Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Speciální živé vydání podcastu připravil Jindřich Šídlo.

Hostem je bývalý ředitel ČT Petr Dvořák.

Natočeno 2026. Webová premiéra 27. 4. 2026 (Seznam Zprávy, 16:00 h.; 32 min.).

Lit.: anonym: Šťastný podcast: Jak zachránit ČT? Zrušme Studio Brno (feat. Petr Dvořák). In web Seznam Zprávy, 27. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Xaver s Matochou si podmanili televizi a jen stěží ji půjde z maléru vysekat. Věštbu veřejnoprávní budoucnosti nabízí člověk, který tomuto kolosu šéfoval. Šťastný podcast ve speciálním rozhovorovém formátu a složení Šídlo–Dvořák.

Radní Pavel Matocha ani Luboš Xaver Veselý, přestože se tým Šťastného pondělí snažil, pozvání na živé natáčení pořadu ve Vzletu nepřijali. Kdo ale o své praxi v televizích poreferovat ochotně přišel, byl dlouholetý a také nejdéle sloužící generální ředitel České televize (ČT) Petr Dvořák. Řídil ČT mezi lety 2011 a 2023. (…)

Dvořák líčil, jak fungovalo vyjednávání o zvýšení koncesionářských poplatků. Vždy, když přišel do Sněmovny, opakovala se prý táž situace.

„Řekli mi: ‚Víte, pane řediteli, ale včera ta reportáž nebyla dobrá.‘ A já jsem se ptal, v čem nebyla dobrá. Ono to gradovalo. V těch začátcích to bylo tak, že mi řekli, že ta reportáž nebyla dobrá, protože ‚místo, abyste oslovil naši stranu, tak jste oslovil úplně jinou stranu, která to téma nemá jako hlavní.‘ To šlo potom dál: ‚Ale vy jste oslovili v naší straně tohoto poslance, ale to není ten, který to má na starosti. Vy jste měli oslovit někoho jiného.‘ Když ale potom reportéři oslovili toho správného, tak mu nepokládali správné otázky. A když mu teda položili i tu správnou otázku, tak se u toho alespoň blbě tvářili,“ popisoval průběh diskuze.

Brány Kavčích hor na jaře překotně opustil moderátor Václav Moravec, s ním skončily i jeho kultovní Otázky. Dvořák k důvodu jeho odchodu řekl následující: „Ten problém vlastně nebyl o Tomiu Okamurovi. Ten problém byl v tom, že my jsme vážili, zda podlehnout tlaku, nebo nepodlehnout tlaku. A kdyby ho vytvářel jenom sám Tomio Okamura, asi bychom s tím uměli pracovat, ale oni se tak chovali i jiní politici. Okamura proto začal zneužívat ten vehikl, o kterém až následně politici pochopili, že jim může pomáhat, a to je Rada.“ (…)

Lit.: Potůček, Jan: Dvořák: Být teď ředitelem ČT, kvůli škrtům bych zrušil studia v Brně a Ostravě. In web Médiář, 28. 4. 2026 (článek). – Cit.: Propuštěním 500 lidí a prodejem budov studií by měla ČT na rok dva vystaráno, míní exšéf.

Jak se Česká televize vyrovná s případnou ztrátou miliardy korun ročně, o níž by oproti letošnímu rozpočtu mohla na základě vládního návrhu zákona o médiích veřejné služby přijít? Dlouholetý bývalý generální ředitel ČT Petr Dvořák vidí jedno z možných řešení ve zrušení televizních studií v Brně a Ostravě. Ta nyní existují ze zákona a současná legislativa také předepisuje podíl tvorby z regionů, kterou mají programy ČT vysílat.

V návrhu nového zákona od současného ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy sobě) ale zmínka o regionálních studiích chybí, a to záměrně. Podle Klempíře nemají regionální studia v době online platforem smysl a jsou zbytečná. Proti případnému rušení regionálních studií ČT a rozhlasu se staví jak odboráři, tak politici napříč spektrem, od opozice po vládní představitele. V Nedělní debatě ČT minulý víkend už Klempíř netvrdil, že regionální studia zaniknou, pouze uvedl, že záleží na managementech České televize a rozhlasu, zda je chtějí provozovat a v jakém počtu. „Vláda vám to diktovat nebude,“ prohlásil ministr kultury.

Podle bývalého generálního ředitele ČT Dvořáka by se miliardová roční úspora, pokud by hrozila, dala rychle vyřešit právě zrušením brněnského a ostravského studia. Řekl to ve Šťastném podcastu Jindřicha Šídla na Seznam Zprávách. Zároveň by ČT kvůli tomu propustila 500 zaměstnanců, aniž by se to dotklo její pražské centrály.

„Kdyby mě tam teď na týden posadili a měl bych udělat krok, kterým bych vyšel vstříc zákonu tak, jak je navržen, to znamená, že by televize měla k dispozici třeba o miliardu míň na příští období, myslím, že nejjednodušší způsob, jak rychle tenhle cíl splnit, je zrušit televizní studio v Brně, televizní studio v Ostravě a prodat ty domy, tím rázem propustím i pět set zaměstnanců a myslím, že na rok dva má televize vystaráno. Ale myslím, že to není pro poslance řešení, které očekávají,“ odpovídal v podcastu Dvořák na otázku, jak by možnou situaci veřejnoprávní televize řešil. (….)

Proti Dvořákovým slovům se vzápětí vymezil jeho nástupce v čele ČT Jan Souček, který za Dvořáka vedl brněnské studio ČT a pak ho na podzim 2023 vystřídal v čele televize. „Až se mě někdo zeptá, proč jsem kandidoval proti Petru Dvořákovi… Na jaře roku 2022 Petr Dvořák oznámil nutnost velkého propouštění v České televizi. Odejít mělo 150 lidí. Dostal jsem úkol najít 70 zbytečných v Brně (cca 30 % všech zaměstnanců), 60 lidí měla propustit Ostrava (20 %) a 20 lidí by se propustilo v Praze (0,8 %). Tento způsob uvažování ho zřejmě neopustil,“ prohlásil Souček na Facebooku.

Pro Médiář dodal, že už v letech, kdy vedl brněnské studio ČT, se mu nedařilo do velkých dramatických projektů prosazovat mimopražské herce: „Když jsem někdy před covidem prosazoval změny v castingové politice u hrané tvorby, aby se neopakovaly pořád ty stejné pražské tváře, a argumentoval jsem HBO, které na Mamon vytáhlo skvělé tváře z regionů, dostal jsem na poradě odpověď: není potřeba nic měnit, kdo něco umí, ten hraje.“ Podle Součka je současný topmanagement také pragocentrický. „Když s rušením regionů vyrukoval Klempíř, zhrozil jsem se, protože takový nápad se bude zamlouvat i Chudárkovi, Fridrichovi a dalším,“ uvedl bývalý šéf ČT.

Česká televize vedle velkých regionálních studií v Brně a Ostravě provozuje ještě zpravodajská studia v Hradci Králové, Ústí nad Labem a Českých Budějovicích, která vznikla za Petra Dvořáka. Díky nim mohla ČT rozšířit počet mutací Událostí v regionech ze tří (Praha, Brno, Ostrava) na pět (Praha, jihozápadní Čechy, severovýchodní Čechy, Brno a Ostrava). Stalo se tak na jaře 2023, půl roku před koncem Dvořákovy éry na Kavčích horách. (….)

Připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Matěj Válek, Pavel Vondra. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Český rozhlas Radiožurnál, ČT24, CNN Prima NEWS, BBC News, CNN, YouTube – C-SPAN (@CSPAN), YT – The White House (@WhiteHouse), YT – Fox News (@FoxNews), YT – ABC 7 News – WJLA (@7NewsDC), YT – The National Desk (@TheNationalDesk).

Hovoří Jiří Sobota, novinář Deníku N a autor podcastu Amerika, bejby.

Natočeno 2026. Webová premiéra 28. 4. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 24 min.).

Lit.: Sochorová, Barbora: Útoky z Trumpa dělají téměř mytickou figuru, líčí novinář situaci po střelbě. In web Seznam Zprávy, 28. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Střelba na galavečeru, kterého se účastnil šéf Bílého domu Donald Trump i další členové americké vlády, se zařadila na bobtnající seznam případů politického násilí v USA. Z čeho pramení? A jak se útok může odrazit na politickém dění v zemi? (…)

Do série násilných incidentů provázejících vrcholnou politiku ve Spojených státech o víkendu přibyla další položka. Ten incident od soboty rezonuje nejen americkými médii: Na výroční večeři korespondentů Bílého domu ve Washingtonu se pokusil vniknout útočník, později identifikovaný jako jedenatřicetiletý herní vývojář a lektor Cole Tomas Allen z Kalifornie, vybavený dvěma legálně pořízenými střelnými zbraněmi a množstvím nožů.

Přímo do sálu, kde v tu chvíli seděl prezident Donald Trump, viceprezident J. D. Vance, řada členů současné administrativy i prominentní novináři, se Allen nedostal. Příslušníci tajné služby ho zpacifikovali. A v pondělí si vyslechl obvinění z pokusu o atentát na hlavu státu, za což mu v případě odsouzení hrozí až doživotní trest. (…)

Připravila Jolana Humpálová.

Hovoří psycholožka Branislava Marvánová Vargová a socioložka Blanka Nyklová.

Natočeno 2024. Webová premiéra 9. 10. 2024 (VoxPot, 11:30 h.).

Lit.: Humpálová, Jolana: PULS | Odvaha Giséle Pelicot: Co dělá sexualizované násilí s našimi dušemi? In web VoxPot, 9. 10. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Francií hýbe otřesný případ sexualizovaného násilí: dlouhodobé masové zneužívání a znásilňování sedmdesátnice Giséle Pelicot. Kauza rezonuje i kvůli odvaze přeživší, která se rozhodla jít do veřejného soudního řízení. V Pulsu uslyšíte psycholožku Branislavu Marvánovou Vargovou a socioložku Blanku Nyklovou – dozvíte se, jaké dopady má sexualizované násilí na duši přeživších i jak se v tomto ohledu proměňuje přístup společnosti. (…)

Připravil Martin Jonáš. Editor a koeditor Pavel Vondra, Dominika Kubištová. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Seznam Zprávy (nahrávky Vojtěcha Blažka a Jiřího Pšeničky), ČRo Plus, ČRo Radiožurnál, ČT24.

Hovoří investigativní reportér Seznam Zpráv Vojtěch Blažek.

Natočeno 2026. Webová premiéra 27. 4. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 23 min.).

Lit.: Jonáš, Martin: Takhle se vydělává. Jak odvolaný šéf železnic výhodně k bytům přišel. In web Seznam Zprávy, 27. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jiří Svoboda, donedávna ředitel Správy železnic, o kterého se policie zajímá kvůli podezřelým miliardovým zakázkám a u něhož našla v hotovosti 80 milionů korun, v době výkonu funkce velmi výhodně koupil byty v lukrativních pražských čtvrtích. Realitní firma při prodeji tratila několik milionů korun. Proč na ztrátový obchod přistoupila? (…)

Až do konce listopadu loňského roku si Jiří Svoboda budoval úspěšnou kariéru na českých železnicích. Začínal jako výpravčí, posléze vystřídal několik manažerských pozic u Českých drah a Správy železniční dopravní cesty (dnes Správa železnic). A nakonec se stal jejím generálním ředitelem. Dokonce se o něm spekulovalo jako o možném adeptovi na ministra dopravy ve vládě Andreje Babiše. Pak ale přišel zvrat.

Elitní kriminalisté během zátahu souvisejícím s podezřením na machinace kolem miliardových zakázek nejen u Správy železnic, ale také u Ředitelství silnic a dálnic, v domě šéfa železničářů objevili 80 milionů korun v hotovosti a další cennosti. Svoboda následně přišel o post ředitele státní organizace. (…)

S pěstounkou Lucií a její rodinou prožila malá Viktorka šťastný rok a půl. Než musela z rozhodnutí soudu loni v říjnu jít do péče rodičů. Připravil Jiří Kubík.

Natočeno 2026. Webová premiéra 1. dílu 25. 4. 2026 (Seznam Zprávy, 7:30 h.; ); 2. dílu 26. 4. 2026 (Seznam Zprávy, 7:30 h.; 19 min.); 3. dílu 27. 4. 2026 (Seznam Zprávy, 7:40 h.; 23 min.); 4. dílu 9. 5. 2026 (Seznam Zprávy); 5. dílu 10. 5. 2026 (Seznam Zprávy); bonusového dílu 2. 9. 2026 (Seznam Zprávy, 6:20 h.; 33 min.); 14. 10. 2026 (Seznam Zprávy, 7:20 h.; 44 min.).

Obsah: Díl první: Obětované dítě. Rekonstrukce případu a klíčových rozhodnutí. Co všechno soud věděl o rodině a proč přesto rozhodl o návratu dítěte. – Díl druhý: Varovné signály. Svědectví pěstounky a další varování, která zaznívala před rozhodnutím soudu – a mohla tragédii zabránit. – Díl třetí: Rozhodnutí. Co zaznělo u soudu a jak soudkyně vysvětlovala své rozhodnutí. Paradox případu: Stejné skutečnosti se dnes řeší v trestním řízení s otcem. – Díl čtvrtý: Psychóza. Co se dělo poté, co bylo dítě svěřeno do péče. Svědectví z okolí otce ukazují zhoršující se stav, vysazení léčby i varování, která zůstala bez reakce. – Díl pátý: Selhání. Kdo měl zasáhnout – a proč nikdo nezasáhl. Finální díl ukazuje, jak se varování, rozhodnutí i nečinnost spojily v tragédii.

Lit.: Kubík, Jiří: Viktorka už nežije. Soud věděl, jak nebezpečnému otci dítě svěřuje. In web Seznam Zprávy, 25. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nová podcastová série Ve stínu přináší dosud neznámé informace o rozhodování soudu a postupu OSPODu v tragickém případu malé holčičky.

Tříletá Viktorka je mrtvá. Podle policie ji v sobotu 21. března zavraždil její vlastní otec. V případu, který otřásl Českem, se objevuje závažná otázka: Proč úřady rozhodly o vydání malého dítěte do péče biologických rodičů i přesto, co všechno o nich věděly.

Investigativní podcast Ve stínu přináší třídílnou sérii Viktorka. Na základě soudního spisu, svědectví pěstounky i dalších aktérů rekonstruujeme, co tragédii předcházelo. První díl v odkazu nahoře ukazuje, že varovné signály existovaly dávno a věděl o nich jak orgán sociálně-právní ochrany dětí neboli OSPOD, tak soud. (…)

Lit.: Kubík, Jiří: „Všechny jsem varovala,“ říká pěstounka. Soud dal Viktorku otci a ten ji zabil. In web Seznam Zprávy, 26. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pěstounka, která měla Viktorku v péči rok a půl, popisuje situace, kdy otec nezvládal péči a sám mluvil o tom, že dítě nechce. Přesto ho soud později označil za schopného péče a svěřil mu ji. Pět a půl měsíce nato dívka zemřela.

„Začal říkat, že má deprese, že je toho na něj moc, že to nezvládne. A pak řekl, že ji nechce.“

Pěstounka Lucie si ten moment pamatuje přesně. Byli spolu na horách, kde měl otec poprvé pár dnů na to, aby si vyzkoušel péči o malou Viktorku. Bylo znát, že na to není připravený. (…)

Lit.: Kubík, Jiří: Případ Viktorky teprve posoudíme, říká ministerstvo. Závěry prý tak za měsíc. In web Seznam Zprávy, 26. 4. 2026 (článek). – Cit.: Vysoká úřednice Ministerstva práce a sociálních věcí komentuje zjištění podcastové série Viktorka z pořadu Ve stínu. Stát bude případ teprve posuzovat.

Varování, která zaznívají ve druhé epizodě podcastové série Viktorka z pořadu Ve stínu, jsou naléhavá, konkrétní a opakovaná. Pěstounka malého dítěte upozorňovala na rizikové chování otce, který si požádal o vydání dvouapůlleté dcery do péče, a OSPOD a soud mu ji přesto vydaly. Otec dceru po pěti měsících zavraždil.

„Nebudeme hledat viníka, ale systémové věci, které by bylo možné zlepšit,“ říká vedoucí oddělení ochrany dětí na Ministerstvu práce a sociálních věcí Zuzana Zárasová. Do její agendy spadají i OSPODy neboli orgány sociálně-právní ochrany dětí. (…)

Lit.: Kubík, Jiří: Máme záznam ze soudu: Věděli o nemoci i drogách a dali Viktorku otci. Proč? In web Seznam Zprávy, 27. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Duševní nemoc, závislost, relapsy i pochybnosti znalkyně. Soud měl všechny tyto informace k dispozici ve chvíli, kdy rozhodoval o osudu malé Viktorky. Máme záznam z jednání. Otec dítě pár měsíců po svěření do péče zabil.

Všechno zaznělo u soudu. Přesto soud dal Viktorku otci.

„Otec trpí syndromem závislosti na více psychoaktivních látkách a paranoidní schizofrenií… Jde o nepřechodné, trvalé, vážné duševní onemocnění se zásadním dopadem na fungování a vnímání reality.“

Takto začíná jednání Okresního soudu v Benešově 9. října 2025. Soudkyně Sandra Kimmelová právě začala předčítat z důležitých písemných dokumentů, v tomto případě z posudku soudní znalkyně v oboru psychiatrie. (…)

Lit.: Kubík, Jiří: Kdyby soud rozhodl jinak, holčička žije, říká Marvanová o případu Viktorky. In web Seznam Zprávy, 27. 4. 2026 (rozhovor + video). – Cit.: Nešlo o nepředvídatelnou tragédii, ale o selhání institucí. Senátorka tvrdí, že soud, OSPOD i znalci ignorovali zásadní rizika. Investigativní série Ve stínu ukázala, že varovné signály tu byly dřív, než soud svěřil dítě rodičům.

„Ta rizika byla známá a byla velmi závažná. Kdyby to rozhodnutí nepadlo, tak by ta holčička dnes žila.“

Senátorka a právnička Hana Marvanová, která zastupuje část rodiny a nahlédla do soudního spisu, odmítá, že by smrt tříleté Viktorky byla náhodnou tragédií, které se prostě za zavřenými dveřmi rodin občas stávají. Podle ní šlo o situaci, kdy stát věděl o závažných problémech na straně biologických rodičů – a přesto rozhodl o návratu dítěte od pěstounů do jejich péče.

„To dítě tam vůbec nemělo být,“ říká Marvanová v rozhovoru.

Selhání podle ní není jen individuální, ale i systémové – od rozhodování soudu přes postup orgánů sociálně-právní ochrany dětí až po práci znalců. (…)

Lit.: Kubík, Jiří: Po smrti Viktorky: Dětský ombudsman překvapil odchodem z komise. In web Seznam Zprávy, 30. 7. 2026 (článek). – Cit.: Proč krátce před dokončením práce odešel z komise pro nepřirozená úmrtí? A proč odmítá návrh některých senátorů na změnu občanského zákoníku? Dětský ombudsman Martin Beneš vysvětluje kroky, jimiž překvapil i část politiků.

Případ tříleté Viktorky, kterou loni v říjnu soudkyně navzdory mnoha varovným signálům vydala do péče biologického otce, a ten ji po pěti měsících zavraždil, odstartoval hledání změn v systému ochrany dětí.

Dětský ombudsman Martin Beneš byl u toho, když kvůli smrti Viktorky začala zasedat komise při ministerstvu práce a sociálních věcí. Pár týdnů před ukončením prověřování z komise ale odešel.

„Já opravdu nechci spolurozhodovat o tom, jaké politické kroky má vláda přijmout,“ říká Beneš v rozhovoru pro Seznam Zprávy. (…)

Lit.: Kubík, Jiří: Ombudsman: Rozhodnutí o Viktorce nebylo chybou. Systému chybí vodítka. In web Seznam Zprávy, 17. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ochrana dětí se podle dětského ombudsmana liší kraj od kraje. „To, co je někde přijatelné, by jinde neprošlo.“ Znamená to, že některé děti mají smůlu? „Je to tak,“ říká Martin Beneš v rozhovoru.

Počet dětí, u nichž úřady zachytí týrání, zanedbávání nebo zneužívání, roste. Za poslední sledovaný rok jich bylo přes deset tisíc, nejvíce za posledních dvacet let. Odborníci přitom upozorňují, že skutečný rozsah problému může být ještě větší.

Jak poznat, kdy je dítě v rodině skutečně ohrožené a kdy už má stát zasáhnout? Podle dětského ombudsmana Martina Beneše má český systém vážný problém: chybí dostatečně přesný „návod“, který by pomohl podobné situace posuzovat.

„Pokud nemáte vodítka, samozřejmě se zvětšuje riziko, že rozhodnete nesprávně,“ říká Beneš. Podle něj by měly existovat předem definované standardní postupy, od nichž by se pracovníci v konkrétních případech mohli odchýlit, ale museli by vysvětlit proč. Ochrana dětí se navíc podle něj liší kraj od kraje. (…)

Lit.: Kubík, Jiří: Viktorčin otec se na zabití dcery připravoval. Obhájce o tom nechce mluvit. In web Seznam Zprávy, 2. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pět a půl měsíce. Život Viktorky v péči jejího otce trval jen necelý půlrok. Pak se naplnila všechna rizika, která byla známa už v době svěření dítěte do péče.

Viktorčin otec se podle informací ze znaleckého zkoumání rozhodl zabít svou tříletou dceru dva dny předem a na čin se připravoval. Přesto ho znalkyně označily za nepříčetného. Jeho obhájce Daniel Tobola vysvětluje, jak se na případ dívá.

Nový znalecký posudek přinesl závěr, který vedl policii k zásadnímu obratu v případu smrti tříleté Viktorky. Její otec byl podle znalkyň v době, kdy svou dceru zabil, nepříčetný. Policie proto případ překvalifikovala z vraždy na trestný čin opilství.

Stočtyřicetistránkový dokument ale zároveň podrobně zachycuje, jak Viktorčin otec sám mluví o době před smrtí své dcery i o samotném činu.

Jeho výpověď je místy roztříštěná a obtížně srozumitelná. Když při znaleckém vyšetření mluví o době před vraždou, znalkyně například zaznamenávají jeho slova: „Už dva dni předtím, než ji zabil, si to začal pojišťovat… Tímhle se mu velmi ulevilo.“

O několik stran dál je už jeho odpověď zcela jednoznačná. Na otázku, kdy věděl, že Viktorku zabije, odpovídá: „To, že ji zabije, to věděl tak dva dni před.“

Podle jeho vlastního vyprávění tedy rozhodnutí připravit Viktorku o život nevzniklo až v okamžiku útoku. Přesto znalkyně dospěly k závěru, že byl v době činu, tedy v sobotu 21. března, nepříčetný.

„V inkriminované době byly schopnosti posuzovaného rozpoznat protiprávnost předmětného jednání a toto jednání následně ovládat vymizelé pro akutní psychotickou poruchu, jejíž součástí bylo bludné zpracování osoby poškozené,“ uvádí posudek. (…)

Lit.: Kubík, Jiří: Komise popsala selhání v kauze Viktorka. Juchelka: Smrti šlo zabránit. In web Seznam Zprávy, 14. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit: Úřady měly informace o závažných problémech Viktorčina otce, ale nedokázaly je správně vyhodnotit. Ministr Aleš Juchelka v rozhovoru pro pořad Ve stínu připustil, že důslednější dohled mohl smrti tříleté dívky zabránit.

„Informace ohledně omezení svéprávnosti otce se ve spisech orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) vyskytla nahodile. Byla ve spisové dokumentaci zaznamenána, avšak nebyla systematicky rozpracována a promítnuta do vyhodnocování situace dítěte.“

To je jedno ze závažných zjištění Komise pro přezkum nepřirozených úmrtí dětí, která na ministerstvu práce a sociálních věcí půl roku zkoumala okolnosti smrti malé Viktorky. Komise navázala na rekonstrukci případu, kterou v dubnu zveřejnily Seznam Zprávy v podcastové sérii Viktorka z investigativního pořadu Ve stínu. (…)