Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

22. 12. 2025

Babičky očima vnoučat 1/10 (2025)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 12:07

Jana Losová, Vojtěch Kessler, Veronika Kršková. Nejzajímavější vyprávění o babičkách z předminulého, minulého a počátku tohoto století. Vybráno z Databáze dějin všedního dne. Pro rozhlas připravil Viktor Bezdíček, dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Účinkují Pavel Čeněk Vaculík, Zdena Herfortová a Vladimír Krátký.

Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 22. 12. 2025 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: Díl první: Byla to prostě naše babička. Na svoje babičky vzpomínají Anna Poláková-Mejsnarová a Anna Šmatová. –

Díl druhý: Její ruce mne hýčkaly a laskaly. Nejzajímavější vyprávění o babičkách z předminulého, minulého a počátku tohoto století. Vybráno z Databáze dějin všedního dne. Babička Ivany Koprnické byla sokolka, zpívala tak dobře, že zvládla náročné operní árie, a měla tuhý kořínek. Zemřela v devadesáti letech.

Díl třetí: Poloviční doktor, sedmihlavá saň a paní hostinská. Nejzajímavější vyprávění o babičkách z předminulého, minulého a počátku tohoto století. Vybráno z Databáze dějin všedního dne. Babičku Dagmar Gregorové nazývali ve městě sedmihlavá saň, byla však plná optimismu a humoru a každého uměla vyslechnout. Babička Jaroslavy Tiché měla pověst vynikající kuchařky, s manželem se starala o hospodu a zavedla v ní čtenářskou besedu. Těžkým a skromným životem prošla vesnická babička Jiřiny Krupové.

Díl čtvrtý: Cítila ke mně tolik lásky, kolik já k ní odporu. Nejzajímavější vyprávění o babičkách z předminulého, minulého a počátku tohoto století. Vybráno z Databáze dějin všedního dne. „Znamenala pro mé rodiče těžké břímě a nemohli k ní nalézt ani poněkud snesitelný vztah,“ píše ve své vzpomínce na babičku Reinhold Klaus. Původcem neštěstí byl vedle babiččiny povahy mimo jiné alkohol. Také babička Jaroslava Pátka měla ráda kořaličku a svého vnuka učila pít od dvou let.

Díl pátý: Takový je řád světa. Nejzajímavější vyprávění o babičkách z předminulého, minulého a počátku tohoto století. Vybráno z Databáze dějin všedního dne. V dalším vyprávění srovnává Věra Holubářová svoji babičku s babičkou Boženy Němcové. „Je jiná, a přece také krásná, moudrá a milující.“ Píše ve svých vzpomínkách.

Díl šestý: Nejkrásnější svíčka v kostele. Nejzajímavější vyprávění o babičkách z předminulého, minulého a počátku tohoto století. Vybráno z Databáze dějin všedního dne. Milena Čupíková prožila celé dětství u babičky, kam ji jako „obtížné dítě“ rodiče odložili. Byla první světová válka, vesnický statek ale skromnou obživu přece jen poskytoval. Zbožná babička měla své stálé místo v kostele a svíčka, již si na mši nosila, byla „nejkrásnější ze všech“. Vnučka s babičkou prožila svých prvních deset let.

Díl sedmý: Střed je tam, kde stojíme. Nejzajímavější vyprávění o babičkách z předminulého, minulého a počátku tohoto století. Vybráno z Databáze dějin všedního dne. Babetta Bůvová se portrétům babiček v mnohém vymyká. Dostalo se jí slušného vzdělání, pražská studia trávila v rodině Františka Ladislava Riegera a poznala tehdejší kulturní elitu národa. Sama byla součástí místní elity, když se provdala za majitele továrny na cikorku ve Vysokém Veselí Františka Xavera Bůvu. O své babičce Babetce vyprávějí Marianna Fragnerová a Ladislav Radimský.

Díl osmý: Připomínala vědmy z dávných dob Nejzajímavější vyprávění o babičkách z předminulého, minulého a počátku tohoto století. Vybráno z Databáze dějin všedního dne. Babička Ferdinanda Chaloupka byla temperamentní a nedůtklivá, a utrpěla-li příkoří, neodpustila. Ve vyprávění vzniká třígenerační rodina v okamžiku, kdy se tato tchyně i s tchánem nastěhuje do rodiny Chaloupků. S mladšími generacemi bydlela i babička Anny Thomayerové z dalšího vyprávění.

Díl devátý: Není kumšt vařit, když je z čeho. Nejzajímavější vyprávění o babičkách z předminulého, minulého a počátku tohoto století. Vybráno z Databáze dějin všedního dne. „Babička bydlela v malé komůrce s malým okénkem. Uvnitř byla úzká postel, oválný stůl, dvě židle, skříň, truhla a malá kamna,“ vzpomíná Franziska Meritzová. Také žižkovský byt babičky Růženy Horové byl malý a odrážel skromnost až chudobu a babiččin těžký životní úděl.

Díl desátý: Vím, komu vděčím. Nejzajímavější vyprávění o babičkách z předminulého, minulého a počátku tohoto století. Vybráno z Databáze dějin všedního dne. Rakousko-Uhersko, Ukrajina, Slovensko i Čechy, těmito lokalitami prošla rodina Vlastimily Dobrotové. Babička mluvila patrně slovensky, ale nadávala polsko-rusky a vnučce nutila myšlenku, že je nešika a nic neumí. Přesto vzpomínka hovoří o vděčnosti a úctě. O ní hovoří i Svatava Martínková, jejíž babička, učitelka, se o vnučku obětavě starala po onemocnění tuberkulózou kostí a pomohla jí vést plnohodnotný život.

Lit.: Blažejovská, Alena: Babičky očima vnoučat. Staříci vzpomínají na moudrost a rady svých bábinek z minulých staletí. In web ČRo Plus, 22. 12. 2025 (článek). – Cit.: Milující, pracovitá, zásadová, moudrá. Anebo také nedůtklivá sedmihlavá saň? Ve vyprávění pamětníků ožívají babičky všech temperamentů a životních zkušeností. Od buditelských kruhů 19. století po skromné světničky, tam všude se rodila vnoučata, dnes už sami senioři. Vzpomínají na své dětství pod dohledem přísných i laskavých babiček i na jejich rady, které si odnesli do života a podle nichž se snažili, nebo naopak vůbec nesnažili žít.

Nebylo tehdy zvykem vydat se dál než do sousední vesnice. Místnost osvětloval slabý plamínek petrolejky a v domě žilo několik generací dohromady. (…)

Hovory Plus – Štěpánka Ligas (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 12:04

Štěpánka Ligas je filmová i divadelní herečka. Už je pryč pocit divadelního vyhoření? Jak moc si diváci spojují konkrétní hereckou osobnost s rolí, zejména zápornou postavou? Co dělá pro duševní hygienu a jaké vztahy panují mezi herci? Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2025. Premiéra 22. 12. 2025 (ČRo Plus, 22:05 h.).

Noční Mikrofórum – Jan Žákovec (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 12:03

Host: Jan Žákovec, pražský lampář a ředitel Plynárenského muzea v Praze. V čem je plynové světlo lepší než elektrické? Do jakého roku sahá tradice plynových lamp a lampářů v Evropě? A co zkomplikovalo zavádění plynového osvětlení na Karlově mostě? Moderuje Jan Eliáš Svatoš.

Natočeno 2025. Premiéra 22. 12. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Dvacet minut Radiožurnálu – Tomáš Maier (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:55

Hostem je Tomáš Maier, expert na ekonomiku zemědělství z České zemědělské univerzity. Hlavní evropská zemědělská lobby Copa-Cogeca uspořádala v minulém týdnu v Bruselu protesty farmářů z různých evropských zemí včetně Česka. Důvodem jejich nespokojenosti je dohoda mezi Evropskou unií a sdružením jihoamerických států Mercosur. Je dohoda pro evropské zemědělství a potravinový trh opravdu nebezpečná? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2025. Premiéra 22. 12. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

ArtCafé – Co přinese zimní koncertní sezóna od ledna do března? (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:51

Zimní měsíce rozhodně neznamenají hudební půst. Tradiční přehled Davida Pomahače mapuje to nejzajímavější, co se mezi lednem a březnem odehraje na českých pódiích, a přináší pečlivě vybrané tipy, kam vyrazit za živou hudbou. Od klubových koncertů až po zimní festivaly napříč celou Českou republikou.

Natočeno 2025. Premiéra 22. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Káva o čtvrté – Nám, nám narodil se… (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:49

Vaše každodenní inspirace: Nám, nám narodil se… . Host: prof. MUDr. Jan Janota, přednosta Novorozeneckého oddělení 2. LF UK a FN Motol. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2025. Premiéra 22. 12. 2025 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Reparát – Výuka plavání v Česku (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:39

I když má povinná výuka plavání v Česku dobré výsledky, z ekonomických a organizačních důvodů teď čelí také problémům. Je tedy čas na její revizi?

Natočeno 2025. Premiéra 22. 12. 2025 (ČRo Plus, 14:34 h.).

Host Lucie Výborné – Jiří Strach (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:28

Hostem je režisér Jiří Strach. Na sváteční týden jsme si pro vás připravili Pohádkové Vánoce. A naším prvním hostem bude člověk, který na televizní obrazovky přivedl anděla Petronela a čerta Uriáše. Jak vzniklo čertovské ?chichichi?? A jak se vlastně věřícímu režisérovi vyobrazoval sám Pánbůh? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2025. Premiéra 22. 12. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Interview Plus – Lukáš Curylo (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:26

Lukáš Curylo, ředitel Charity ČR. V prosinci jsou lidé nejštědřejší. Spolehaji na to charitativni organizace při plánovaní své činnosti? A proč naopak klesá ochota lidí zapojovat se jako dobrovolníci? Moderuje Šárka Fenyková.

Natočeno 2025. Premiéra 22. 12. 2025 (ČRo Plus, 11:34 h.).

5:59 – MDŽ: Proč jsme posedlí pohádkami? (2025)

Filed under: Podcast — Přemek @ 11:15

Připravily moderátorka Lenka Kabrhelová, divadelní autorka a autorka Janka Ryšánek Schmiedtová, filmová publicistka Kristina Roháčková a moderátorka a editorka Veronika Lehovcová Suchá.

Natočeno 2025. Webová premiéra 22. 12. 2025 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 52 min.).

Lit.: Lehovcová Suchá, Veronika – Kabrhelová, Lenka: Vánoční pohádka pod palbou. Vzpomeňte si na myší kožíšek, říká režisérka. In web Seznam Zprávy, 22. 12. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Blíží se Štědrý den a televizní program i streamovací platformy ovládly pohádky a vánoční rodinné filmy. Ostře sledovaná je štědrovečerní pohádka, kterou uvádí Česká televize a která už tradičně budí vášně mnoha diskutujících nejen na sociálních sítích. Neklademe ale na novodobé vánoční pohádky zbytečně velké nároky? Patří do nich reflexe aktuálních společenských problémů? A jsou Češi pohádkami posedlí? (…)

Podle obou hostek podcastu MDŽ jsou pohádky v české kultuře tak pevně zakořeněné proto, že souvisí s národním uvědoměním. Třeba skrz autory, jako byli Božena Němcová nebo Karel Jaromír Erben. „Navíc předávání pohádek z generace na generaci je strašně důležitou součástí naší kultury,“ říká v podcastovém studiu divadelní autorka a režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová.

Podle filmové publicistky Kristiny Roháčkové jsou pohádky u tuzemského publika populární i proto, že znamenají společně strávený čas a bezpečný prostor, ve kterém se může sejít několik generací. „V době, kdy je naše pozornost roztříštěná, můžeme mít společný čas před televizí. I když je to s plným břichem a po štědrovečerní večeři,“ popisuje Roháčková s tím, že v případě příběhu vysílaného 24. prosince mají pak všichni navíc i společné téma k hovoru. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress