Filmový publicista Mojmír Sedláček kamarády mezi filmaři nemá. Jak říká, bylo by pro něj náročné jeden den napsat negativní recenzi na film a druhý den jít dělat rozhovor s filmařem, kterému zkritizoval jeho dílo. Sám to komentuje: „Těžko se mi balancují tyto protichůdné role, které kulturní publicistika přináší.“ Hovory moderuje Tatiana Čabáková.
Natočeno 2025. Premiéra 30. 10. 2025 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Host: Petr Pekař, režisér filmových scén ve videohrách. Čím si vysvětluje obrovský úspěch české hry Kingdom Come ve světě? Co všechno se musel kvůli hře ze středověku naučit? A v čem je práce na videohře jiná než práce na filmu? Moderuje Jaroslav Sedláček.
Natočeno 2025. Premiéra 30. 10. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Herečka Vlasta Chramostová a kameraman Stanislav Milota. Jak disidenti vzdorovali normalizaci? Odpoví Jan Sedmidubský ve speciálu Portrétů na téma Film a totalita. Dramaturg Stanislav Vintr.
Natočeno 2025. Premiéra 30. 10. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Lit.: Hertl, David: Vlasta Chramostová a Stanislav Milota. Manželé, kteří odmítli normalizaci a přišli o 20 let kariéry. In web ČRo Plus, 30. 10. 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Skvělá herečka a odvážná žena Vlasta Chramostová a kameraman Stanislav Milota, „frajer ze Žižkova, který se nedal koupit“. Manželský pár, který odmítl Husákovu normalizaci i za cenu ztráty dvaceti let umělecké práce.
Vlasta Chramostová (1926–2019) měla za své nekonformní postoje po srpnu 1968 v následujících dvou dekádách zákaz hrát ve filmu, televizi i rozhlase.
Na přelomu prosince 1976 a ledna 1977 patřila k signatářům Charty 77. Její podpis byl podle historičky a disidentky Petrušky Šustrové velmi významný díky hereččině známosti mezi veřejností. Důležitá byla podle Šustrové i schopnost Chramostové sdružovat lidi. (…)
Hostem je profesor Michal Pěchouček. S jakou vizí přichází na ČVUT nově zvolený rektor? Proč chce zřídit funkci prorektora pro zavádění umělé inteligence a digitalizaci? Jak by rád zlepšil financování vysokého školství?
Natočeno 2025. Premiéra 30. 10. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Podcastová série k 90. výročí vzniku Dismanova rozhlasového dětského souboru. Připravili Josef Kaňka a Bronislava Janečková. Dramaturg Marek Mojžíšek. Mistr zvuku Jonáš Rosůlek. Zvukový design Mikuláš Převrátil, Samuel Budiman, Josef Kaňka.
Moderují Josef Kaňka, Rikka Muchowová, Vilém Tycar.
Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 1. 11. 2025 (ČRo Plus, 14:33 h.); 4. dílu 22. 11. 2025 (ČRo Plus, 14:33 h.).
Pozn.: Děti hovoří špatně česky. Čti s nimi, uč je české básničky. Právě tomuto výroku, který kdysi slyšel pedagog a režisér Miloslav Disman od svého otce, vděčí tisíce lidí za výjimečné dětství. V Dismanově rozhlasovém dětském souboru se už 90 let učí jeho členové prožívat umění, mluvit před mikrofonem, pracovat jako profesionálové. Má to ale háček. Do souboru se ze dvou set přihlášených dostane každý rok jen zhruba sedm dětí. (anotace)
Lit.: Janečková, Bronislava – Kaňka, Josef: Dismančata. In web ČRo Plus, 30. 10. 2025 (anotace + teaser k poslechu). – Cit.: S uměním v Dismanově rozhlasovém dětském souboru učili Václav Postránecký, Alena Vránová, Kryštof Hádek nebo Marek Eben. Zkušenosti od rozhlasového mikrofonu a divadelních prken ale zužitkovaly i stovky dalších absolventů, kteří se profesně vydali jiným směrem. Všechny zásadní úspěchy, radosti, ale i nezdary a tragédie shrnuje podcastová série Dismančata.
Lit.: anečková, Bronislava – Kaňka, Josef: BONUS: Vzpomínky a veselé historky. In web ČRO Plus, 3. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Z rozhlasových studií, divadelních prken nebo horkých dní na Broučkovech si Dismančata odnesla nejen cenné zkušenosti, ale také spoustu veselých historek a vzpomínek. Počůrané kostýmy, odbojové aktivity na zájezdu v Moskvě nebo zásah elektrickým proudem při vyvěšování táborové vlajky. To a mnohem víc uslyšíte v bonusové epizodě. (…)
Připravili Jiří Sobota a Barbora Chaloupková.
Natočeno 2025. Webová premiéra 30. 10. 2025 (Deník N, 15:34 h.).
Lit.: anonym: Amerika pulzuje populismem. Po fašizujícím se Trumpovi zplodil New York i „komunistickou“ naději demokratů Mamdaniho. In web PodBean, 30. 10. 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:
Donald Trump dnes vládne téměř neomezeně, Spojené státy svižně proměňuje k obrazu svému. Mohou s tím velmi neoblíbení demokraté vůbec něco dělat? Co nám o americké politice i stavu Demokratické strany říká popularita radikálně levicového Zohrana Mamdaniho, pravděpodobného budoucího starosty New Yorku? A jsou rok po své porážce demokraté blíž odpovědi na otázku, jak čelit hnutí MAGA?
Lit.: Chaloupková, Barbora – Sobota, Jiří: Amerika se zbláznila. Proč je to dobře. In web Deník N, 30. 10. 2025 (článek). – Cit.: Vychází první epizoda nového podcastu Amerika, bejby, vyprávění o zemi, která je mnohem víc než jenom Donald Trump. Zde je návod k jeho použití.
Před nějakou dobou jsme zabředli do rozhovoru s jedním společným kamarádem. Dobře se vyzná v Německu, je velkým přítelem Evropy a jejího společného projektu, jeho srdce buší nalevo – ve prospěch každého, kdo není nejsilnější, kdo si ve všem neporadí sám, kdo se třeba teprve nedávno někam přistěhoval a teď potřebuje podat pomocnou ruku.
Debata se vedla o tom, jak se stalo, že se Elon Musk – původem Jihoafričan – jako mladý muž nerozhodl studovat v Evropě, nezvolil starý kontinent jako základnu pro své podnikání, proč své firmy nepostavil třeba v rozvinutém Německu nebo ve Francii. A proč tedy dnes komunikaci pro ukrajinskou armádu nezajišťují družice systému EuroStarlink nebo proč evropská startupová automobilka EuroTesla neproklestila cestu čistším dopravním technologiím, což by vzhledem k evropskému zápalu pro boj se změnou klimatu bylo jenom logické.
V čem je problém? ptali jsme se. Opravu nemáme tak dobré školy? Měl Musk pocit, že evropské podnikatelské prostředí není dostatečně flexibilní? Proč představa, že v Evropě jediný talentovaný soukromník sám založí novou automobilku nebo začne na vlastní pěst posílat do vesmíru rakety s cílem nakonec přistát na Marsu, zní tak absurdně, až je téměř směšná? (…)
Vaše každodenní inspirace: Třídíme doplňky aneb Šály, pásky, rukavice i kabelky pod kontrolou. Host: stylistka Irena Vokrojová. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2025. Premiéra 30. 10. 2025 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
S jakými nástrahami se studenti a studentky uměleckých škol po jejich absolvování setkávají a na co by je měla škola v ideálním případě připravit? Ptá se Hana Slívová.
Hovoří děkan Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni Vojtěch Aubrecht, rektor Akademie výtvarných umění Tomáš Pospiszyl a Evžen Šimera, ředitel Scholastiky, která letos slaví deset let od svého založení.
Natočeno 2025. Premiéra 30. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Sexistické narážky nebo zpochybňování pracovní kompetence. Nejen to doprovází ženy, které si zvolily profesi ve videoherním průmyslu. Jaké je postavení žen v herní kultuře? Připravil Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Jana Kilianová a Lenka Krsová.
Natočeno 2025. Premiéra 30. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).
Murilo Rubiao. Dvě fantastické povídky brazilského spisovatele. Překlad Pavla Lidmilová. Pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Účinkují Tomáš Drápela a Pavel Oubram. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2025. Premiéra 30. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 29 min.).
Lit.: Mačas, Dominik: Králíček Teleco, Pyrotechnik Zacarias a další povídky brazilského spisovatele Murila Rubiãa. In web ČRo 3 Vltava, 27. 10. 2025 (článek) – Cit.: Jeho příběhy jsou plné surrealistických obrazů a situací, které zpochybňují hranice mezi realitou a fantazií. Murilo Rubião patří k nejvýznamnějším představitelům brazilského magického realismu. (…)
Murilo Rubião (1916–1991) byl mistr krátkých povídek označovaných často jako surrealistické bajky. Největší vliv na jeho dílo měli Franz Kafka, Julio Cortázar a Gabriel García Márquez.
Rubião vystudoval práva na Univerzitě v Minas Gerais. Po studiích pracoval jako novinář a redaktor, mimo jiné pro noviny Folha de Minas a Rádio Inconfidência. V roce 1966 založil literární přílohu deníku O Estado de Minas Gerais, která se stala jedním z nejvlivnějších kulturních médií v Brazílii. V letech 1956–1961 působil jako kulturní atašé v Brazílii ve Španělsku.
Jeho první sbírka povídek O ex-mágico (1947) nezískala v té době větší ohlas. Skutečný literární úspěch přišel až s vydáním sbírky O pirotécnico Zacarias (1974), která mu přinesla národní i mezinárodní uznání. Tato sbírka je považována za jeden z vrcholů jeho tvorby a za zásadní příspěvek k brazilskému magickému realismu.
Murilo Rubião byl známý svou pečlivostí a perfekcionismem. Svou práci často revidoval a měnil detaily, například jména postav. Povídky jsme vybírali z českého výboru Nevěsta z Modrého domu, který vyšel roku 1994 v překladu Pavly Lidmilové. (…)
Do města přilétají draci a lidé jsou rozpolceni mezi strachem a fascinací. Vypravěč se jich ujímá jako učitel, odhodlaný dát jim šanci stát se „lidmi“. Přes všechny pokusy o výchovu ale draci umírají nebo upadají do hříchu a ztrácí se v troskách vlastního života.
Druhý příběh vypráví kouzelník z Minhoské hospody, muž bez minulosti. Zpočátku jsou jeho kouzla zázračná, brzy se však mění v prokletí: všechno, čeho se dotkne, ožívá a obrací proti němu. Sláva mu přináší jen úzkost a odpor k sobě samému. Když se pokusí zemřít, magie mu to nedovolí – každá smrt se zvrhne v grotesku. Magie se mění v metaforu moci, která člověka zotročuje, místo aby ho osvobodila. Tragikomická meditace o nemožnosti úniku před vlastním já. (…)
Powered by WordPress