Pavel Fischer, předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. V půlce září premiér Andrej Babiš potvrdil, že Česko čelí ze strany Ruska hybridní válce. Předseda bezpečnostního výboru senátu se minulý týden dopisem zeptal, co vláda dělá pro ochranu před ruskou hrozbou. V čem je reakce vlády podle něj nedostatečná? Zeptá se Petr Vizina.
Natočeno 2026. Premiéra 5. 10. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Jakou roli budou hrát unijní dotace a regulace v rozhodování voličů před komunálními volbami? A uvědomují si lidé v Česku, kam všude proudí fondy Evropské unie? Ptá se Zdeňka Trachtová.
Hovoří výzkumnice a novinářka Klára Votavová.
Natočeno 2026. Premiéra 5. 10. 2026 (ČRo Plus, 11:10 h.).
Lit.: Trachtová, Zdeňka: Votavová: Evropské dotace jsou pro obce důležité. Vybudovali jsme si na nich závislost. In web ČRo 1 Radiožurnál, 5. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Evropská unie ovlivňuje život v českých obcích. Ať už prostřednictvím dotací, klimatické politiky nebo emisních povolenek. Jak moc se evropská témata promítají do komunálních voleb? A co z nich voliči skutečně vnímají? A pokud jsou tak důležité, nebudujeme si na nich závislost? Hostem Bruselských chlebíčků je výzkumnice Institutu Europeum a novinářka Klára Votavová.
Evropské dotace nejsou podle Votavové výrazným tématem komunálních kampaní. Přitom na ně obce spoléhají při financování řady projektů. Z evropských peněz vznikají například vodovody, kanalizace, čistírny odpadních vod, školy nebo dopravní stavby. (…)
Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Tea Veseláková. Sound design Johann Foss. Hudba Martin Hůla, Johann Foss.
Hovoří Alice Koubová z Filozofického ústavu Akademie věd, spoluautorka pořadu Promyslet Havla.
Natočeno 2026. Premiéra 5. 10. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.; 23 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Havel provokoval k myšlení. Žít v pravdě znamená nevytěsňovat problémy, soudí filozofka. In web ČRo 1 Radiožurnál, 5. 10. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Havlovi by bylo 90. Jak světového dramatika číst? Jak na prvního českého prezidenta vzpomínat? Co říká Havel mladým lidem? A co by řekl on sám na dobu, ve které teď žijeme? (…)
Michael Kocáb, přítel Václava Havla, hudebník, bývalý politik. „Vytratila se linka laskavosti v oblasti vrcholové politiky,“ odpovídá na otázku, co s Václavem Havlem odešlo z českého veřejného života. Kterou jeho myšlenku jsme nejvíce zploštili? A kde se Václav Havel zásadně mýlil? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2026. Premiéra 5. 10. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Tachecí, Barbora – aha: Všichni občané by měli vědět, že tady byl pokus zakázat komunisty. A Havel byl pro, zdůrazňuje Kocáb. In web ČRo Plus, 5. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V pondělí by Václavu Havlovi bylo 90 let. Nebyl to je politik z pietního rámce, ale také člověk, který dělal riskantní rozhodnutí a mohl se i mýlit, zdůrazňuje hudebník, bývalý politik a Havlův přítel Michael Kocáb. Rozpor mezi živým Havlem a jeho pomníkem podle něj dokáže ukázat jen člověk, který mu byl velmi blízký. „Hledají se důvody, v čem se zpronevěřil, i když on byl osobou poměrně mírumilovnou a přívětivou,“ podivuje se v Osobnosti Plus. (…)
Kocáb soudí, že se na odkaz Václava Havla lidé koukají ze dvou úhlů. „Jak odchází do minulosti významný státník, ať už si připomínáme třeba Tomáše G. Masaryka nebo Havla, ty komunistické nebudu jmenovat, tak roste určité skupině jeho gloriola a začíná být nekriticky zbožňován,“ uznává hudebník. (…)
Host: Juliana Fischerová alias Maškrtnica, pekařka. Moderuje Marek Němec.
Natočeno 2026. Premiéra 5. 10. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Evropská unie zvažuje zásadní zpřísnění azylových pravidel, která by zabránila opakování migrační krize ve španělské exklávě Ceutě. Nově umožní zřizovat návratová centra v zemích mimo EU pro lidi bez práva na pobyt. Zvažuje se i dočasné zastavení přijímání žádostí o azyl a deportace neúspěšných žadatelů do třetích zemí jako Rwanda nebo Uganda. Odradí taková opatření migranty a zabrání krizím? Nebo realita na hranicích zůstane stejná? A nebudou zvažované kroky v rozporu s mezinárodními principy ochrany azylantů? Moderuje Lukáš Matoška.
Hovoří europoslanec z Evropské lidové strany Tomáš Zdechovský a ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martina Rozumek.
Natočeno 2026. Premiéra 5. 10. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Anna Freimanová, editorka Havlových děl. S editorkou Havlových textů a později popularizátorkou jeho děl a také jeho přítelkyní Annou Freimanovou uzavřeme ve Vizitce měsíc věnovaný Václavu Havlovi, který by se právě dnes dožil devadesáti let. Jak vnímal své dílo, když ho začali po revoluci divadla hrát? A nakolik zažíval po pádu režimu svobodu, když byl najednou tolik na očích? Ptá se Karolína Koubová.
Natočeno 2026. Premiéra 5. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Jak si Václava Havla připomínají generace mladých Slováků? Friedrich Merz v Kyjevě potvrdil příslib miliard eur na zbraně, a další stovky milionů eur na energetiku. Jak kancléřovu návštěvu poznamenaly ruské útoky? Přírodních neštěstí v chudších zemích jako Nepál kvůli změně klimatu přibývá – ale peněz na pomoc obětem je méně a méně. Proč? Moderují Martina Mašková a Daniela Vrbová.
Natočeno 2026. Premiéra 5. 10. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Joseph Conrad. Námořnická povídka o bláznivé lodi. Překlad Vladimír Svoboda. Připravila Eva Lenartová. Zvukový mistr Zdeněk Prchlík. Režie Tomáš Soldán.
Účinkuje Petr Halberstadt.
Nastudovala Olomouc v roce 2023. Premiéra 9. 3. 2024 (ČRo Olomouc, 18:04 h.; 23 min.). v cyklu Setkání s literaturou).
Pozn.: Co je pro námořníky na širém moři největším nebezpečím? Zpravidla počasí, ale někdy to může být taky samotná loď. Velká, silná, postavená s vírou, že bude mimořádná. Jenomže tahle loď, zdá se, námořníky nemá ráda. Je to zkrátka Potvora. (anotace)
Speciální vydání pořadu, které se v rámci Noci vědy uskutečnilo 25. září na pražském Albertově. Připravil Martin Jonáš.
Hovoří neurovědkyně Natálie Kikoťová.
Natočeno 25. 9. 2026 (Praha, Albertov). Webová premiéra 2. 10. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 26 min.).
Lit.: Jonáš, Martin: Slouží, nebo klame? Jak rozumíme nejkomplikovanějšímu orgánu lidského těla. In web Seznam Zprávy, 2. 10. 2026 (článek + nahrávk k poslechu). – Cit.: Na 86 miliard neuronů se nachází v jednom z nejdůležitějších předmětů, jaké lidstvo zkoumá. Přičemž tento výzkum – výzkum lidského mozku – má stále větší význam nejen pro samotné badatelské průlomy, ale třeba i proto, že se mozek a jeho zdraví stává klíčovým problémem celé společnosti. Do tajů poznání mozku se v 5:59 noříme s neurovědkyní Natálií Kikoťovou. (…)
„Když jako vědec zkoumáte mozek, je tam paradox toho, že se váš mozek snaží pochopit sám sebe,“ poukazuje hned úvodem na jeden z možná ne zcela jasně patrných aspektů své práce Natálie Kikoťová. A jak vzápětí dodává, může být proto někdy poměrně obtížné, aby se vědec od tohoto vědomí dokázal odosobnit.
Pokud však jde o samotné poznání toho, jak mozek – označovaný za nejkomplikovanější orgán lidského těla – funguje a co o něm lidstvo už dokázalo zjistit, je podle neurovědkyně Kikoťové zřejmé, že se každým rokem stále posouváme kupředu. „Už docela dobře rozumíme třeba tomu, jak se v mozku kódují informace o okolním světě. A že už nějakým způsobem dokážeme popsat, co je potřeba k tomu, aby vzniklo nějaké chování, nebo co se třeba v mozku děje špatně, když trpíme nějakou poruchou,“ říká mladá vědkyně, která se vydala cestou studia psychologie a neurovědy a která vedle působení např. v české výzkumné skupině SPEAKin lab rovněž popularizuje poznatky o mozku na svém instagramovém profilu mozek.strucne. (…)
Powered by WordPress