podcastovou sérii Moucha na zdi. Redaktoři Michael Mareš a Pavel P. Novotný, kteří se dlouhodobě věnují českému top byznysu a miliardářům, v něm budou rozebírat témata, která hýbou českým byznysem. Nabídnou pohled do zákulisí a přiblíží, jak v něm fungují moc, peníze a vliv, a také občas přidají to, co slyšeli „na trhu“.
Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Tea Veseláková. Sound design Damiana Smetanová. Hudba Martin Hůla, Damiana Smetanová.
Hovoří Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy.
Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 18. 4. 2026 (ČRo Plus, 15:34 h.; 26 min.); 2. dílu 25. 4. 2026 (ČRo Plus, 24 min.); 3. dílu 2. 5. 2026 (ČRo Plus); 4. dílu 9. 5. 2026 (ČRo Plus, 15:34 h.); 5. dílu 16. 5. 2026 (ČRo Plus, 15:34 h.); 6. dílu 23. 5. 2026 (ČRo Plus, 15:34 h.), 7. dílu 30. 5. 2026 (ČRo Plus, 15:34 h.); 8. dílu 6. 6. 2026 (ČRo Plus, 15:34 h.); 9. dílu 13. 6. 2026 (ČRo Plus, 15:34 h.); 10. dílu 20. 6. 2026 (ČRo Plus, 15:34 h.).
Obsah: 1. Fidel Castro – 2. Pinochet – 3. Hitler pampy. Profesionální voják, zabiják, šéf hrůzné argentinské junty – Jorge Rafael Videla. – 4. Poslední evropský diktátor, kámoš Putina – Alexandr Lukašenko. – 5. Generál Francisco Franco, vůdce Španělska, Caudillo de Espaňa. – 6. Komunista Ceausescu. Brutální vládce Rumunska. – 7. Marxista Mugabe. Učitel, revolucionář a diktátor. – 8. Čtyřicet let krutovlády Muammara Kaddáfího, plukovníka smrti. – 9. Řezník z Bagdádu, irácký diktátor – Saddám Husajn. – 10. Vládce Damašku – Bašár Asad.
Lit.: Skalický, Matěj: Kluk z plakátu, který se tulí k Moskvě. Castro chtěl svobodnou Kubu, málem ale zažehl třetí světovou. In web ČRo 1 Radiožurnál, 18. 4. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Revolucionář se vším všudy, půl století lídr a trýznitel Kuby – Fidel Castro. Právě o něm je první díl speciální série Vinohradské 12 s názvem KATI o diktátorech s krví na rukou. (…)
Brnem tento týden zatřáslo několik událostí. A všechny probereme v podcastu Brněnská jedenáctka! Připravil Tomáš Kremr.
Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 17. 4. 2026 (ČRo Brno, 11:00 h.; 13 min.).
Lit.: Kremr, Tomáš: „Nejšílenější zastupitelstvo.“ Komu vadí sudetský sjezd v Brně? In web ČRo Brno, 17. 4. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Víc naštvaných lidí než politiků mimořádně přišlo na schůzi brněnských zastupitelů. Na otevření sálu čekali i víc než hodinu před začátkem jednání. Přišli si stěžovat na plánovaný sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení, který se má v Brně odehrát. Komu a co na tom vadí? A kdo to obhajuje? Další téma Brněnské jedenáctky: Primátorka Vaňková už nebude bojovat o své křeslo, náhradnice všechny zaskočila. Na závěr hádanka: Víte, kde v centru Brna hnízdí přísně chránění sokoli?
Připravil Jiří Kubík.
Hovoří neurochirurg Vladimír Beneš.
Natočeno 2026. Webová premiéra 18. 4. 2026 (Seznam Zprávy, 8:30 h.; 44 min.).
Lit.: Kubík, Jiří: „Část mozku dnes vypínáme. A může nás to změnit.“ Neurochirurg Beneš varuje. In web Seznam Zprávy, 18. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Má za sebou tisíce operací. Přesto říká, že fungování mozku – včetně vědomí – stále nerozumíme. A že technologie mění to, jak mozek používáme, a povede to k jeho zmenšení.
Vladimír Beneš přes čtyřicet let vede operace, při nichž rozhodují milimetry. A právě zkušenost z oboru neurochirurgie ho vede k úvahám, které přesahují samotnou medicínu a které zmiňuje v rozhovoru pro Galerii osobností.
Mozek dokážeme operovat, ale nerozumíme mu. „Máte 86 miliard neuronů a my neumíme ani definovat vědomí,“ říká. Anatomii se podle něj chirurg naučí – je stabilní, opakovatelná. To podstatné ale zůstává záhadou: „To, co u pacientů operujeme, známe. To, co z něj dělá člověka, ne.“ (…)
Powered by WordPress