Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Ilona Bláhová se narodila před válkou v Jablonci nad Nisou německé mamince a českému otci. Na konci války pomáhala rodina mnoha německým příbuzným, kteří se připravovali na odsun. Když viděla kruté zacházení s Němci, přestala mluvit německy na veřejnosti. V roce 1950 odsoudili oba rodiče ve vykonstruovaném procesu. V Příbězích 20. století zaznamenal životní osudy Ilony Bláhové Adam Drda.

Natočeno 2026. Premiéra 8. 2. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Ivana Denčevová. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Zvukový mistr Jiří Benák, Jan Brauner. Hudba Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.

Host: historik Jaroslav Rokoský. Účinkují Klára Sedláčková-Oltová, Růžena Merunková, Michal Zelenka, Jaroslav Satoranský, Gustav Hašek, Jitka Ježková, Pavel Rímský.

Natočeno 2022. Premiéra 5. 11. 2022 (ČRo 2 Praha). Repríza 8. 2. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

Lit.: Chmel Denčevová, Ivana: Čelila mučení StB i trestu smrti. Ve vězení našla lásku. Osudové ženy: odbojářka Marie Chalupová. In web ČRo 2 Praha, 5. 11. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mohla prožít spokojený život, kdyby se v Československu v únoru 1948 nechopili moci komunisti. Místo toho prožila dlouhá léta ve vězení. Za kurýrní odbojovou činnost byla v procesu Gavenda a spol. odsouzena na 15 let odnětí svobody. I tak našla za mřížemi lásku. (…)

Použité zdroje a literatura:
Rokoský Jaroslav: Když nedostanu provaz, mám vyhráno. Případ Josefa Chalupy, strážmistra SNB. In: Paměť a dějiny 2015/03, s. 104–114.

Dokument sleduje čtyři mladé ženy v různých fázích rozhodování o preventivním odstranění prsou. Jak se člověk vyrovnává se zásahem do vlastního těla, které bylo do té doby zdravé? Připravila Gabriela Jakoubková. Dramaturg Jakub Horáček. Zvukový mistr Jonáš Rosůlek.

Natočeno 2026. Premiéra 8. 2. 2026 (ČRo Plus, 14:34 h.; 27 min.).

Lit.: Jakoubková, Gabriela: Moje cizí prsa. Příběhy žen, které kvůli riziku rakoviny přišly o kus sebe. In web ČRo Plus, 8. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O ženských prsou se mluví buď jako o objektu touhy, nebo jako o medicínském problému. Co ale prožívají ženy, kterým genetika předurčila vysoké riziko rakoviny této části těla? Dokument Moje cizí prsa sleduje čtyři mladé ženy v různých fázích rozhodování o preventivním odstranění prsou – a zároveň osobní cestu autorky, která se skrze jejich příběhy vrací k vlastnímu tělu. (…)

Výsledky genetických testů mohou změnit život během jediné věty. Mutace genů BRCA1, BRCA2 nebo PALB2 výrazně zvyšují riziko rakoviny prsu. Pro jejich nositelky pak vyvstává zásadní otázka: spoléhat se na pravidelné kontroly a případné včasné zachycení nemoci, nebo zvolit preventivní odstranění prsou?

S Majdou, jednou z protagonistek, se autorka setkává poprvé jen pár dní před zákrokem. „Prožívám strach a lítost, že přijdu o kus sebe a o kus svého těla,“ říká.

Její příběh se v dokumentu vrací v několika časových rovinách – před operací, krátce po ní i s odstupem – a ukazuje, že preventivní odstranění prsou není jednorázovým rozhodnutím, ale dlouhým vnitřním procesem. (…)

Co zbylo Rusku z prvního demokraticky zvoleného prezidenta Borise Jelcina? Připomene to Libor Dvořák a David Hertl.

Natočeno 2026. Premiéra 6. 2. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 8. 2. 2026 (ČRo Plus, 13:05 h.) v cyklu Archiv Plus; 3. 7. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Dvořák, Libor: Boris Jelcin. Ten, který odkázal světu Putina. In web ČRo Plus, 6. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už 95 let uplynulo 1. února od narození prvního demokraticky zvoleného ruského prezidenta Borise Jelcina. Mnoho Rusů ho původně vnímalo jako demokrata a hrdinu, který skoncoval s komunistickou minulostí země. Jeho ekonomická transformace ale uvrhla miliony Rusů do chudoby a Jelcinovo vládnutí poznamenala i krvavá válka v Čečensku.

Jelcin pocházel z rolnické rodiny z vesnice Butka u Jekatěrinburgu, dříve Sverdlovsku. Vystudoval polytechniku a od mistra stavebního závodu se vypracoval až po ředitele.

V roce 1968 byl povolán do oblastního aparátu komunistické strany a přelomovým se pro něj stal rok 1985, kdy ho ze sverdlovského oblastního výboru „vytáhl“ do Moskvy Michail Gorbačov.

V prosinci nastoupil do čela moskevských komunistů a brzy se stal mezi Moskvany populárním. Po neshodách s Gorbačovem kvůli pomalým reformám se do politiky vrátil jako poslanec a dotáhl to až na předsedu Nejvyššího sovětu (parlamentu) tehdejší Ruské sovětské federativní socialistické republiky. (…)

Hostem je herec Martin Trnavský. Martin Trnavský je principálem a zakladatelem Divadelního spolku Frída, který letos vstoupil do 26. roku své existence a vydává se novými cestami. Kam až chce spolek zavést? Je splněným snem budoucí pravidelné hostování v pražském Studiu Ypsilon? A v čem ho osvobozují a svazují nové technologie, kterým zcela propadl? Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2026. Premiéra 8. 2. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Host: Helena Vedralová, zpěvačka, houslistka a autorka. Jak její tvorbu ovlivnily valašské kořeny? Které žánry se prolínají v repertoáru její kmenové kapely Muziga? A proč píše haiku a kreslí uhlem? Moderuje Marta Marinová.

Natočeno 2026. Premiéra 7. 2. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Petr Jarchovský je scénárista, spisovatel a pedagog: „Jsem spíš agent s teplou vodou, průtokový ohřívač – znám se s pár dobrými vypravěči příběhů, které nasávám … Dospělost a zrání naše generace prožila v šíleném fofru. Změnily se nosiče, způsoby komunikace. Jsme přehlceni informacemi a oproti mladé generaci jsme tomu vydáni na milost a nemilost.“ Ohrožují nás nejvíc naši nejbližší? O čem bude nová kniha a do jaké míry je autobiografická? Moderuje Petr Vizina.

Natočeno 2026. Premiéra 4. 2. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.). Repríza 7. 2. 2026 (ČRo Plus, 17:10 h.).

Lit.: Vizina, Petr: Jarchovský: To, co popisuju ve své nové knížce, je ze života. S Honzou Hřebejkem jsme jako bráchové. In web ČRo Plus, 4. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Filmy Musíme si pomáhat, Pelíšky, Pupendo nebo Kráska v nesnázích jsou dnes považovány za klasická díla české porevoluční kinematografie. Jejich spoluautorem je scenárista a dramaturg Petr Jarchovský. „Vytvářím si tam takovou fiktivní rodinu, ve které se dějí věci, které jsem zažíval osobně, ale které jsem si taky vypůjčil,“ říká o své nejnovější knize Rodinná rada. Ta bude mít nejspíš i filmovou podobu v podání dlouholetého spojence, režiséra Jana Hřebejka. (..)

Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát ve Winternitzově vile v Praze s pravnukem stavebníka Davidem Cysařem.

Natočeno 2026. Premiéra 7. 2. 2026 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).