Jaroslav Formánek. Historie jedné hospodské čtyřky a mystický zážitek v katedrále Notre-Dame. Dvě povídky ze sbírky Beze stop. Pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Účinkuje Aleš Procházka. Režie Vlado Rusko.
Natočeno 2025. Premiéra 6. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 24 min.).
Lit.: Mačas, Dominik: Povídky Jaroslava Formánka ze sbírky Beze stop. In web ČRo 3 Vltava, 6. 10. 2025 (článek). – Cit.: Příběhy, které Jaroslav Formánek vypráví, jsou mistrné miniatury. Ve scénách ze života nenápadných lidí žijících na okraji společnosti se odkrývají velká osudová témata moderní civilizace – lidské osamění, prolínání různých kultur a míst, krutost všednodennosti, touhu po hmotném místo duchovního, rychlé míjení času, smrt. (…)
Podobně jako se to stalo mnoha jeho vrstevníkům, i život Jaroslava Formánka (1960) silně ovlivnily události roku 1968. Na gymnáziu odmítl vstoupit do SSM. Proto nedostal doporučení, aby mohl jít studovat svou vysněnou školu — FAMU. Několik týdnů studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně, ale pak se vrátil do rodného Veselí nad Moravou, kde pracoval v tamních železárnách.
V tu dobu už byl v kontaktu se členy undergroundové skupiny The Plastic People of the Universe, se signatáři Charty 77 a pravidelně pročítal exilový časopis Svědectví. Železárny pak vyměnil za studio Barrandov, kde získal práci řidiče. V roce 1989 emigroval do Francie, jeho reflexe francouzské politiky pravidelně vycházely v týdeníku Respekt. Zpátky do České republiky se vrátil v roce 2006.
Sbírka Beze stop, která shrnuje povídky z osmdesátých a devadesátých let vyšla v roce 2001 v Torstu. Dále je Jaroslav Formánek autorem románů Francouzský rok a Morituri, novel Dlouhá kakaová řasa a Cesta a sbírky povídek Škrábanice. Autorsky se také podílel na trilogii Čechoslováci v Gulagu. Do češtiny přeložil knihy Wilfrieda Martense První a druhá Evropa a Historii extrémní pravice ve Francii od Michela Winocka. (…)
V první povídce vypráví autor historii jedné autentické „čtyřky bez větráku“, jejíž osazenstvo tvořila místní galérka, zaměstnaná u Technických služeb města. Líně plynoucí dny v hospodě ale na čas vykolejí vražda jednoho ze štamgastů. V druhém příběhu táhnou dva turisti a jeden exulant podzimní Paříží. Fouká vítr, prší, začíná se stmívat. Nezbývá než se na chvíli schovat v nedaleké katedrále Notre-Dame. (…)