Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravil Matěj Skalický. Editace Kristýna Vašíčková. Rešerše Tea Veseláková. Sound design Johann Foss. Hudba Martin Hůla, Johann Foss.

Hovoří Vojtěch Gavriněv z investigativního týmu Radiožurnálu.

Natočeno 2026. Premiéra 24. 8. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.; 24 min.).

Lit.: Skalický, Matěj: Magistrát zvažuje vyhazov obviněných úředníků. Policie vyšetřuje „rodinný byznys“ a 250 milionů. In web ČRo 1 Radiožurnál, 24. 8. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Aleš Krejča, úředník s mimořádně zajímavou kauzou. Rozjel si na magistrátu rodinný byznys? Kdo všechno do něj byl podle policie zapojený? A nemělo se na to přijít už dávno? (…)

Autorský podcast Českého rozhlasu. Pohled do kuchyně Evropské unie. Jaké šance dává vstupu Islandu do EU expertka na politickou psychologii z Islandské univerzity Hulda Þórisdóttir? Ptá se Jakub Lucký.

Natočeno 2026. Premiéra 24. 8. 2026 (ČRo Plus, 11:10 h.; 23 min.).

Lit.: Lucký, Jakub: Expertka: Referendum bude velmi těsné. Islanďané chtějí spíš euro než EU. In web ČRo 1 Radiožurnál, 24. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Island dlouhodobě rozděluje postoj k Evropské unii. Zatímco skoro celý ostrov se shodne, že členství v Evropském hospodářském prostoru je velmi výhodné, plnohodnotné členství v Sedmadvacítce rozděluje ostrov skutečně půl-napůl. A ukáže se to i v nadcházejícím referendu, kde budou Islanďané rozhodovat o tom, zda pokračovat v přístupových rozhovorech.

Jak v Bruselských chlebíčcích říká Hulda Þórisdóttir, expertka na politickou psychologii z Islandské univerzity, už vstup do Evropského hospodářského prostoru byl na Islandu trochu sporný. Islanďany vstup do Evropské unie nelákal až do roku 2008, kdy si země prošla rozsáhlou ekonomickou krizí a propadem své vlastní koruny: „Ukázalo se, že Island je příliš malý na to, aby zvládl tu celou velkou byrokracii spojenou s existencí ve světě, a že potřebujeme podporu od někoho většího. Takže tehdy šlo především o ekonomické argumenty: stability, prosperitu, ekonomickou disciplínu.“

Právě proto je řada Islanďanů připravená přijmout Euro, ale to znamená vstoupit do EU. Levicová vláda na základě krize z roku 2008 zahájila přístupové rozhovory. Pak se ale na Islandu vlády vyměnily a ekonomice se také začalo lépe dařit. Výsledkem tak bylo, že nová pravicová vláda rozhovory zmrazila, ale formálně je nezrušila.

I proto teď přišla opět levicová vláda s referendem, které má rozhodnout, zda Island bude v rozhovorech pokračovat a pokusí se do Sedmadvacítky opět vstoupit. O případném vstupu přitom bude ještě další referendum. (…)

Česko se po třiceti letech relativního klidu učí znovu přemýšlet o krizích. Jak jsme na ně připravení, jak moc jsme ochotní se na ně připravit a kdo za to nese odpovědnost – stát, samosprávy, nebo jsme to my občané? A poučili jsme se z povodní nebo z pandemie covidu? Moderátor Petr Vizina. Editorka Iva Vokurková. Zvukový obal Jonatán Vidlák. Grafika František Novotný. Kreativní producent Lukáš Sapík.

Hosté: Apolena Rychlíková, David Klimeš a Dušan Uhlík, ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení Generálního ředitelství hasičů.

Natočeno 2026. Premiéra 22. 8. 2026 (ČRo Plus, 11:07 h.). Repríza 23. 8. 2026 (ČRo Plus, 15:34 h.).

Lit.: Vizina, Petr – ert (= Erhart, Michael): Hasič Uhlík: Odolný občan, odolná společnost, odolný stát. Tak se zvládají krize, ve Finsku to umí. In web ČRo Plus, 21. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česko se po víc než 30 letech relativního klidu a bezpečí učí znovu přemýšlet o krizích. Jak moc jsme na ně připraveni a kdo ještě doma nemá zásoby vody, potravin a léků, jak stanovuje příručka 72 hodin? „Nemáme doma výbavu na tři dny, ale na tři týdny. Vše je ve správě manažerky logistiky a zásobování, která spoléhá i na vlastní úsudek,“ říká s nadsázkou o své domácnosti Dušan Uhlík, který má u Hasičského záchranného sboru na starost civilní ochranu a krizové plánování. (..)

Velká gesta a ponižování – domácí násilí často začíná jako láska z románu. Proč je tak těžké odejít z násilného vztahu? Připravili Karolína Faberová a Pavel Šebesta.

Natočeno 2026. Premiéra 20. 8. 2026 (ČRo Rádio Wave, 36 min.).

Lit.: Faberová, Karolína – Šebesta, Pavel: Proč prostě neodejde? Příběh Simony Monyové ukazuje, jak funguje past domácího násilí. In web ČRo Radio Wave, 20. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit: Úspěšná, slavná, chytrá a oblíbená spisovatelka. I přesto se Simona Monyová stala obětí domácího násilí, které podle pozdějších zjištění trvalo roky. Nový díl podcastu Psycho se k jejímu příběhu vrací i skrze minisérii Monyová a vysvětluje, proč otázka „proč neodešla?“ míří úplně špatným směrem.

Domácí násilí často nevypadá jako jeden náhlý zlom. Toxický vztah může začínat velkými gesty, intenzivní blízkostí a pocitem dokonalé lásky jako z románu. Jenže ponižování přichází pomalu a nenápadně: nejdřív poznámky k oblečení, pak kontrola peněz, izolace od práce nebo přátel, shazování a přehazování viny. Období strachu a napětí se navíc střídají s „líbánkami“, omluvami a dalšími důkazy lásky. Právě tenhle cyklus může oběť postupně dusit a zároveň ji k pachateli silněji poutat. „Tenhle zvláštní stav je zvenku nepochopitelný a frustrující,“ říká Karolína. I proto podle ní okolí často nerozumí tomu, proč oběť zůstává, vrací se nebo pachatele kryje.

V epizodě zaznívá i to, že pachatelé domácího násilí často testují hranice a hledají zranitelnost. „Oběť může vypadat opravdu jakkoliv,“ připomíná Pavel. Úspěch, vzdělání ani sebevědomí nejsou ochranný štít proti manipulaci, ekonomické závislosti nebo vztahové pasti, ve které se péče střídá se strachem. (..)

Na co se mají rodiče tábora zeptat ještě před přihláškou a na co se doptat po návratu domů? A proč Rychetský radí zaměřit se u malých dětí na význam (ne)sdílení tajemství s dospělou osobou? Ptá se Markéta Vozková. Editace Markéta Vozková. Sound design Jaroslav Pokorný.

Hosté epizody: Johanna Nejedlová, Konsent; Lukáš Rychetský, LAJFR.

Natočeno 2026. Premiéra 3. 8. 2026 (ČRo Plus, 26 min.).

Lit.: Gábor, Veronika: Tábor má být dobrodružství, ne riziko. Sociální bezpečí se dá s týmem nastavit za půl dne. In web ČRo Plus, 3. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Letní tábory a sportovní soustředění patří k dospívání, jenže právě v prostředí s volnějším režimem a silnou pozicí vedoucích se může objevit obtěžování nebo sexualizované násilí. Odpovědí není děti nikam neposílat, ale zjistit si předem, jak konkrétní tábor se sociálním bezpečím pracuje: zda má pravidla i pro vedoucí, určené osoby a mechanismy pro řešení problémů a zda se ptá na zpětnou vazbu. Co si mají rodiče ověřit a jak s dětmi mluvit o hranicích doma i ve škole?

Zákaz alkoholu bývá na táborech nejtvrdším pravidlem. Kdo ho poruší, často už příště nejede. Organizace Konsent, která se věnuje prevenci sexuálního násilí, při rozhovorech s účastníky táborů narazila na jeho odvrácenou stranu: když se dítě napije a zároveň zažije sexuální násilí, může mlčet právě proto, že se bojí následků za ten první přestupek.

Ředitelka Konsentu Johanna Nejedlová je spoluautorkou příručky Tábory bezpečně nejdou bez péče, kterou si zatím stáhlo přes tisíc lidí, většinou z prostředí táborů a práce s mládeží.

Tábory podle ní mívají propracovaná pravidla režimu, ale zapomínají na ta měkčí, která se týkají chování: „Je potřeba, aby bylo jasné, že bezpečí je nejdůležitější, i když bylo porušené nějaké zásadní pravidlo.“ (…)