Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

4. 1. 2024

5:59 – Proč stát v restituční kauze přišel o pozemky za miliardy (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 10:21

Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Dominika Kubištová,Eduard Freisler. Sound design a hudba David Kaiser. Zdroje audioukázek: ČT24, Reportéři ČT, Archiv Vojtěcha Blažka.

Hovoří investigativní novinář Seznam Zpráv Vojtěch Blažek.

Natočeno 2024. Webová premiéra 4. 1. 2024 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 25 min.).

Lit.: Kabrhelová, Lenka: „Zůstává pachuť.“ Reportér vypráví o největší restituční kauze po roce 1989. In web Seznam Zprávy, 4. 1. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Restituční kauza Bečvářova statku je u konce. Stát v ní bojoval o lukrativní pozemky v Praze, které někdejší Pozemkový úřad neprávem přiznal restituentům. Úředníky už soud za zásadní pochybení potrestal, majetek v hodnotě miliard korun se ale státu nejspíš nikdy nevrátí. Majetek nakonec skončil legálně v rukou podnikatele a bývalého člena ODS Tomáše Hrdličky. Ten prý zatím neví, jak s nimi naloží. (…)

Stát zřejmě definitivně přišel o lukrativní pozemky v okolí Prahy v městských čtvrtích jako Uhříněves, Kolovraty, Kunratice nebo Krč. Ty tak zůstanou bývalému členovi ODS Tomáši Hrdličkovi, kterého někdejší premiér Mirek Topolánek v roce 2009 označil za jednoho z kmotrů politických stran. Podnikatel se k nim sice dostal legálně, ale pozemky pocházejí z restituční kauzy známé jako Bečvářův statek.

„Je to největší restituční skandál v polistopadové historii,“ přibližuje případ investigativní novinář Seznam Zpráv Vojtěch Blažek, který se jeho sledování věnuje více než deset let. „Pozemky patřící státu, které byly určené pro restituce, se dostaly do rukou lidí, kteří je z velké části vůbec dostat neměli a státu tím vznikla obrovská škoda,“ vysvětluje v podcastu 5:59. (…)

3. 1. 2024

Lit 1/?? (2024-2025)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 12:56

Podcast o tom, co čteme a proč připravili Eva Soukeníková a Jan Dlouhý.

Natočeno 2024-2025. Premiéra 1. dílu 10. 1. 2024 (ČRo Rádio Wave, 33 min.).

Lit.: Soukeníková, Eva – Dlouhý, Jan: O literatuře zapáleně! Startuje nový knižní podcast Lit. In web ČRo Radio Wave, 3. leden 2024 (článek + teaser k poslechu). – Cit.: Od 10. ledna startuje na Radiu Wave podcast Lit, který můžete poslouchat každou středu. V moderaci se budou střídat Eva Soukeníková s Janem Dlouhým. Povídat si budou se svými hosty a hostkami o tom, co právě čtou a proč.

„Bavíme se o různých žánrech, současných tématech i literárních kauzách, které nás pálí. Prostě dáváme prostor knížkám i osobnostem, které rezonují společností. Ale i těm, které by si toho mediálního prostoru a pozornosti zasloužili možná o trochu víc,“ dodávají Eva a Jan.  (…)

Lit.: Dlouhý, Jan: Autofikce a příběhy obyčejných lidí. Česká literatura se mění, generační témata ale stále chybí. In web ČRo Radio Wave, 10. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Autofikce, obyčejní lidé a každodennost. Můžeme tak charakterizovat literaturu roku 2023?  (…)

Srpny, Fosilie, Obrys, stejně jako Torčík, Vlasáková nebo Jislová – to jsou jména a názvy, které by mohly reprezentovat rok 2023 z hlediska literatury. Shodují se na tom vůbec první hosté nového knižního podcastu Lit, kterými byli publicisté Matouš Hrdina a Bára Voříšková. Kromě knih jsme se bavili také o úrovni české literární kritiky.

Do současné české literární tvorby čím dál víc proniká žánr autofikce a její nejrůznější formy. Prostor dostávají také příběhy obyčejných lidí a obrazy z jejich každodenního života. Bára Voříšková zmínila například Těla Kláry Vlasákové: „Tím posunem pozornosti k normálním lidem vyprávíme nejen jejich složité osudy, ale dáváme prostor také současným společenským problémům.“

Matouš Hrdina upozornil na to, že debata o tom, jestli literatura má či nemá být politická, se už nějakou dobu vede. Jako dobrý příklad díla, které bez politického sdělení řeší generační téma v rovině životní každodennosti, uvedl komiks Srdcovka Štěpánky Jislové. „Podobné příběhy, které by byly zpracovány na velice dobré literární úrovni, nám tady chybí,“ řekl v podcastu Lit.

Řeč přišla také na literární kauzu minulého roku Alena Mornštajnová versus Toy Box. Podle Báry Voříškové i Matouše Hrdiny tento konflikt ukázal potřebu české literární obce vést debatu o literární kritice i etice. Hosté se také shodli na tom, že aby v Česku vznikala dobrá kulturní publicistika, je nutné její autory adekvátně zaplatit. (…)

Lit.: Soukeníková, Eva: Literatura je odstřižená od reality. Utlačované zaháníme zpátky do kouta, říká spisovatel Marek Torčík. In web ČRo Radio Wave, 17. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Že už takových příběhů bylo dost? To mě dráždí.” Poslechněte si spisovatele Marka Torčíka v novém literárním podcastu Lit.

„Na literatuře mě štve, že je často odstřižená od společenské reality,“ říká spisovatel Marek Torčík v novém díle podcastu Lit. S autorem čtenáři i kritikou chváleného románu Rozložíš paměť mluvíme o bolavém vzpomínání i úlevném zapomínání.

Ke konci minulého roku Torčík vydal svůj první román. V něm popisuje dětství a dospívání queer chlapce Marka v moravském Přerově. Vypráví o rodině, šikaně, toxické maskulinitě, sociální determinaci i vymanění se z před daného. Jde ale především o paměť, která se tříští ve změti mozkových závitů do obrazů někde na pomezí fakt a fikce. Jak u vypravěče, tak u autora.

„Dal jsem na papír svoje vzpomínky, které zároveň nejsou moje,“ líčí Marek Torčík v Litu. Kolem jeho románu létá nejčastěji pojem autofikce a osobně pro Torčíka znamená popis vztahu mezi tím, kde je on sám jako autor a kde je entita, kterou si vybudoval na papíře – která ho v mnohém připomíná, ale zároveň jí není. „Skrze ní dokážu přemýšlet nad určitými věcmi, které me štvou nebo zajímají a skrze ní dokážu formulovat otázky,“ dodává. (…)

Lit.: Soukeníková, Eva: Kde klíčí generační propast? Denemarková o menstruaci Boženy Němcové i odkazu Václava Havla. In web ČRo Radio Wave, 14. únor 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Každý člověk má právo na lidská práva. O tom se u nás stále diskutuje, jako kdybychom žili v 16. století,“ říká v nové epizodě podcastu Lit spisovatelka Radka Denemarková.

Jedna z nejúspěšnějších českých spisovatelek současnosti zavítala do Litu. Nejen proto, že na konci minulého roku vydala nový román Čokoládová krev, ve kterém sleduje tři osudy osobností 19. století perspektivou jedoucího vlaku.

Ne, prý ji nenapadlo, že by lezla do zelí Jaroslavu Rudišovi, směje se Radka Denemarková v podcastu a dodává, že ona v románu na rozdíl od Rudiše vůbec nepíše o pivu. Kromě ropného boháče Rockefellera ale píše o dvou spisovatelkách, George Sand a Boženě Němcové.

„George Sand vyžadovala emancipaci nejen žen, ale i mužů. Poprvé do emancipace vložila to, co ani dnes není téma a co společnost považuje za slabost, tedy to, že jsou důležité emoce a empatie a péče o ostatní,“ říká v podcastu Denemarková.

Sand ovlivnila i Němcovou, nebo jí spíš „dodala kuráž“, jak se v Litu shodují moderátorka se spisovatelkou. Denemarková sama o sobě prý dřív neuvažovala jako o ženě-spisovatelce, až teď to podle svých slov vnímá víc. „Jsem člověk, která píše,“ říká. Věnuje se naplno psaní a k tomu sama vychovala dvě děti.

„Nechtěla jsem ztratit literaturu, ale měla jsem odpovědnost ke svým dětem. A navíc žila ve společnosti, kde kultura nějak není potřeba a když umělci umřou hlady, je to jedno -⁠⁠⁠⁠⁠ ale pak je využijeme, když se prezentujeme před světem,“ popisuje Radka Denemarková. (..)

Lit.: Dlouhý, Jan: Stárnoucí bílí muži v sobě hromadí nezpracované emoce, říká spisovatelka Iva Hadj Moussa. In web ČRo Radio Wave, 6. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:„Byla bych hrozně ráda, kdyby Těžké duše četli právě muži, o kterých píšu.“ Ivě Hadj Moussa vyšel nový román nejen o metalu a stárnutí.

Jak porozumět stárnoucím bílým mužům a najít k nim sympatie? Možná pomůže nový román spisovatelky a psychoterapeutky Ivy Hadj Moussa. Jmenuje se Těžké duše a je o životních přešlapech, střetu boomerů s mladou generací, ale také o metalu, který může člověku pomoct uklidit nahromaděný „bordel“ v hlavě.

Hlavním hrdinou Těžkých duší je asi padesátiletý Johanes. Je rozvedený, dceru má ve střídavé péči a živí se vyklízením bytů. „Stejně jako mnoho mužů v jeho věku má pocit, že světu už vůbec nerozumí,“ přibližuje román jeho autorka. Podle ní za rozhořčení stárnoucích mužů částečně může stárnutí, protože lidé mají tendenci nostalgicky vzpomínat na mládí. (…)

Lit.: Soukeníková, Eva: Muži nenávidí ženy a ženy nenávidí muže. Román Červotoč je strhující výpovědí moderního Španělska. In web ČRo Rádio Wave, 13. březen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Je to román o pomstě, o zášti, o nenávisti,“ říká v Litu překladatelka románu Červotoč Blanka Stárková. „A taky o nenávisti vůči ženám,“ dodává novinář Tomáš Trněný.  (…)

Feministický horor. Tak nakladatelé popisují španělský román Červotoč autorky Layly Martínez, který na začátku roku vyšel v českém překladu Blanky Stárkové. Právě ona a novinář Tomáš Trněný si přišli do Litu o „španělské senzaci“ popovídat.

„Je to román o pomstě, o zášti, o nenávisti,“ říká v úvodu Blanka Stárková. Podle Tomáše Trněného je Červotoč také o nenávisti vůči ženám. „A taky o nenávisti žen k mužům,“ doplňuje ho překladatelka.

Román vypráví dva lidské hlasy -⁠⁠⁠⁠ babičky a vnučky, a také jednoho nelidského -⁠⁠⁠⁠ tedy domu, ve kterém tato rodina po pokolení žije. Fragmenty příběhů nám napovídají, že se v ději pravděpodobně ocitáme kolem roku 1979-1980, ale některé náznaky ukazují až do devadesátých let a vrací se až do období španělské občanské války ve třicátých letech.

„Text je tématem španělské občanské války prosycený. Je tam spoustu mrtvých, někde zabitých, zastřelených, zakopaných. Ti jsou všichni v románu stále přítomni. To je svědomí a minulost, která stále proniká do přítomnosti,“ říká v Litu Blanka Stárková. (….)

Lit.: Dlouhý, Jan: Až budu mít milion prodaných knih, budu spokojená, říká spisovatelka Radka Třeštíková. In web ČRo Radio Wave, 1. květen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Nálepky bestsellerů se u nás zbytečně rozdávají po hrstech.“ Proč podle Radky Třeštíkové 10 tisíc prodaných výtisků na bestseller nestačí?  (…)

Patří mezi komerčně nejúspěšnější české spisovatelky a podle svých slov prodala už více než 700 tisíc knih. Debutovala před 10 lety románem Dobře mi tak, zásadním zlomem v její kariéře byly ale Bábovky. „Vím, že mi žádná cena nehrozí,“ přiznává Radka Třeštíková v podcastu Lit.

I přes své prodejní úspěchy nemá spisovatelka na kontě žádnou z prestižních knižních cen a tuzemská literární kritika si jí nevšímá. „Ceny mi nezaplatí hypotéky a nekoupí dětem oblečení nebo jídlo. Potřebuju, aby se ty knihy prodávaly, abych se mohla psaní naplno věnovat,“ vysvětluje v podcastu Radka Třeštíková.

Autorka nedávno na svém Instagramu kritizovala Magnesii Literu, která podle ní vůbec neplní svůj účel propagace tuzemské knižní tvorby. „Naopak strašně moc zvětšuje intelektuální propast mezi knihami, které vnímá jako důležité a těmi odpočinkovými,“ říká spisovatelka.

Radka Třeštíková často plní bulvární titulky, o knihách ale skoro nikdy není řeč. „Když napíšou, že jsem vydala novou knihu, tak se na to rozhodně nebude klikat tolik jako na články o tom, že jsem se zase vyfotila polonahá,“ dodává autorka. (…)

Lit.: Soukeníková, Eva – Dlouhý, Jan: Milena Jesenská byla umanutá, statečná a autentická. Její texty by dnes zbořily sociální sítě. In web ČRo Radio Wave, 5. červen 2024 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.:  „Viděla problém, věděla, že je potřeba o něm mluvit a i když věděla, že jí za to lidi nezatleskají,“ říká o Mileně Jesenské v Litu novinářka Kristina Němcová. „I dneska by to patřilo k tomu nejlepšímu,“ dodává novinář Erik Tabery.

Osmdesát let po smrti Mileny Jesenské už konečně víme, že vnímat ji jen jako milenku slavného autora, je nejen zastaralé, ale hlavně nepřesné. Dnes ji právem vnímáme jako velkou osobnost české novinařiny. V živém natáčení podcastu Lit na Světě knihy o jejím charakteru i jejích textech mluví novináři Erik Tabery a Kristina Němcová.

„Z perspektivy jejího života byl vztah s Kafkou jen krátká epizoda. Když se dřív o Jesenské mluvilo jen jako o Kafkově milence, byla jsem naštvaná. Vždyť byla jedna z prvních reportérek píšících o sociálních tématech,“ přemýšlí Kristina v úvodu. Podle ní ale nálepka nemusí být jen na škodu. Pro někoho může být mostem k tomu, aby se o Jesenské dozvěděl víc.

Podle Taberyho jsme už ve výkladu Jesenské dál. „Je to svébytná samostatná významná novinářka a statečná osobnost. Jsem za to rád. Zjednodušeně řečeno – je úžasná,“ říká novinář. Poprvé se k textům Mileny Jesenské dostal, když studoval žurnalistiku, kde se věnoval Peroutkově Přítomnosti.

„Když jsem si přečetl její první texty, doslova mě to šokovalo. Velká část té prvorepublikové novinařiny z logiky věci zestárla, změnil se jazyk, způsob vyprávění. Ale u ní vůbec. I dneska by to patřilo k tomu nejlepšímu, co se dá publikovat,“ říká Tabery v Litu.

„Viděla problém, věděla, že je potřeba o něm mluvit a i když věděla, že jí za to lidi nezatleskají nebo to nebude mít odezvu, že to v nějakých kruzích může vzbudit bouři, stejně do toho šla. Byla umanutá,“ dodává Němcová. (..)

Lit.: Soukeníková, Eva: Stavební kámen společnosti? Sestry Kotvalovy se zamýšlejí, proč a jak Zrušit rodinu. In web ČRo Rádio Wave, 17. červenec 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Jde o to se zamyslet nad tím, jestli společnost, jejímž stavebním kamenem je nukleární rodina, je ten jediný možný svět,“ říká Anna Kotvalová v Litu. „Lewis se věnuje tomu, jaké jiné možnosti by mohly fungovat,“ dodává Lucie Kotvalová.

 

„Všechny naše potřeby, ať už emocionální, fyzické, spirituální, má zajišťovat rodina. A to se často neděje,“ popisuje novinářka Lucie Kotvalová. Společně se svou sestrou, publicistkou Annou Kotvalovou, v nové epizodě Litu přemýšlejí, proč a jak Zrušit rodinu.

V českém překladu vyšel růžový pamflet Zrušte rodinu britské autorky Sophie Lewis loni na podzim. Zamýšlí se v ní nad problémy nukleární rodiny.

„Sama na konci knížky říká, že tento pamflet je těžko naplnitelný. Jde spíš o to se zamyslet nad tím, jestli společnost, ve které žijeme a jejímž stavebním kamenem je nukleární rodina, je ten jediný možný svět,“ říká v Litu Anna a dodává, že pokud se jako společnost shodneme na tom, že jsou i jiné alternativy, můžeme rodinu ne vyloženě zrušit, ale rozšířit nebo nahradit.

„Lewis požaduje, aby všichni mohli vyrůstat v bezpečí a dostatku. Jenomže momentálně mnoho dětí vyrůstají v rodinách, kde dochází k násilí, kde na ně rodiče nemají prostor, kde jsou závislosti a dysfunkční vztahy. A děti v tom jsou často uvězněny,“ říká Lucie. (…)

Lit.: anonym: Pokračujeme také v naší petici proti zvyšování koncesionářských poplatků bez diskuse o definici a kontrole veřejnoprávní služby STOPPOPLATKUM.CZ. In Newsletter AliPro /Aliance pro rodinu/, červenec 2024 (newsletter). – Cit.: (…)  A je neuvěřitelné, že nám veřejnoprávní média neustále dokazují, jak zásadní tato debata je a jak moc chybí. Před několika dny totiž z našich peněz rádio Wave, které spadá pod Český rozhlas, udělalo další „osvětový pořad“ mimo jiné s námětem knihy Zruště rodinu, kterou financovalo i ministerstvo kultury, které vede ministr Martin Baxa (ODS). Na webu rádia se tedy setkáte s názorem dvou sester (publicistky a spisovatelky), že rodinu sice nemusíme přímo rušit, ale můžeme ji „nahradit“ alternativními skupinovými vztahy, na kterých se shodneme. Kdy dostal na tomto radiovém kanálu s miniálním publikem pro „mladé“ prostor opačný názor? Opravdu je toto v době největší celosvětové demografické krize a demografické krizi i naší země to, na co máme stále více připlácet? (…)

Lit.: Soukeníková, Eva: Mít sebe na prvním místě není sobectví, tvrdí autorka Pacanky Klára Elšíková. In web ČRo Radio Wave, 14. srpen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Téma naší generace je hledání spokojeného života. Někdy nad tím ale přemýšlíme až moc,“ říká v podcastu autorka novely Pacanka Klára Elšíková.

Syndrom hodné holčičky přebít alkoholem, cigaretami a sexem. Hlavní hrdinka novely Kláry Elšíkové Pacanka dýchá smradlavý odér na celou generaci.

„Pacanka je holka, která se chová jako kluk. Je to výraz původem z ukrajinštiny. Žila jsem na Ukrajině a dvakrát mi tak někdo řekl,“ vysvětluje v Litu spisovatelka a novinářka Klára Elšíková. Není ale úplně jasné, že hlavní hrdinka je opravdu pacankou, nebo je to jen další škatulka, do které jí společnost potřebuje uklidit.

Podle Elšíkové její hrdinka hlavně hledá svobodu, a to velmi nefunkčně. „Ve výsledku si tím hodně ubližuje,“ říká autorka. Text považuje za určitou generační zpověď těch, kterým je dnes kolem třiceti. Ti si podle ní hledají hranice. „Téma naší generace je hledání spokojeného života. Hledáme, v čem je nám dobře. Přemýšlíme nad tím. Někdy si myslím, že je to až moc. Že bychom měli jen najít to, co nám dělá radost, a jít si za tím,“ doplňuje Elšíková v podcastu. (…)

Lit.: Soukeníková, Eva: Česká literatura se mění. Když dostane příležitost, může být světová, říká kritik Eder. In web ČRo Radio Wave, 26. únor 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Česká literatura v posledních dekádách v zahraničním kontextu neměla úplně dobrou odezvu. Mám takový optimistický pohled, že se to v posledních letech přeci jen mění,” říká v epizodě Litu literární kritik Kryštof Eder.

Málokdo toho z české prozaické produkce přečte víc než Kryštof Eder. Literární kritik a redaktor přišel do podcastu Lit mluvit o tom, co se z české literatury pokusil servírovat tchaj-wanskému publiku a taky o své účasti v porotě nových Cen literární kritiky.

„Nejsem úplně zvyklý, že by česká literatura někoho v zahraničí úplně zajímala, tady to ale bylo naopak,” vzpomíná Kryštof Eder na nedávný knižní veletrh v tchajwanské Tchaj-peji. Tam česká výprava mimo jiné prezentovala sborník textů současné české prózy, které Kryštof vybíral.

Do sborníku se dostaly texty autorů a autorek, jako jsou Marek Torčík a Magdaléna Platzová, ti se i osobně zúčastnili veletrhu. Dál jsou ve výběru texty třeba Anny Bolavé, Zuzany Brabcové nebo Elsa Aids. Celkem 11 jmen.

„Když jsme dávali dohromady tuhle knihu, tak jsem si uvědomil, že ta česká literatura je dobrá a má co nabídnout a může stát bok po boku s velkými jmény. Ale musí dostat příležitost,” myslí si Eder.

Podle literárního kritika totiž česká literatura v posledních dekádách v zahraničním kontextu neměla příliš dobrou odezvu. „Mám takový optimistický pohled, že se to v posledních letech přeci jen mění,” dodává. (…)

Lit.: Dlouhý, Jan: Chtěl jsem ještě jednu dávku cestovatelského štěstí, říká Dan Bárta o Některých nevinnostech světa. In web ČRo Radio Wave, 4. září 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Šlo Danu Bártovi na cestách někdy o život? „Možná, když jsem si rozdrápal bleší štípance a dostal jsem zánět žil.“ Poslechněte si Lit o knize Některé nevinnosti světa!

Dan Bárta, zpěvák, textař, ale také cestovatel. Známý český hudebník přišel do podcastu Lit představit svojí novou knížku Některé nevinnosti světa. Vrací se v ní na místa, která ho během téměř třiceti let proměnila a své čtenářstvo bere například do Indonésie, Mexika, Peru nebo Ghany.

„V roce 1996 jsem měl poprvé možnost vycestovat ven do tropů, do Irian Jaya, což byl tehdejší název západní části ostrova Nová Guinea. Jel jsem tam s kamarády a uchvátilo mě to natolik, že jsem si od té doby vždycky našel tři týdny či měsíc ročně, abych se provětral,“ vysvětluje Dan Bárta v úvodu rozhovoru, kdy vznikla jeho vášeň pro cestování. (…)

5:59 – Zvedne se Fialova vláda? Rozhodne „souboj příběhů“ (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 11:25

Vláda vstoupila do druhé poloviny svého funkčního období. Podle komentátora teď půjde o „souboj příběhů“ s opozicí. Hlavně pak s hnutím Andreje Babiše. Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Matěj Válek, Eduard Freisler. Sound design a hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Český rozhlas Plus, ČT24, CNN Prima News, TV Nova.

Hovoří komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk.

Natočeno 2024. Webová premiéra 3. 1. 2024 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 29 min.).

Lit.: Kabrhelová, Lenka: „Všechny volby letos vyhraje Babiš.“ Komentátor o vyhlídkách vlády. In web Seznam Zprávy, 3. 1. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po náročném roce nabízejí vládní lídři pro letošek optimistické vyhlídky. Kabinet ale bude mít hodně práce, pokud chce zvrátit nízkou podporu v průzkumech preferencí. Co bude určovat chod politiky v roce 2024? (…) 

Rok, kdy Češi budou hlasovat hned ve trojici „menších“ voleb. A také rok, kdy se vládní koalice bude snažit zvrátit propad v průzkumech voličské podpory v situaci, kdy už se na obzoru pomalu budou vynořovat „velké“ volby do Poslanecké sněmovny. Takové kontury nabízí pro českou politiku letopočet 2024.

„Vláda vstupuje do roku 2024 přibližně s takovou důvěrou – nebo spíš s takovou mírou nedůvěry -, jakou měly vlády České republiky v době těch největších krizí,“ říká komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk. „To rozhodně není dobrý výchozí bod,“ dodává pro podcast 5:59 v predikci toho, co bude letos udávat tón české politiky. (…)

Vinohradská 12 – Zákony o zbraních. Poučení z USA (2024)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 10:53

Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Zuzana Marková. Překlad Zuzana Marková, Kateřina Pospíšilová. Dabing Jan Bumba. Sound design Jaroslav Pokorný. Hudba Martin Hůla.

Hovoří John Donohue, právník a ekonom ze Stanfordské Univerzity.

Natočeno 2024. Premiéra 3. 1. 2024 (ČRo Plus, 10:10 h.; 21 min.).

Lit.: Skalický, Matěj: Více zbraní, více masových střeleb? Nekonečná debata o zákonech, svobodě a zkušenostech z USA. In web ČRo Plus,  3. leden 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zákon o zbraních. Zpřísnit? Znamená víc zbraní ve společnosti i větší riziko, že dojde k masové střelbě? Kontroverzní, ale důležité téma. A kdo s ním má větší zkušenost než Spojené státy. O datech a zkušenostech mluví John Donohue ze Stanfordské univerzity. (…)

O krok napřed 1/?? (2023-2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 10:43

Připravila Tereza Teguše Reková a další.

Hovoří silový trenér a kouč Jiří Kilingr (1) a další.

Natočeno 2023-2024. Webová premiéra 1. dílu 12. 3. 2023 (Podcasters Spotify, ). K poslechu zde.

Pozn.: Staráme se o vaše zdraví, jako by bylo naše vlastní. K tomu, abyste se cítili lépe, nám stačí pár minut vaší pozornosti. Podcast O krok napřed pomáhá a motivuje na cestě, jak žít život na maximum ve zdraví, duševní i fyzické pohodě a rovnováze. Vstupte s námi do světa zdravého životního stylu, načerpejte inspiraci z rozhovorů s profesionály a zajímavými hosty a buďte vždy o krok napřed. (anotace)

Přepište dějiny – Co budeme letos slavit? (2023)

Filed under: Podcast — Premek @ 10:26

227. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 2023. Webová premiéra 3. 1. 2024 (Přepište dějiny, 18 min.).

Lit..: anonym: Rok české hudby, baroka nebo Žižky? In web Přepište dějiny, 3. 1. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Ještě než se naplno pustíme do dalšího mapování všelijakého přepisování dějin, rádi bychom vám do nového roku popřáli vše dobré. Ať už nás posloucháte na běžných platformách nebo nás podporujete na Gazetistu či HeroHero. Díky moc všem a další rok je před námi. Pojďme se ale nejprve mrknout, čí výročí si jistě letos bude český veřejný prostor připomínat a proč.

Použité zvuky: Petr Fischer: Sto let mrtvý Kafka jako terapie (ČRo, 1. 1. 2024), S láskou Josef Škvorecký. Opět po dvaceti letech doma. Zpravodaj 31/90 (YouTube, 23. 8. 2022), Události v kultuře (ČT, 6. 10. 2023), Když byl hluchý, složil svá nejvýznamnější díla | Neuvěřitelný život Bedřicha Smetany (YouTube, 19. 9. 2022), Dotkl se mě prst boží (ČT 2006), Jak Antonín Dvořák dobyl celý svět i přes nepřízeň osudu (YouTube, 23. 1. 2023), Karel Kryl o vlastenectví a víře – sestřih nejzajímavějšího… (YouTube, 17. 7. 2017), Filmový zpravodaj 49/1986 Jiří Šlitr (YouTube, 25. 10. 2022), První projev presidenta Beneše v Praze 16.5.1945 (YouTube, 18. 7. 2019), Rudí prezidenti – Muž z lidu Antonín Zápotocký, dokument (ČT 2021), Otazníky českých dějin, Jan Žižka/Dokument CZ (YouTube, 7. 3. 2021), Jan Žižka (1955, režie: Otakar Vávra), Ivan Diviš (YouTube, 18. 9. 2011).

2. 1. 2024

Studio N – Bude 2024 rokem nacionalismu a Donalda Trumpa? (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 17:04

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří šéfredaktor Deníku N Pavel Tomášek.

Natočeno 2024. Webová premiéra

Studio N: Bude 2024 rokem nacionalismu a Donalda Trumpa? In web Deník N, 2. 1. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Svět, a v něm i Česko, vstupuje do roku 2024. A na velkou stabilitu to zrovna nevypadá. Do čela Spojených států v tomto roce může znovu usednout Donald Trump, Putin úspěšně vyčerpává Ukrajinu a kolektivní Západ zažívá obrodu nacionalistických lídrů. Jak tento rok ustojíme? A co dobrého nás v něm čeká? Hostem podcastu je už tradičně v úvodu nového roku šéfredaktor Deníku N Pavel Tomášek. (…)

Zvuky tmy 1/?? (2023-2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 16:57

Podcast, který vás povede na cestu za neznámem. S Katkou jako vaší průvodkyní se ponoříte do fascinujícího světa paranormálních jevů, tajemných událostí a nevysvětlitelných záhad. Chcete vědět, co se skrývá za závojem noci, co způsobuje šepoty v temných lesích nebo jaké tajemství skrývají opuštěné budovy? Připojte se k nám a odkryjte tajemství, která čekají na své odhalení.

Natočeno 2023 – 2024. Webová premiéra 1. dílu 30. 8. 2023 (PodBean, 19 min.). K poslechu zde.

Obsah: 1. Velhartický hřbitov – 2. Branišovský les. Webová premiéra 2. 9. 2023 – 3. Hoia Baciu – Transylvánský Les Hrůzy. Webová premiéra  6. 9. 2023 – 4. Stránská skála. Webová premiéra 14. 9. 2023 – 5. Statek Pohádka. Webová premiéra 21. 9. 2023 – 6. Bohnický hřbitov. Webová premiéra 28. 9. 2023 – 7. Hrad Houska. Webová premiéra 5. 10. 2023 – 8. Devět křížů. Webová premiéra 12. 10. 2023 – 9. Dům Winchesterových. Webová premiéra 19. 10. 2023 – 10. Dům v Amityville. Webová premiéra 26. 10. 2023 – 11. Svátek světel a stínů. Webová premiéra  2. 11. 2023 – 12. Ďatlovova výprava. Webová premiéra 9. 11. 2023 – 13. Hájenka Výšinka. Webová premiéra 16. 11. 2023 – 14. Dům ve Fall River. Webová premiéra 23. 11. 2023 – 15. Anneliese Michel – Posednutí ďáblem. Webová premiéra 30. 11. 2023 – 16. Krvavá Alžběta Báthory. Webová premiéra 7. 12. 2023 – 17. Přízrak jménem Hans Hagen. Webová premiéra 14. 12. 2023 – 18. Tajemná světla a výprava StB. Webová premiéra 21. 12. 2023 – 19. Vánoční speciál. Webová premiéra 28. 12. 2023 – 20. UFO nad Vranovem. Webová premiéra 4. 1. 2024 – 21.

American Psyop – The Watchers (Americké psychologické operace – Pozorovatelé, 2022)

Filed under: Cizojazyčné,Podcast — Premek @ 14:59

True crime podcast.

Hovoří syn generála Wesleyho Clarka, někdejšího šéfa NATO.

Natočeno 2022 (43 min.). K poslechu zde.

Pozn.: We follow Wes through his experience as a political pundit for The Young Turks and his work in activism which pulls him into a dark world of chaos, manipulation, and madness. (anotace)

Gaslight Nation 1/??? (Národ plynových lamp, 2018-2024)

Filed under: Cizojazyčné,Podcast — Premek @ 14:54

Podcast připravily Andrea Chalupa a Alexandra Chalupa.

Natočeno 2018-2024. Webová premiéra 1. dílu 9. 7. 2018 (Gaslight Nation, 44 min.). K poslechu zde.

Pozn.: Gaslit Nation provides a deep dive on the news, skipping outrage to deliver analysis, history, context, and sharp insight on global affairs. Hosted by journalist and filmmaker Andrea Chalupa, an expert on authoritarian states who warned America about Russia and election hacking before the 2016 election. (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress