Hudební dramaturg Josef Sedloň představí dva domácí hudebníky, klavíristku a skladatelku Beatu Hlavenkovou a elektronického producenta Leoše Horta, který se specializuje na modulární syntetizátory. Oba pochází z naprosto různých hudebních oblastí, přesto se spojili na albu Tralalaureát. Zároveň oba chystají i svá sólové desky. O tom všem budou povídat, a zároveň i pouštět ukázky z jejich originální tvorby.
Natočeno 2025. Premiéra 3. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Vaše každodenní inspirace: Superdávka. Host: Ing. Marek Maleňák, pověřený ředitel nepojistných sociálních dávek Úřadu práce ČR. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2025. Premiéra 3. 11. 2025 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Darmošlapové či Saló aneb 120 dnů Sodomy. Tato díla si spojujeme se jménem Pier Paolo Pasolini. Padesát let uplynulo od dodnes nevyjasněné vraždy kontroverzního italského básníka, spisovatele, scenáristy, novináře, filozofa, režiséra a herce. Jak nahlížíme jeho filmové a literární dílo? Ptá se Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Jan Bernard a Tomáš Matras.
Natočeno 2025. Premiéra 3. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.). Repríza 19. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.); 19. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).
Roman Szpuk. Deníkový záznam z jedné zimní potulky romantického rozervance, citlivého básníka, tuláka a pozorovatele počasí. Připravila Martina Toušková. Účinkuje Ivan Řezáč. Režie Jakub Doubrava.
Nastudovala Plzeň v roce 2021. Premiéra 11. 12. 2021 (ČRo Plzeň, 18:04 h.; 29 min.) v cyklu Povídka na sobotu. Repríza 3. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Toušková, Martina: Roman Szpuk: Zvláštní kód 79. Když má někdo opravdu rád sníh, vítr a mráz. In web ČRo Plzeň, 11. 12. 2021 (článek). – Cit.: Poslechněte si pár stránek z deníku romantického rozervance, citlivého básníka, pozorovatele počasí a také jednoho ze šumavských samotářů. (…)
V knížce s názvem A zavaž si tkaničky zachytil Roman Szpuk i vzpomínky na zimy, kdy byl malým klukem a první sníh pro něj představoval největší svátek v roce. Vzpomíná na velké vločky, které kdysi chytal do pusy se svým synkem. A vzpomíná i na zimy, které zažil úplně sám v promrzlé přírodě… Knihu tvoří jakési deníkové záznamy či básně v próze. Autor chodí po krajině, pozoruje dění kolem sebe a zachycuje malé příběhy všedního dne.
Roman Szpuk se narodil v roce 1960 v Teplicích. Vystudoval strojní průmyslovku a nedostudoval vysokou školu ekonomickou. Byl dělníkem v chemičce, figurantem u geodetů, nočním hlídačem v kravíně, kresličem v projekci, lesním dělníkem, strážcem CHKO Šumava, poštovním doručovatel nebo pozorovatelem počasí na Churáňově. Tím je od roku 1998 dodnes. Ještě mnohem déle je zřejmě tulákem a „darmošlapem“. Putuje bez cíle, jde a dívá se kolem sebe, zastaví se a poslouchá potok, ptáky nebo lidi, které potká, pozoruje mraky, kytky, kameny. A pak to všechno popíše ve svých knížkách. Naposledy v knížkách Chraplavé chorály (2013), A zavaž si tkaničky (2016) a Klika byla vysoko (2018). A ještě před tím v šestnácti básnických sbírkách. (…)
Většina houbařů svůj nález zpracuje třeba do smaženice. Geomykolog Jan Borovička ale nalezené houby studuje z hlediska chemie. Co všechno ho na nich zajímá, když je zkoumá v laboratoři? Proč jednu dobu sbíral hlavně jedovaté druhy? A chodí vlastně do lesa jen tak, aby měl hřiby do polévky? Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2025. Premiéra 3. 11. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Markéta Pekarová Adamová, politička a členka TOP 09, která po čtyřech letech odchází z pozice předsedkyně sněmovny Prvně po volbách se schází nově zvolená poslanecká sněmovna. Jak silný je post předsedkyně nebo předsedy sněmovny? Jaký vliv má na politické dění v Česku? Moderuje Petr Vizina.
Natočeno 2025. Premiéra 3. 11. 2025 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Vizina, Petr – ert (= Erhart, Michael): Okamura si chce zajistit beztrestnost a vést Sněmovnu, kterou destruoval, kritizuje Pekarová Adamová. In web ČRo Plus, 3. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poprvé po volbách se v novém složení schází Sněmovna. V jejím čele by podle předpokladů měl stanout předseda hnutí SPD Tomio Okamura, na kterém se shodla nastupující vládní koalice. Dosavadní předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) před tím varuje. „Představitele strany, která je extremistická a radikální a v minulém období tu samotnou instituci destruovala, nepovažuji za vhodného nástupce,“ říká v Interview Plus.
Poukazuje na to, že funkce nespočívá jen v řízení schůzí, ale jde o třetího nejvýše postaveného ústavního činitele, který má řadu pravomocí, včetně například třetího pokusu na sestavení vlády, pokud selžou předchozí dva pokusy prezidenta. (…)
V nizozemských parlamentních volbách sice krajní pravice těsně volby prohrála, o nástupu těchto stran v Evropě se ale mluví už delší dobu. Proč v Nizozemsku Strana pro svobodu neuspěla a proč jinde naopak posilují? A jaké strategie tradiční strany volí, aby pravicový populismus zastavily? O tom všem je nový díl pořadu/podcastu Bruselské chlebíčky, tentokrát s politologem Alešem Michalem. Připravil Jakub Lucký.
Natočeno 2025. Premiéra 3. 11. 2025 (ČRo Plus, 11:10 h.; 34 min.).
Lit.: and – Lucký, Jakub: Radikální pravice v Evropě roste už 30 let. V Nizozemsku vyhrála pozitivní kampaň nad negativní. In web ČRo 1 Radiožurnál, 3. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Volby v Nizozemsku trochu překvapivě vyhrála liberální opozice, která sice velmi těsně, ale přeci jen porazila Stranu pro svobodu Geerta Wilderse. Sestavování vládním koalice nejspíš nebude jednoduché, to ostatně v Nizozemsku nebývá skoro nikdy, ale zdá se, že premiérem by se měl stát předseda strany D66 Rob Jetten. Ta totiž Wildersovu PVV porazila o pouhé tisíce hlasů. Nizozemsko tak alespoň částečně nabouralo trend nástupu radikální pravice v Evropě. (…)
Václav Němec, filozof. Státy se podle něho proměnily ve velké domácnosti, kde se ekonomika stala hlavní náplní politiky. „Takže vlastně není divu, že lidé mají tendenci zvolit si despotu, který podle jejich představ nejlépe zajistí růst HDP a rozdělí společenské bohatství,“ glosoval vítězství Andreje Babiše. Jak daleko jsme od chvíle, kdy se demokracie převrátí v despocii? A představují větší riziko pro současnou demokracii voliči, nebo populističtí politici? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2025. Premiéra 3. 11. 2025 (ČRo Plus, 10:34 h.). Repríza 24. 12. 2025 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Tachecí, Barbora – fso: Filozof Němec: V ANO buď souhlasíte, nebo odcházíte, není jiná volba. Není to demokratická struktura. In web ČRo Plus, 3. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Uzurpace a kumulace moci politiků, populismus, propaganda, ohrožená veřejnoprávní média. Podle filozofa Václava Černého je třeba podobná ohrožení demokracie kritizovat. „Prvními, kdo by měl hlídat politiky, aby si neuzurpovali moc, jsou sami občané. Podle demokratického pojetí suverenity jsou vlastně jiným zdrojem politické moci ve státě,“ zdůrazňuje v pořadu Osobnost Plus. Hlídat by se měli i politici navzájem: „Od toho máme princip dělby moci.“ (…)
Host: Jaroslav Vajgl alias Těhotnej kuchař, influencer. Platí stále, že nechce zpracovat brynzové halušky? Od koho mu nejvíc chutná? Co ho na podzim překvapilo na horách? A čím je jiné opilé tiramisu? Moderuje Tereza Kostková.
Natočeno 2025. Premiéra 3. 11. 2025 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Po více než třech letech od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu zmizela z průčelí budovy Národního muzea žluto-modrá ukrajinská vlajka. Měla by se tam vrátit? Je vlajka projev solidarity s napadenou zemí, nebo politické gesto, které na budovu státní instituce nepatří? A co nám příběh vlajky na Národním muzeu říká o pohledu české společnosti na válku na Ukrajině a ochotě pomáhat? Moderuje Lucie Vopálenská.
Hovoří bývalá poslankyně SPD Karla Maříková a předseda spolku Kaputin Otakar van Gemund.
Natočeno 2025. Premiéra 3. 11. 2025 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: Vopálenská, Lucie – kac: Ukrajinská vlajka na Národním muzeu jen rozděluje, míní Maříková. Aktivista: Je to symbol odporu. In web ČRo Plus, 3. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po více než třech letech od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu zmizela z průčelí budovy Národního muzea žluto-modrá ukrajinská vlajka. Měla by se tam vrátit? „Nikomu se nepomáhá tím, že na státních budovách visí vlajky cizího státu,“ tvrdí pro Český rozhlas Plus zastupitelka Karlovarského kraje Karla Maříková (SPD). „Když se začnou sundávat vlajky, tak to už vede k činům. Já se obávám, že Ukrajinu necháváme padnout,“ domnívá se předseda spolku Kaputin Otakar van Gemund. (…)
Powered by WordPress