Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravili Jindřich Šídlo, Ondřej Lasák a Tereza Povolná.

Natočeno 2026. Webová premiéra 24. 8. 2026 (Seznam Zprávy, 16:00 h.; 53 min.).

Lit.: anonym: Kdo je třídní šašek a kdo šprt? Poslanci se vrací do lavic. In web Seznam Zprávy, 24. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zpátky do lavic! Přehlasovat prezidentovo veto. Do školy se vrací třídní učitelé Šebelová či Malá s Bendou i samotný ředitel ústavu Babiš. Na první sněmovní den posluchače připravuje Šťastný podcast ve složení Šídlo–Povolná–Lasák.

Budíček na půl sedmou, připravená svačinka od maminky, fešný outfit a jde se. Poprázdinový comeback se zdaleka netýká jenom žactva a studentstva. Vykonávání svého mandátu se znova chopí i poslanci. Kvůli prvnímu předmětu se musí sejít dřív, než bylo původně plánováno. Vládní koalice se totiž chce postarat o to, aby rozpočtový zákon nepodlehl zkáze kvůli prezidentovu červencovému vetu. (…)

Připravila a moderuje Marie Bastlová.

Hostem Ptám se já je předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

Natočeno 2026. Webová premiéra 26. 8. 2026 (Seznam Zprávy, 10:43 h.).

Lit.: Bastlová, Marie: „My jsme prý okradli důchodce… Teď se podívejte, co dělá Babiš,“ říká Rakušan. In web Seznam Zprávy, 26. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sněmovna projednává spornou vládní novelu k veřejným rozpočtům po vetu prezidenta Petra Pavla. Strany vládní koalice veto i přes odpor opozice s největší pravděpodobností přehlasují. V čem opozice vidí největší riziko? (…)

Prezident Petr Pavel odůvodnil své veto novely rozpočtových zákonů tím, že navrhované změny podle něj ohrožují dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a také oslabují poslaneckou kontrolu veřejných peněz.

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil rozhodnutí hlavy státu za nezodpovědné a aktivistické. (…)

Připravil Martin Jonáš. Editor a koeditor Matěj Válek, Dominika Kubištová. Dabing Pavel Vondra. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT24, Český rozhlas Plus, YouTube – CRUX (@CRUXnews), YT – phoenix (@phoenix).

Hovoří moderátor a volební expert veřejnoprávní stanice MDR Jens Hänisch.

Natočeno 2026. Webová premiéra 26. 8. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 27 min.).

Lit.: Jonáš, Martin: Špatná nálada Němců žene AfD vzhůru. Blíží se možná zlomové volby. In web Seznam Zprávy, 26. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Krajně pravicová Alternativa pro Německo reálně pomýšlí na vládu v jedné ze spolkových zemí. Podle průzkumů ji chce v Sasku-Anhaltsku, které čekají volby už na začátku září, dát hlas přes 40 procent lidí. Lídři strany přitom mluví ještě o širších mocenských metách. Co stojí za masivní podporou AfD na východě Německa? (…)

Část německých spolkových zemí už příští měsíc čekají zemské volby. Pozornost nejen místních, ale také zahraničních pozorovatelů se přitom stáčí převážně k Sasku-Anhaltsku, kde lidé zamíří k urnám 6. září a kde průzkumy přisuzují Alternativě pro Německo (AfD) více než 40 procent hlasů. Stranu přitom německá kontrarozvědka loni označila za extremistickou a ostatní politické síly s ní na celonárodní úrovni dlouhodobě odmítají spolupracovat.

Německý novinář a volební expert veřejnoprávní stanice MDR Jens Hänisch, který je hostem středeční epizody podcastu 5:59, upozorňuje, že ještě nic není rozhodnuto. Na druhou stranu je ale patrné, že AfD má v Sasku-Anhaltsku stabilní podporu, kdy se v tamních průzkumech drží nad hranicí 30 procent hlasů už od roku 2024. (…)

Připravila Marie Bastlová.

Hovoří vědec Daniel Kortus.

Natočeno 2026. Webová premiéra 24. 8. 2026 (Seznam Zprávy, 13:10 h.; 62 min.).

Lit.: Bastlová, Marie: Filip Turek je můj roh hojnosti, říká vědec vyvracející dezinformace o klimatu. In web Seznam Zprávy, 24. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ještě loni se chemik Daniel Kortus o politiku nezajímal. Pak ale slyšel Motoristu Filipa Turka a nepravdy, které říká o klimatu. Začal je vyvracet a dnes je hvězdou instagramu. „Asi je sexy dělat z Motoristů hlupáky,“ říká.

„Původně jsem politiku nesledoval, chtěl jsem jen víc do hloubky vysvětlovat věci kolem klimatu. Ale pak mi sestra řekla: ‚Dane, slyšel jsi toho Filipa Turka?‘ A já: Turek, vždyť je to ten co má rád auta, proč mluví o klimatu?‘ No a pak jsem si ho poslechl a řekl si: ‚Tak to je průšvih.‘ A tak to začalo,“ popisuje vznik svého projektu vědec Daniel Kortus, který byl hostem živého natáčení podcastu Mediální cirkus na Letní podcastové scéně v pražské Troji.

Profil Klimatomluva odstartoval před necelým rokem a slaví na sociálních sítích velký úspěch. Kortus ve videích vtipně glosuje politická vystoupení na téma klimatu a vyvrací nepravdy, které politici říkají ve veřejném prostoru. Jeho terčem jsou zejména Motoristé. Od října nabral na instagramu téměř 160 tisíc sledujících. (…)

Připravil Martin Jonáš. Editor a koeditor Dominika Kubištová, Pavel Vondra. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Seznam Zprávy.

Hovoří Petr Švihel z domácí redakce Seznam Zpráv.

Natočeno 2026. Webová premiéra 25. 8. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 24 min.).

Lit.: Jonáš, Martin: Děti až později, nebo vůbec. Krize porodnosti v Česku má pět hlavních důvodů. In web Seznam Zprávy, 25. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Porodnost v Česku se propadá na historická minima, což může mít závažné dopady na ekonomickou prosperitu, důchodový systém či zdravotnictví. Co ukázala anketa, kterou Seznam Zprávy provedly mezi zástupci mladé generace? A co chce s krizí porodnosti dělat současná vláda? (…)

Za poslední dva roky se narodilo nejméně dětí od začátku sledování porodnosti, to znamená od roku 1785. Jen pro připomenutí: V té době na trůně ještě seděl císař Josef II., syn předchozí panovnice Marie Terezie.

„Za celou tu dobu, i během světových válek, různých ekonomických krizí, změn režimů a podobně, se nikdy nerodilo tak málo dětí jako právě teď,“ vysvětluje v podcastu 5:59 Petr Švihel z domácí redakce Seznam Zpráv, jeden ze spoluautorů analýzy, kterou Seznam Zprávy k tomuto tématu přinesly.

Podcast připravili Jiří Hynek a Karel Hrubeš.

Natočeno 2026. Webová premiéra 24. 8. 2026 (HeroHero, 63 min.).

Lit.: anonym: Radikalizace z dětského pokojíčku. Jak internet mění děti v násilníky? In web HeroHero, 24. 8. 2026 (článek + video) – Cit.: Nedávno jsme mluvili s bývalým pracovníkem podvodného call centra na Ukrajině. Dnes jsme vyzpovídali muže, jehož útvar podobné gangy dostává za mříže. Jak se policii daří likvidovat call centra falešných bankéřů a policistů, a proč po nedávné akci v Turecku na chvíli téměř přestaly přibývat nové případy tohoto podvodu? Jak mohla úřednice ze Správy nemovitostí Hradec Králové poslat podvodníkům rekordních 46 milionů korun? A jak fungují takzvaní telegramoví agenti? Proč se čím dál víc dětí radikalizuje, aniž by o tom jejich rodiče měli tušení? Co s tím může udělat škola i policie?

Připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Pavel Vondra, Matěj Válek. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Český rozhlas Radiožurnál, ČT24, TV Nova, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR.

Hovoří redaktorka SZ Byznys Magdalena Malá.

Natočeno 2026. Webová premiéra 24. 8. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 23 min.).

Lit.: Sochorová, Barbora: Kdo za ten chaos může? Jednotné měsíční hlášení (ne)funguje už pátý měsíc. In web Seznam Zprávy, 24. 8. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Další digitalizační projekt státu odstartoval měsíci problémů a stížností ze strany těch, kterým měl ulevit. Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) funguje od dubna, ani v srpnu ale účetní ve firmách nemají po starostech. V podcastu 5:59 líčíme klopýtání, ale i přísliby, které snad jednotné hlášení naplní. (…)

Podle všeho dobře cílený záměr státu, jehož realizace ale povážlivě zaklopýtala a jehož některé problémy přetrvávají i po téměř pěti měsících provozu. Zhruba tak se dá popsat projekt ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), který má mimo jiné zjednodušit a sjednotit administrativní povinnosti firem. Z Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) se však po jeho dubnovém plošném spuštění stal pro mnohé firmy – a především jejich mzdové účetní – i jeden velký bolehlav.

Do redakce Seznam Zpráv postupně začaly přicházet podněty, ve kterých účetní popisovali, s jakými problémy se potýkají. Poukazovali na značnou administrativní zátěž spojenou se zjišťováním velkého množství údajů od zaměstnanců, stížnosti se ale týkaly i samotné práce se systémem a jeho fungování jako celku. A za určitý doklad rozpačitého startu JMHZ lze snad považovat i fakt, že hned v květnu bylo v anketě Hospodářské komory ČR vyhlášeno Absurditou roku. (…)