Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Dismanův rozhlasový dětský soubor jako laboratoř uměleckého vzdělávání i etalon dramatických souborů. Pořad věnovaný odkazu Miloslava Dismana a jeho dismančatům k devadesátinám souboru připravil Petr Gojda, Josef Kaňka a Tomáš Černý. O vzniku moderní umělecké pedagogiky promluví prof. Jaroslav Provazník, o významu recitace dramaturg Libor Vacek, o dětském divadle Zdena Fleglová a Václav Flegl. V živě vysílaném pásmu bude řeč také o rozhlasovém kontextu a v neposlední řadě o talentu.

Natočeno 2025. Premiéra 12. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) k 90. výročí založení DRDS.

Lit.: Gojda, Petr – Černý, Tomáš: Hlasuji zkrátka pro výchovu uměním. Pořad věnovaný odkazu Miloslava Dismana a jeho dismančatům. In web ČRo 3 Vltava, 12. 11. 2025 (článek). – Cit.: Dismanův rozhlasový dětský soubor jako laboratoř uměleckého vzdělávání i etalon dramatických souborů. K devadesátinám souboru připravil Petr Gojda společně s Josefem Kaňkou a Tomášem Černým. (…)

O vzniku moderní umělecké pedagogiky promluví prof. Jaroslav Provazník, o významu recitace dramaturg Libor Vacek, o dětském divadle Zdena a Václav Fleglovi. V živě vysílaném pásmu bude řeč také o rozhlasovém kontextu a v neposlední řadě o talentu.

V září roku 1935 vstoupil do zaměstnaneckého poměru v Českém rozhlase reformní pedagog Miloslav Disman a přivedl s sebou ze svého nuselského působiště také svou dětskou recitační skupinu. Položil tím základ Dismanova rozhlasového dětského souboru, jehož věhlas za devadesát let existence nevyhasl.

Ze souboru vyšla celá řada vynikajících herců, divadelníků i rozhlasových pracovníků, zároveň od svých prvních chvil dismančata připravují vysílání (nejen pro děti) a ztvárňují dětské role v rozhlasových hrách a pohádkách. Jak to všechno začalo? Jak o uměleckého výchově dětí přemýšlel sám Miloslav Disman? A jak v průběhu let jeho vize soubor naplňoval? A jak se pozná talent u dětí? Odpoví archivní nahrávky i hosté z řad odborníků i rozhlasových pracovníků.

Hostem je předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura z SPD. V čem bude nově zvolená Poslanecká sněmovna odlišná od té předcházející? Můžeme očekávat více vzájemné tolerance a respektu k odlišným názorům? Jaké jsou v tomto směru plány nového vedení? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2025. Premiéra 12. 11. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

Nová alba skupin Mande Sila a Guitari Baro dokazují, že tradiční hudba griotů nepřestane snad nikdy fascinovat. Na západoafrické hudební scéně jsou sice aktuálně v největší oblibě hip hop s afropopem, nenechme se tím ale zmást. Skupiny Mande Sila a Guitari Baro dokazují, že svou platnost si zachovává také s jiskřivým nasazením odehraná akustická hudba velkých mistrů Habiba Koitého, Lassana Diabatého, Lamine Cissokho nebo Aly Keita. S historií griotů a jejich uměním vás seznámí Jiří Moravčík.

Natočeno 2025. Premiéra 12. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

K soudu chodí rád asi jen málokdo. I Hana Lenghartová, dlouholetá mediátorka, se tomu snaží vyhýbat – právě díky mimosoudnímu vyjednávání. Je tedy mediátor něco jakou soudce? A opravdu se díky mediaci můžeme vyhnout vleklým soudním jednáním? Moderuje Jan Pokorný.

Natočeno 2025. Premiéra 12. 11. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Jindřich Šídlo, politický komentátor ze serveru Seznam Zprávy. Britská BBC je často pokládána za vzor novinářské profesionality, přesto její redaktoři zmanipulovali dokument o americkém prezidentu Trumpovi. Generální ředitel BBC i šéfka zpravodajství proto rezignovali, americký prezident žádá omluvu a vysoké odškodné. Je britská veřejnoprávní stanice po zásluze v krizi? Moderuje Petr Dudek.

Natočeno 2025. Premiéra 12. 11. 2025 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Dudek, Petr – ert (= Erhart, Michael): Šídlo: BBC má liberální pohled a musí ho odstranit. Ale je nesmysl, aby Trumpovi platila miliardy. In web ČRo Plus, 12. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Generální ředitel BBC Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turnessová rezignovali kvůli loni odvysílanému dokumentu s projevem amerického prezidenta Donalda Trumpa z 6. ledna 2021. Podle kritiků byl sestříhán tak, aby vyvolal dojem, že Trump své příznivce vyzval k útoku na Kapitol. „Je to chyba, je to manipulace a BBC se tím střelila do vlastní nohy,“ hodnotí komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.

Připomíná tehdejší kontext – Trump tehdy řečnil před desítkami tisíc svých příznivců, protože odmítl uznat výsledky prezidentských voleb, které se konaly v listopadu 2020.

„A byl to osobně on, kdo se ty volby snažil zmanipulovat a zvrátit. Kongres toho dne měl ty výsledky potvrdit, a tak Trump vyzval své příznivce, aby přesvědčili kongresmany a zejména viceprezidenta Mikea Pence, který to měl podepsat, obrazně řečeno, aby to neudělal,“ uvádí. (…)

Host: Lukáš Vaculík, herec. Chtěl by svou hereckou profesi vyměnit za tu lékařskou po zkušenostech s natáčením minisérie Noční operatér? Jaké pocity měl ve věznici? A co mu do života přinesli pejsci? Moderuje Adéla Gondíková. Pořad není vysílán živě.

Natočeno 2025. Premiéra 12. 11. 2025 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Libor Jelen, politický geograf z Přírodovědecké fakulty UK. Rusku hrozí podle významného představitele Kremlu občanská válka. Proč s takovým varováním Putinův sociolog Alexandr Charičev teď vyrukoval, když doposud černé scénáře Kreml tutlal? A jaké další kroky od Putina v této souvislosti očekávat? Ptát se bude Barbora Tachecí.

Natočeno 2025. Premiéra 12. 11. 2025 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: Tachecí, Barbora – vpl: Politický geograf Jelen: Vznik opozice je v Rusku téměř nemožný. Putinovi se zatím nemá kdo postavit. In web ČRo Plus, 12. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina, sociolog Alexandr Charičev vydal text, ve kterém mluví o rozkolu ruské společnosti a hrozící občanské válce. Nakolik se mu ale dá věřit? A jak může vzniknout občanská válka v zemi, ve které je společnost apolitická a opozice nemá podporu? „Představa, že část Ruska začne vyjadřovat velkou nespokojenost, je nereálná,“ říká v pořadu Osobnost Plus politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Podle něj dochází k neustálé mobilizaci obyvatel státu, který je ve válce a ve kterém se zhoršuje životní úroveň. „Ve společnosti jsou sociální problémy, věci jako odvody a ztráty na životech v rámci války,“ míní Jelen z Přírodovědecké fakulty pražské univerzity. (…)

Energetický gigant by měl být podle pravděpodobného ministra průmyslu a obchodu, místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka do konce roku 2027 plně ve státním vlastnictví a zmizet z burzy. Zajistila by se tím levnější elektřina a rychlejší výstavba jaderných bloků? Nebo je zestátnění ČEZu neefektivní a pro státní kasu velmi drahý krok? Moderuje Lukáš Matoška.

Hovoří poslanec ODS Ivan Adamec a poslanec SPD Jan Hrnčíř.

Natočeno 2025. Premiéra 12. 11. 2025 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Lit.: Matoška, Lukáš – dci: Hrnčíř: S polostátním ČEZem jsou komplikace. Adamec: Soukromníci zajišťují, že je řádný hospodář. In web ČRo Plus, 12. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Energetický gigant ČEZ by měl být podle pravděpodobného ministra průmyslu a obchodu, místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka, do konce roku 2027 plně ve státním vlastnictví. „Z principu jsem proti zestátnění ČEZu. Vůbec ale nevím, co tím nová vláda sleduje,“ diví se poslanec ODS Ivan Adamec. „U ČEZu zhruba 70 procent vlastní stát a 30 procent mají soukromí vlastníci. Podle mého názoru to nedává žádný smysl,“ vysvětluje jeho kolega z SPD Jan Hrnčíř. (…)