Přinese to novela jednacího řádu, která omezuje čas projevů ve sněmovně a zrychluje projednávání třetích čtení? Nebude to na úkor práva opozice vyjádřit se? Debatovat budou předsedkyně pirátských poslanců a bývalá místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová a místopředseda současné sněmovny z hnutí ANO Patrik Nacher. Moderuje Lucie Vopálenská.
Natočeno 2026. Premiéra 11. 2. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Jaký byl osud židovského obyvatelstva na Volyni? A jak se volyňští Češi zapojili do bojů druhé světové války? Nové Hlasy paměti připravili novinářka Lucie Korcová a ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.
Natočeno 2026. Premiéra 11. 2. 2026 (ČRo Plus, 20:32 h.; 27 min.).
Lit.: Korcová, Lucie: „Za chalupu grunt!“ Češi odcházeli na Volyň za lepším životem, čekaly je ale dřina a za války teror. In web ČRo Plus, 11. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Za chalupu grunt!“ Tak znělo heslo, pod kterým v druhé polovině 19. století odcházely tisíce Čechů na Volyň. V oblasti, která leží na severozápadě dnešní Ukrajiny, dokázali vybudovat své nové domovy. Hluboké rány způsobené především druhou světovou válkou se nesmazatelně vryly nejen tváře Volyně, ale i do příběhů volyňských Čechů.
Levná půda a na několik let úleva od daní – to byly hlavní taháky, kterými car Alexandr II. lákal od roku 1868 české obyvatelstvo na Volyň. „Byli to sedláci z Moravy a Čech. Přicházely celé rodiny,“ popisuje ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa. „Češi přinesli do té oblasti mnoho nového. Třeba chmel, protože byli vynikající ve vaření piva.“
Jednou z novinek, kterou Češi na Volyni zavedli, bylo hnojení. Jiří Hoffman vzpomínal pro Paměť národa na to, jak se ukrajinští sedláci chodili ptát, co to Češi házejí na pole a proč to tak smrdí. Z legrace si pak chodili čuchat k českým bramborám, jestli nejsou cítit po hnoji. (…)
Florian Zeller. Superprodukce. Překlad Michal Zahálka. Záznam, střih mluveného slova David Šindelář. Zvukový design a postprodukce Bojan Bojič. Produkce Denisa Burešová, Lucie Laňková. Šéfproducent Michal Sieczkowski. Režie Thomas Zielinski.
Osoby a obsazení: Alice (Petra Špalková), Paul (Petr Lněnička), Laurence (Eva Kodešová), Michel (Igor Chmela).
Natočeno 2026. Vydala Audiotéka, únor 2026 (MP3, 84 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Jak byste se zachovali, kdybyste přistihli svého ženatého kamaráda při nevěře? Ženská solidarita je silná zbraň, ale co když si váš partner myslí, že říkat byste jí to neměla a má poměrně pádné důvody… Současná francouzská komedie, ve které není zdaleka všechno tak, jak se na první pohled zdá. (anotace)
FLORIAN ZELLER
Podle časopisu The Guardian „nejzajímavější dramatik naší doby” psal ze začátku romány, až divadelní hry ho ale proslavily po celém světě. Jeho hry u nás uvádí divadla po celé republice.
Kromě divadla se věnuje také filmu. V roce 2020 adaptoval do filmu vlastní divadelní hru Otec, která vypráví příběh otce s demencí, jemuž se postupně rozpadá vědomí a pojetí o čase. Film také režíroval (v hlavních rolích s A. Hopkinsem a O. Colman) a vysloužil si mj. šest nominací na cenu Oscar.
Petr Záruba, režisér. České komponistce Vítězslavě Kaprálové bylo 22 let, když v roce 1937 odjela studovat hudbu do Paříže. O tři roky později kvůli nemoci umírá. Dokument pojatý jako dialog napříč časem a generacemi KAPRÁLOVÁ se vydává po jejích stopách. Natočil ho režisér Petr Záruba, který bude hostem Vizitky. Jak přistupoval ke zpracování dokumentárního filmu o této hudební osobnosti? A čím je podle něj odkaz Vítězslavy Kaprálové aktuální pro dnešní generaci dirigentek? Ptá se Ondřej Cihlář.
Natočeno 2026. Premiéra 11. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Jaká je šance na snížení rozpočtového schodku, který vláda nastavila na 310 miliard korun? Stane se Polsko dalším členem Rady míru amerického prezidenta Donalda Trumpa? Co chce vláda Andreje Babiše udělat s projektem výstavby vysokorychlostních tratí? Moderují Martina Mašková a Lukáš Matoška.
Natočeno 2026. Premiéra 11. 2. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Připravil Matěj Skalický. Editace Kristýna Vašíčková. Rešerše Stela Chvojková. Sound design Jaroslav Pokorný. Hudba Martin Hůla.
Hovoří Jan Cibulka, spoluautor pořadu Antivirus na Radiožurnálu.
Natočeno 2026. Premiéra 11. 2. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.; 24 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: „Zbláznil se“ Plaga? Děti zákazy obejdou, budou mít dva mobily, podotýká novinář. In web ČRo Plus, 11. 2. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zakázat mobily jo, zakázat sociální sítě zatím ne – přestože premiér by si to přál. Vláda odkrývá plány a ministerstvo školství chystá novou metodiku pro ředitele. Co v ní bude? A nemůže to vyvolat víc problémů než užitku? (…)
Připravil Martin Jonáš. Editor a koeditor Pavel Vondra, Dominika Kubištová. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: Seznam Zprávy – archiv Adély Jelínkové.
Hovoří investigativní reportérka Seznam Zpráv Adéla Jelínková.
Natočeno 2026. Webová premiéra 11. 2. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 25 min.).
Lit.: Jonáš, Martin: „Sláma z bot“, nebo sexuální nátlak? Devadesát žen viní soudce z chování za čarou. In web Seznam Zprávy, 11. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Osahávání, rozepínání oblečení a podprsenek, nevhodné narážky. Zaměstnankyně ostravského soudu popsaly údajný nátlak ze strany zdejšího insolvenčního soudce Petra Budína. On sám popírá, že by ženy sexuálně obtěžoval. Nakonec ale podal rezignaci – poté co se za úřednice postavilo 90 obětí a svědkyň a co se o případ začaly zajímat Seznam Zprávy. V podcastu 5:59 popisujeme detaily s reportérkou Adélou Jelínkovou. (…)
Na Krajském soudu v Ostravě se před několika měsíci začal odvíjet případ, který skončil rezignací letitého insolvenčního soudce Petra Budína. Několik jeho kolegyň a podřízených se tehdy ohradilo proti údajnému sexuálnímu nátlaku z jeho strany. Smluvily si schůzku s předsedou Petrem Novákem, kde se svěřily s tím, že je měl soudce osahávat, a dokonce i napadnout.
„Jednou večer, asi kolem páté, se mi pan Budín zjevil v kanceláři. Odložil si tašku na stůl a rovnou se na mě vrhnul. A teď mluvím o osahávání, o líbání a o použití nátlaku,“ popsala na schůzce, jejíž záznam mají Seznam Zpráv k dispozici, jedna z úřednic. (…)
469. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
O brněnské výstavě Paprsky svobody hovoří Petr Oslzlý, kurátorky výstavy Petra Pichlová a Romana Dominika Hrbatová a do debaty se vloží i Tomáš Černý.
Natočeno 2026. Webová premiéra 11. 2. 2026 (Přepište dějiny – PodBean, 48 min.). K poslechu zde.
Pozn.: V Brně je do poloviny dubna v Moravském zemském muzeu k vidění výstava o spolupráci britských intelektuálů a místním disentem, o podzemní univerzitě i o galerii pro zakázané umělce umístěné v drogerii. Osudy brněnského disentu nás provedly kurátorky výstavy Petra Pichlová a Romana Dominika Hrbatová a především organizátor podzemní univerzity Petr Oslzlý.
V Brně byla kooperace započata roku 1981, v prosinci 1984 se konal první bytový seminář a vzájemná spolupráce trvala bez přerušení až do sametové revoluce. Roku 1990 vznikla v Brně Československá vzdělávací nadace Jana Husa, která ve své činnosti pod názvem Vzdělávací nadace Jana Husa pokračuje dodnes.
Výstava Paprsky svobody se zaměřuje na brněnské dění během pěti let v druhé polovině 80. let 20. století. Představuje důležité oblasti, ve kterých Britové poskytli hmotnou i intelektuální pomoc brněnskému neoficiálnímu kulturnímu světu. Díky Jan Hus Educational Foundation mohli v době normalizace přijíždět a v soukromých domácnostech konat přednášky britští akademici. (anotace)
Dokumentární pásmo o jedné epizodě ze západočeských pobytů Johanna Wolfganga Goethea. Připravil dr. Jaroslav Nečas. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Nastudovala Plzeň v roce 1969. Premiéra 9. 7. 1969 (Praha, 19:00 – 19:45 h.) k 220. výročí narození J. W. Goetha.
Karel Matěj Čapek – Chod. Pohádka. Verše Václav Čtvrtek. Hudební spolupráce Mlhoš Kafka. Dramaturgie Čtvrtková. Režie Helena Philippová.
Vypráví Jiří Pick (Lecián).
Natočeno 1966. Premiéra 4. 6. 1966 (Praha – RPD, 14:50 – 15:15 h.; 22 min).
Powered by WordPress