Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Březen je měsíc knihy, a také termín, kdy maturanti odevzdávají seznam přečtených děl ke zkoušce z české literatury. Jedno z nich následně podrobně rozeberou před maturitní komisí. V čem má být pro ně povinná literatura k této zkoušce obohacující? A jak zařídit, aby se do celoživotního čtení nebáli pustit i studenti, kteří se radši drží svého mobilu, než aby listovali knihami? Připravila a moderuje Daniela Vrbová. Editace Markéta Vozková. Sound design Jaroslav Pokorný.

Hosté: Ondřej Vojtíšek, středoškolský a vysokoškolský pedagog a spoluautor podcastu DidLit; Andrea Králíková, Ústav české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy; Hana Koštálová, programová ředitelka projektu Pomáháme školám k úspěchu.

Natočeno 2026. Premiéra 9. 3. 2026 (ČRo Plus, 14:33 h.).

Lit.: Vrbová, Daniela: Povinná četba? Není vyvážená, často končí třemi tituly z 90. let minulého století. In web ČRo Plus, 9. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Březen je měsíc knihy a také termín, kdy maturanti odevzdávají seznam přečtených děl ke zkoušce z české literatury. Jedno z nich následně podrobně rozeberou před maturitní komisí. V čem má být pro ně povinná literatura k této zkoušce obohacující? A jak zařídit, aby se do celoživotního čtení nebáli pustit i studenti, kteří se radši drží svého mobilu, než aby listovali knihami?

Už přes deset let vytvářejí školy vlastní seznamy literárních děl k maturitě. „Škola by měla dát dostatečně dlouhý a četný čas ke čtení,“ říká Hana Koštálová, programová ředitelka projektu Pomáháme školám k úspěchu.

A přibližuje, co projekt nabízí: „My doporučujeme dílny čtení, kdy si děti čtou knihu, kterou si vybrali a poté čtenářské zážitky sdílí. Krize nastává ve chvíli, kdy dítě dostane mobil, ale na střední škole můžeme děti čtenářsky kultivovat a důležité je dávat jim prostor a čas na čtení.“

Vedle seznamu literatury k ústní části maturity existuje i seznam děl, která mají studenti přečíst na povinný didaktický test. Jeho podobu a požadavky na knihy stanovuje stát.

Školy, které výuce literatury nevěnují tolik času, si často ulehčují situaci tím, že na svůj vlastní školní seznam zkopírují pouze díla ze značně stručného a také genderově a historicky nevyváženého státního seznamu. (…)

V Římě ve stanici metra Koloseum lidé mohou obdivovat archeologické exponáty. S jakým uměním se můžeme setkat v pražském metru? A co můžeme čekat od nové trasy D, která je navrhována s důrazem právě na výtvarné umění? Ptá se Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.

Hovoří Alena Harciníková a Petr Kučera.

Natočeno 2026. Premiéra 9. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.). Repríza 4. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).

Obchodní dohoda s jihoamerickými státy rozděluje Evropskou unii. Pro některé jde o zásadní krok k vytvoření největší obchodní zóny na světě, pro další je dohoda EU-Mercosur nepřijatelná. Kde stojí Česko? Nejen na to odpovídá v nejnovější epizodě podcastu Bruselské chlebíčky ministr zemědělství Martin Šebestyán za SPD. Ptá se Eva Soukeníková.

Natočeno 2026. Premiéra 9. 3. 2026 (ČRo Plus, 11:10 h.).

Lit.: and – Soukeníková, Eva: Ministr zemědělství: Český postoj k dohodě EU–Mercosur je takové „ano, ale“. In web ČRo 1 Radiožurnál, 9. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Obchodní dohoda s jihoamerickými státy rozděluje Evropskou unii. Pro některé jde o zásadní krok k vytvoření největší obchodní zóny na světě, pro další je nepřijatelná. Kde stojí Česko? A proč? Nejen na to odpovídá v nejnovější epizodě podcastu Bruselské chlebíčky ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).

Mercosur byl jeden z hlavních důvodů prosincových protestů zemědělců v Bruselu. Jde tedy o dohodu Evropské unie se státy Jižní Ameriky, tzv. Mercosuru. Ta se sice podařila dokončit, ale skončila teď zamrzlá v Evropském parlamentu, který si v lednu schválil, aby obchodní dohodu přezkoumal Soudní dvůr EU.

Zároveň šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla na konci února, že EU začne prozatímně dohodu provádět. To hodně kritizoval třeba francouzský prezident Emmanuel Macron. Naopak třeba Německo to uvítalo. Jaký je k tomuto kroku oficiální český postoj? (…)

Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Stela Chvojková. Sound design Jaroslav Pokorný. Hudba Martin Hůla, Johann Foss.

Hovoří Adéla Čabanová, redaktorka časopisu Medical Tribune.

Natočeno 2026. Premiéra 9. 3. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.; 24 min.).

Lit.: Skalický, Matěj: Babišova supernemocnice vcucne lékaře z půlky Prahy. Novinářka varuje před blamáží z Bratislavy. In web ČRo Plus, 9. 3. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Babišova supernemocnice. Premiér chce nový velký zdravotnický komplex v Praze. Kolik bude stát? Co v něm bude? Kde bude? Kdy vznikne? A co se stane s ostatními nemocnicemi – skončí snad? Téma pro Adélu Čabanovou, redaktorku časopisu Medical Tribune. (…)

Série o lidech, kteří propadli systémem. Připravili Miroslav Harant a Ivan Studený.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 17. 2. 2026 (ČRo Rádio Wave, 37 min.); 2. dílu 24. 2. 2026 (ČRo Rádio Wave, 36 min.); 3. dílu 3. 3. 2026 (ČRo Rádio Wave, 34 min.).

Lit.: Harant, Miroslav – Studený, Ivan: Z dětského domova v devatenácti bezdomovcem. Poslouchejte první díl Z pasti. In web ČRo Radio Wave, 17. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Někdy mě štve, že jsem squatter,“ říká devatenáctiletý Dan krátce po tom, co opustil dětský domov. „Baví mě se potulovat, nemám co ztratit, pohoda. Jenže mě štvou lidi, jak se chovaj.“ (…)

První díl série Z pasti přináší časosběrné nahrávky od prvních měsíců bezdomoveckého života devatenáctiletého chlapce, až po jeho dospělost. Ukazuje i nefunkční pokusy Danova bývalého vychovatele nastartovat mu spořádaný život. Je to příklad sestupné spirály, kterou se ubírají životy mnoha mladých lidí, co po ukončení ústavní výchovy zápolí s náhle nabytou samostatností.

Autoři místy až mrazivě intimním sdílením konkrétního osobního příběhu ukazují problematické vzorce selhávání nejen jednotlivce, ale celého systému.

Osobnost Dana, který se z dětského domova dostal rovnou na ulici, kde se potkal s kriminalitou i drogami, přirovnává terapeut a speciální pedagog Václav Šneberger k osamělému vlkovi. „Takový vlk samotář nakukuje do normálního světa, ale nemá naučené strategie, jak přijímat to, co běžně považujeme za normální,“ reaguje v rozhovoru s autory Václav Šneberger.

Proč na brněnské náplavce nefunguje kavárna? Připravili Hana Florianová a Tomáš Kremr.

Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 6. 3. 2026 (ČRo Brno, 11 min.).

Lit.: Kremr, Tomáš – Florianová, Hana: Kavárna, co není kavárna. Co se pokazilo na brněnské náplavce? In web ČRo Brno, 6. 3. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Brno na nové náplavce u řeky Svratky postavilo loni kavárnu, jenže se teď ukazuje, že to vůbec není kavárna. Davy lidí, kteří chodí kolem, se jen diví, proč je prosklená budova zavřená. Co se stalo? Vysvětlíme to v Brněnské jedenáctce. Popíšeme taky, jak se nově opoziční hnutí ANO snaží kritizovat koalici, jejíž bylo tři roky součástí, a chytlo se při tom do vlastní pasti. A rozebereme poslední pokus magistrátu zklidnit dopravu na náměstí Svobody.