Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Podcast připravili Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší.

Natočeno 2025. Webová premiéra 5. 12. 2025 (Seznam Zprávy, 12:40 h.; 21 min.).

Lit.: Dolejší, Václav – Stuchlíková, Lucie: Vlevo dole: Prezident dotlačil Babiše, kam to šlo. Ukryl šéf ANO někde háček? In web Seznam Zprávy, 5. 12. 2025 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Tříminutové video Andreje Babiše, ve kterém oznámil svoje řešení střetu zájmů, ve čtvrtek večer doslova zbořilo internet. „Nevratné řešení“, kdy Babiš zaparkuje Agrofert do trustu až do své smrti, komentovali doslova všichni.

„Babiš zvolil takovou formu oznámení, kterou jsme od něj mohli čekat. Žádná tisková konference, kde by musel čelit otázkám, ale pečlivě zrežírované video,“ popisuje v podcastu Lucie Stuchlíková. Podle Václava Dolejšího Babišův tým vsadil na emoce: „Babiš sugestivně popisoval, jak dlouho firmu budoval. Zakomponoval do toho rodinu, svoji smrt. A podle reakce spousty komentátorů se trefil.“ (…)

Moderuje Tereza Engelová.

Hovoří ruský právník a lidskoprávní aktivista Grigorij Vajpan.

Natočeno 2025. Webová premiéra 9. 12. 2025 (Aktuálně.cz, 30 min.).

Lit.: Engelová, Tereza: Rusko je teď velmi rozštěpené. „Lidé z venku si to neuvědomují,“ tvrdí ruský právník. In web Aktuálně.cz, 9. 12. 2025 (článek + nahrávka). – Cit.: Pro Putina je tato válka cílem sama o sobě, říká ruský lidskoprávní aktivista Grigorij Vajpan. „Je to způsob jeho politické záchrany. Měli bychom si uvědomit, že Vladimir Putin je válka. A dokud zůstane u moci, Rusko bude hrozbou pro své sousedy i zbytek světa,“ prohlásil Vajpan v pořadu Spotlight.

Lidé žijící mimo Rusko si podle lidskoprávního aktivisty a právníka Grigorije Vajpana neuvědomují, jak hluboce rozdělená ruská společnost je. Průzkumy naznačují, že 10 až 15 procent Rusů aktivně podporuje válku a 18 až 20 procent je proti ní. „Mlčící většina, která je někde uprostřed, si myslí, že její hlas nemá žádný vliv na dění v zemi… Zdá se, že existují způsoby, jak přesvědčit tyhle lidi, že mohou žít v lepší zemi,“ tvrdí host Terezy Engelové.

Hlavním cílem, který by měla mít ruská opozice a ruská občanská společnost, je požadavek na svobodné a férové volby. „Určitě ale víme, že po Putinově odchodu se Rusko nestane ze dne na den úžasnou a klidnou zemí,“ tvrdí Vajpan, jenž se podílí na projektu Sto dní po Putinovi, který se snaží narýsovat první kroky země směrem k demokratickému vývoji.

Vajpan očekává, že po Putinově konci nastane boj mezi elitami o vnitřní legitimitu. „Dnes je mezi ruskými elitami spousta lidí, na které dopadají sankce. Byli by nadšení, kdyby se mohli vrátit do svých vil ve Francii nebo Itálii. Hrozně by se chtěli vrátit do Evropy,“ říká lidskoprávní aktivista. Aby to mohli udělat, museli by podle Vajpana vyjednávat se Západem, především s Evropany. „Na to by museli přistoupit, což je zásadní. A právě to je jádro našeho projektu. Podstatou 100 dní po Putinovi není to, co se stane. Není to předpověď. Je to o agendě, kterou bude potřeba splnit,“ je přesvědčený ruský právník. (…)

Připravil Martin Jonáš. Editor a koeditor Dominika Kubištová, Matěj Válek. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla.

Hovoří zvláštní zpravodajka Seznam Zpráv Anna Hrdinová.

Natočeno 2025. Webová premiéra 9. 12. 2025 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 21 min.).

Lit.: Jonáš, Martin: Lidé v Narvě stáli ve frontě, aby mohli pěšky dojít do Ruska, říká novinářka. In web Seznam Zprávy, 9. 12. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pobaltské státy nevěří ruským tvrzením, že Moskva nemá v plánu napadnout Severoatlantickou alianci. Ostatně už dnes Estonsko, Litva a Lotyšsko čelí reálným hrozbám. Zvláštní zpravodajka Seznam Zpráv navštívila vojenskou základnu, opevněné hraniční pásmo i další zranitelná místa. Jak se žije na ruské hranici? (…)

Sledují, jak se sousedství jejich domovů proměňuje v pevnostní pásmo. Pro obyvatele pobaltských států žijící v blízkosti hranic s Ruskem a Běloruskem je hrozba plynoucí z případného dalšího výboje režimu Vladimira Putina směrem na západ každodenní realitou. Estonsko, Lotyšsko a Litva jsou zároveň už nyní terčem hybridních útoků, provokací i ruské propagandy.

Některé exponované oblasti Pobaltí navštívila na podzim zvláštní zpravodajka Seznam Zpráv Anna Hrdinová. Vojenská základna, město na samotné hranici s Ruskem nebo strategický Suwalský koridor, který vojenští experti označují za zřejmě vůbec nejzranitelnější místo Severoatlantické aliance – nejen tam novinářka zjišťovala, jak se státy na východním křídle NATO a Evropské unie snaží reagovat na hrozbu představovanou Ruskem, ale i jaké pocity převládají mezi místními lidmi. (…)