Michal Vrba: Hlušický čtverec (Argo). Autor byl za svou poslední povídkovou sbírku Kolem Jakuba nominován na Magnesii Literu. Připravila Michaela Vetešková.
Natočeno 2026. Premiéra 13. 10. 2026 (ČRo Plus, 16:20 – 16:30 h.).
14. 10. 2026
Káva o čtvrté – Plicní fibrózy (2026)
Vaše každodenní inspirace: Plicní fibrózy. Host: prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice a 1. LF UK. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2026. Premiéra 13. 10. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
ArtCaféZrní – Nová energie, konce a smíření na albu Love You Love You (2026)
Zrní: Nová energie, konce a smíření na albu LOVE YOU LOVE YOU. Kapela Zrní vydala po třech letech nové album, na kterém se po akustičtějším Široko daleko znovu výrazněji obrací k elektronice. Osmou řadovou desku volně propojují témata konců, přijetí, smíření a lásky a kapela ji tentokrát natočila sama ve zkušebně s producentem Lukášem Palánem. Co Zrní přinesl nový způsob práce a jak se do desky propsaly osobní příběhy i současný svět? O albu LOVE YOU LOVE YOU bude ArtCafé, kam si členy kapely Zrní – zpěváka Honzu Ungera a houslistu Honzu Fišera – pozval moderátor Tomáš Klement.
Natočeno 2026. Premiéra 13. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Akcent – Čím Česko zaujalo na knižním veletrhu ve Frankfurtu? (2026)
Projev spisovatelky Radky Denemarkové. Ačkoliv se to mohlo ze sociálních sítí zdát, nebylo to opravdu to jediné, čím Česko zaujalo na knižním veletrhu ve Frankfurtu. Představili jsme opravdu top české autory a jejich tvorbu? O jakou českou literaturu je v zahraničí zájem? Na co můžeme sázet? Připravil Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Kateřina Svátková a Kateřina Kadlecová.
Natočeno 2026. Premiéra 13. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).
Lit.: Michailidis, Saša – Buriánková, Lenka: Denemarková, Horáčková, Tučková, Iljašenko… Frankfurt byl i o literatuře, ne jen o knižním byznyse. In web ČRo 3 Vltava, 13. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Saša Michailidis se ptá literární redaktorky Vltavy Kateřiny Svátkové a kulturní redaktorky časopisu Reflex Kateřiny Kadlecové. Projev spisovatelky Radky Denemarkové – ačkoliv se to mohlo z médií a sociálních sítí zdát, nebylo to to jediné, čím Česko zaujalo na knižním veletrhu ve Frankfurtu. Česká republika byla letos čestným hostem prestižní mezinárodní akce. Jak to celé dopadlo? (…)
Nic se nestalo (2026)
Peggy Mädlerová. Příběh inspirovaný rezidenčním pobytem německé spisovatelky v Ústí nad Labem v rámci projektu Minout Prahu. Překlad Lubomír Sůva. Připravil Dominik Mačas. Účinkuje Šárka Šildová. Režie Hana Mikolášková.
Natočeno 2026. Premiéra 13. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Vyrobil Český rozhlas ve spolupráci s nakladatelstvím Větrné mlýny.
Lit.: Mačas, Dominik: Minout Prahu: Povídky Judith Hermannové, Jaroslava Rudiše, Dory Kaprálové a dalších. In web ČRo 3 Vltava, 12. 10. 2026 (článek). – Cit.: Česko je letos čestným hostem knižního veletrhu ve Frankfurtu, kde nakladatelství Větrné mlýny uvede antologii Minout Prahu/Jenseits von Prag s příběhy německých a švýcarských autorů inspirovanými pobyty v českých městech. Prózy jsme v rozhlase načetli a připojili k nim cyklus povídek českých spisovatelů a spisovatelek, který v jistém smyslu zrcadlí zadání německých autorů píšících o Čechách. Poslouchejte příběhy z Česka, Německa a Švýcarska.
V roce 2025 pozvalo nakladatelství Větrné mlýny do České republiky dvanáct současných autorů z Německa a Švýcarska na měsíční rezidenční pobyt do jednoho z českých krajských měst.
„Chceme bojovat se stereotypy, a proto záměrně v naší nabídce chyběla Praha, kterou většina autorů zná nebo o ní má minimálně svou představu,“ vysvětlují svůj záměr nakladatelé. „Nás zajímalo, jak na hostující autory zapůsobí ‚české vnitrozemí‘, tedy města a místa, která neznají, nebo o nich možná ani dosud vůbec neslyšeli. Dvanáct vybraných krajských měst přitom reprezentuje všechny kraje České republiky – právě s výjimkou Prahy a Středočeského kraje, jehož správním centrem je rovněž Praha.“
Autoři dostali jednoduché zadání, inspirovat se během svého pobytu k napsání povídky. „Chtěli jsme, aby se na Česko podívali svýma tj. ne-českýma očima, poznali ho zblízka a prozkoumali ho na vlastní kůži, s tím, že vzniknou drobné literární postřehy o každodenním životě v České republice, o paradoxech a úspěších českých dějin, o vývoji po roce 1989 nebo o něčem zcela nečekaném.“
Mezi pozvanými autory nechyběly ani u nás dobře známé hvězdy současné německojazyčné literatury Judith Hermann, která zavítala do Brna nebo Peter Stamm, který byl v Pardubicích. V krajských studiích Českého rozhlasu pak vznikly nahrávky českých překladů jednotlivých próz. V Českých Budějovicích, Plzni, Hradci Králové, Jihlavě, Brně a Ostravě je natáčeli herci a herečky z měst, ve kterých autoři pobývali a kde se také jejich příběhy odehrávají.
A jaké jsou tedy Čechy a Češi očima dvanácti německojazyčných spisovatelů a spisovatelek? (…)
Představte si mladou ženu, které za pár měsíců bude osmnáct. Jmenuje se Kristýna a je v maturitním ročníku na Obchodní akademii. Má brigádu v bagetérii u nádraží. Co bude dál, ještě neví. Žije v Ústí nad Labem, městě s pohnutou historií a její budoucnost je otevřená. Její příběh vypráví Peggy Mädlerová v povídce Nic se nestalo, kterou přeložil Lubomír Sůva. (…)
Host Radiožurnálu – Jaroslav Rudiš (2026)
Spisovatel Jaroslav Rudiš přivezl na Frankfurtský knižní veletrh nový román Kde mluví mrtví, ve kterém se vydává po stopách minulosti napříč střední Evropou. Proč nás její příběhy stále pronásledují? A co dnes česká literatura vypráví světu? Moderuje Libor Bouček.
Natočeno 2026. Premiéra 13. 10. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Lit.: Bouček, Libor – opa: Jaroslav Rudiš: Hospody jsou demokratická místa plná příběhů. Když zmizí, přestaneme spolu mluvit. In web ČRo 1 Radiožurnál, 13. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hospody, hřbitovy i železniční nádraží. Pro spisovatele Jaroslava Rudiše jsou to místa plná příběhů a vzpomínek. Na Frankfurtský knižní veletrh přivezl svůj nejnovější román Kde mrtví mluví, ve kterém se vydává po stopách minulosti napříč střední Evropou. Proč ho mrzí mizení tradičních hospod? A co podle něj ztrácíme, když spolu přestáváme mluvit? (…)
Interview Plus – Jan Kysela (2026)
Profesor Jan Kysela, ústavní právník a tajemník ústavní komise Senátu. Jaké složení senátu může přinést druhé kolo voleb? Může se ještě objevit nějaký nepředpokládaný vítěz? A co první kolo napovědělo o aktuálním rozložení politických sil v Česku? Moderuje Petr Vizina.
Natočeno 2026. Premiéra 13. 10. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.; 27 min.).
Lit.: Vizina, Petr – ert (= Erhart, Michael): Senát není rada moudrých. Ale z elektrikáře se tam může stát konstitucionalista, popisuje Kysela. In web ČRo Plus, 13. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V prvním kole senátních voleb bylo zvoleno pět kandidátů, o obsazení zbylých 22 míst rozhodnou voliči v pátek a v sobotu. Podle ústavního právníka Jana Kysely dává většinový volební systém větší šanci uspět lokálně známým osobnostem a ve výsledku vypadá horní komora jinak, než ústavodárci zamýšleli. „Ona kýžená rada moudrých se měla starat o ústavnost, zahraniční politiku a tak dále. Kandidáti se ale trumfují v tom, co jsou schopni udělat pro svůj volební obvod,“ hodnotí.
„Na konci 90. let o tom mluvil Petr Pithart. Starosty v Senátu vnímal jako takové štiky v rybníku, kteří mohou vysokou politiku provzdušňovat tím, že do ní přinášejí problémy běžných lidí. Jenomže když rybník zaplníte jen štikami, tak ekosystém trošku trpí,“ glosuje ústavní právník v Interview Plus.
Spíš než radou moudrých je Senát podle Kysely politickým tělesem, a přestože mu vláda vyčítá, že vrací víc zákonů než v minulém období, při pohledu do statistik tomu tak prý není. (…)
Blízká setkání – Petra Homolová (2026)
Host: Petra Homolová, zakladatelka projektu Sanitka splněných snů. Moderuje Tereza Kostková. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.
Natočeno 2026. Premiéra 13. 10. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Vinohradská 12 – Naftová dohoda Trumpa s Putinem (2026)
Připravil Matěj Skalický. Editace Kristýna Vašíčková. Rešerše Tereza Velebilová. Sound design Johann Foss. Hudba Martin Hůla, Johann Foss.
Hovoří Adam Sybera, český novinář působící v Kyjevě.
Natočeno 2026. Premiéra 13. 10. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.; 22 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: „Kvůli tmě se nikdo vzdávat nebude.“ Novinář z Kyjeva o blackoutech a naftové dohodě Trumpa a Putina. In web ČRo 1 Radiožurnál, 13. 10. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jeden telefonát, dohoda o ropě a příměří, o kterém nikdo nevěděl. Zákulisí vyjednávání mezi Trumpem a Putinem o Ukrajině. Co na to Zelenskyj? Zase si vjeli s americkým prezidentem do vlasů? (…)
Osobnost Plus – Tomáš Klvaňa (2026)
Tomáš Klvaňa, ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute, amerikanista. Donald Trump šokoval západní svět, když se – sankcím navzdory – domluvil s Vladimirem Putinem, že z Ruska nakoupí stovky tisíc tun ropy. Je to Trumpova mazaná předvolební taktika, nebo projev zoufalství? A stane se ropný deal katalyzátorem rozkolu republikánů v klíčové části předvolební kampaně? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2026. Premiéra 13. 10. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: Tachecí, Barbora – ntu: Klvaňa: Nákup ruské nafty zlobí i republikány. Trump má problémy i na frontách, kde je dříve neměl. In web ČRo Plus, 13. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Donald Trump šokoval západní svět, když se domluvil s Vladimirem Putinem, že z Ruska nakoupí stovky tisíc tun ropy. „Většina lidí neregistruje, že teď bude nakupovat diesel z Ruska. Poznají to až podle toho, jestli se něco stane s cenami benzinu a nafty, což se velmi pravděpodobně nestane, protože tento nákup je v tak malém množství, že to s trhy nezahýbá,“ tvrdí v Osobnosti Plus Tomáš Klvaňa, profesor New York University v Praze a ředitel Aspen Institute pro střední Evropu. (…)
Trumpova dohoda s Putinem, kterou americký prezident uzavřel těsně přes takzvanými midterms volbami, ale pomůže zejména Rusům, upozorňuje expert: „To samozřejmě nazlobilo americkou politickou elitu, a to jak demokratickou, tak docela velkou část Republikánské strany.“ (…)