Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Zrušení poplatků pro Český rozhlas a televizi pro část poplatníků by měla Sněmovna schvalovat ještě letos. Jak vládní politici reagují na obavy, které provází tato změna? Bývalý ředitel společnosti IZIP Jiří Pašek odsouzený za podvod v kauze elektronických zdravotních knížek pro VZP, čelí exekuci. Je šance, že splatí škodu? Pařížská prokuratura si předvolala majitele americké sociální sítě X Elona Muska a bývalou ředitelku této sítě Lindu Yaccarinovou. Co tam bude řešit? Moderují Martina Mašková a Šárka Fenyková.

Natočeno 2026. Premiéra 20. 4. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Lit.: vvr – Mašková, Martina: Zrušení poplatků by snížilo rozpočty televize a rozhlasu pod roky 2005 a 2008, tvrdí výzkumnice. In web ČRo Plus, 20. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Veřejnoprávní média jsou dostatečně kontrolovaná, zdůraznil ve vysílání Českého rozhlasu Plus předseda Rady České televize Karel Novák. Reagoval tím na některé výroky politiků. Upřesnit informace, které se v debatě o financování médií objevují, si kladla za cíl také studie Maríny Urbánikové z Masarykovy univerzity. S výzkumnicí se setkal premiér Andrej Babiš (ANO). „Připomněl, že vláda je odhodlaná poplatky zrušit. V tomto jsme tedy průnik najít nemohli,“ shrnuje Urbániková.

Radní České televize si schválili usnesení, podle kterého se chtějí sejít osobně s ministrem kultury za Motoristy sobě Otou Klempířem. Předseda rady Karel Novák v ranním vysílání Plusu uvedl, že by rádi při tomto setkání uvedli na pravou míru některá vyjádření politiků o nedostatečných kontrolách médií: „Českou televizi kontroluje vnitřní audit, Rada České televize, Dozorčí komise Rady České televize, externí auditor a přibude Nejvyšší kontrolní úřad, jestli bude schválený příslušný ústavní zákon,“ vyjmenovává Novák v ranním vysílání Českého rozhlasu Plus. „Toto bychom si třeba chtěli vyjasnit a objasnit rozdíly mezi televizí veřejné služby a komerčními televizemi,“ dodává. (…)

Lit.: jpr – Svátková, Kateřina: Literu za publicistiku získala kniha o ADHD. „Mám radost, že pomáhá lidem,“ říká autorka. In web ČRo Plus, 20. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jedenáct autorů těch nejlepších knih loňského roku v sobotu večer na jevišti pražského Stavovského divadla převzalo ceny Magnesia Litera. Nejúspěšnějším titulem roku 2025 z pohledu porotců je Mariborská hypnóza od Dory Kaprálové. V kategorii publicistika, jejímž partnerem je Český rozhlas Plus, zvítězila kniha Roztěkané s podtitulem Jak se žije ženám s ADHD od autorek Jany Srncové a Kláry Kubíčkové. (…)

Rozdílné údaje o výdajích mezi tím, co jsme deklarovali jako ČR, a mezi tím, co deklaruje NATO, jsou alarmující, zdůrazňuje Vlastislav Bříza. Rozhovor připravil Jan Pokorný.

Natočeno 2026. Premiéra 17. 4. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 19 min.).

Lit.: vma – Pokorný, Jan: Bříza: Česká vláda zkouší vůči NATO kreativní účetnictví. Trump ale slyší taky na politickou podporu. In web ČRo 1 Radiožurnál, 17. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Šéf NATO Mark Rutte přijel do Prahy, aby jednal s premiérem Andrejem Babišem (ANO) o aliančních závazcích. „Přijel jako posel vážnosti situace. To zásadní, co v tuto chvíli rezonuje celou Severoatlantickou aliancí, je: Opustí Spojené státy NATO? Jakou v ní budou mít úlohu? A jakou v ní bude mít úlohu Evropa?“ vyjmenovává bezpečnostní expert Vlastislav Bříza témata současného existenčního boje Severoatlantické aliance.

„Krizi, která v tuto chvíli opravdu je v rámci transatlantických vztahů, bych řadil mezi tři největší krize v dějinách NATO. Spojené státy hrozí odchodem. My se k tomu musíme postavit čelem, musíme to brát zcela vážně a zcela seriózně,“ zdůrazňuje Bříza. (…)

Adéla Ryvolová. Dokument. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 18. 4. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 30 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Luboš staví mosty mezi sebou a rodinou, Českem a Vietnamem. Poslechněte si dokument Na pomezí. In web ČRo Brno, 18. 4. 2026 (článek). – Cit.: (…) Ve speciálním vydání magazínu Zelný rynk, ve kterém výjimečně nezazní fejeton, uslyšíte dokument studentky Divadelní fakulty JAMU, Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky, Adély Ryvolové s názvem Na pomezí.

O čem dokument je? Jeho protagonistou je Luboš Tran. Luboš staví mosty. Ne z betonu, ale ze společně stráveného času, slov a vzpomínek. Narodil se ve Vietnamu, ale od svých dvou let žije v České republice. A tak každý den staví most mezi sebou a rodinou, mezi Českem a Vietnamem, aby tyto dva světy propojil. I když sám říká, že ten jeho most má malou díru uprostřed, přejít se přes něj dá. Vydejte se po něm s námi v rozhlasovém dokumentu zachycujícím každodenní život na pomezí dvou kultur.

V dokumentu byly kromě autorských nahrávek využity také zvuky z platformy Freesound.org pod licencí CC BY. Konkrétně se jedná o skladbu Lo-fi Music Guitar autora Migfus20, zvuk hanojského letiště (hanoiaiport01) od uživatele WIM a nahrávku akordeonu (Prague, Staro Mesto, City Center part.8 – Country roads, bar Svejk) autora vonfleisch. (…)

Vysíláme řadu knih ve čtené podobě, reflektujeme literární scénu i objevujeme nové autory. Pro literaturu toho neděláme málo, říká šéfredaktorka ČRo Vltava Jaroslava Haladová. Připravil Vojtěch Bidrman.

Natočeno 2026. Premiéra 19. 4. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 6 min.).

Lit.: opa – Bidrman, Vojtěch: Mariborská hypnóza Dory Kaprálové ovládla Magnesii Literu. Cenu za přínos knižní kultuře získala Vltava. In web ČRo 1 Radiožurnál, 19. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Letošní ceny Magnesia Litera ovládla Dora Kaprálová s románem Mariborská hypnóza, který získal titul Kniha roku a zvítězil v kategorii Próza. Ocenění si odnesli autoři jedenácti titulů. Cenu za přínos knižní kultuře získala stanice ČRo Vltava. „Je to pro nás pocta, protože Vltava se literatuře věnuje od svého založení. To, že nás ocenily osobnosti z literární obce, je velká čest,“ říká šéfredaktorka Jaroslava Haladová. V čem spočívá největší přínos Vltavy knižní kultuře? (…)

Božena Němcová. Dramatizace Antonie Kučerová-Fischerová a Jan Port. Rozhlasová úprava Vladimír Müller. Režie Bohuš Hradil.

Osoby a obsazení: Božena Němcová — babička (Marie Ptáková), — Prošek, babiččin zeť — Terezka, babiččina dcera — Barunka (Drahomíra Hůrková), Jan, Vilím, Adélka, jejich děti — pan otec ze mlýna — jeho panímáma — Mančinka, jejich dcera — rýzmburský myslivec — Bayer, myslivec z Krkonoš — Aurel, Jeho syn — Kudrna, flašinetář — Kristina, dcera hospodského — Viktorka — Jakub Míla, Kristlin milý — paní kněžna (Milada Horutová) — komtesa Hortensie (Nora Cífková) — Leopold, komorník.

Natočeno 1940. Premiéra 27. 10. 1940 (Praha, 16:25 – 18:05 h.). Repríza 22. 12. 1940 (Praha, 16:30 h.).

Lit.: anonym: Klasické dílo B. Němcové. In Náš rozhlas 44/1940 (27. 10. 1944), s. 13 (článek).

Lit.: anonym: Herci, kterým netleskáte. In Náš rozhlas 47/1940 (17. 11. 1940), s. 7 (článek). Cit.: Milada Horutová která střídá dnes rozhlas s jevištěm a filmem, rozhodla se pro divadelní dráhu po maturitě, třebaže zprvu pomýšlela na studium práv. Právnickou fakultu však opustila po třech semestrech, aby se cele věnovala studiím na dramatické konservatoři v Praze, a soukromému školení hereckému u Anny Iblové. Vliv této učitelky projevil se u Horutové zejména ve smyslu pro kulturu slova a přednesenou plastičnost; od jiné ze svých učitelek — M. Laudové — přinesla si pro jeviště způsob vystoupení, který vždy směřuje ke kothurnu, což arci u Horutové nelze ztotožňovat s pojmem efektního pathosu.

Ačkoliv se uplatnila i v rolích typu konversačniho a tu především salonního, přece nejbllžší její tvůrčí oblastí je obor sytě dramatický, zvláště tam, kde se svažuje k tragice. Milada Horutová působila na scéně Národního divadla v Praze, v Slovenském Národním divadle v Bratislavě a na jevišti Anny Sedláčkové a z jejích jevištních výkonů připomíná se především Maryša v dramatě Mrštíkových, kněžna z Jiráskovy ,,Lucerny“, Emilie Marty z Čapkovy „Věci Makropulos“, Lavinie ze Shawova „Androkla a lva“, dívka Kosovka z Vojnovičovy „Smrti matky Jugovičů“ a j. V rozhlase, kde působí už více než pět let, vytvořila množství postav, z nichž třeba uvésti: Hermlonu (‚Shakespeare: Pohádka zimního večera), Emilii (Shakespeare: Othello), Markétku (Goethe: Faust), Alžbětu (Vrchlický: Noc na Karlštejně), Fanettu (Vrchlický: Soud lásky), Annu (Jirásek: Otec), kněžnu (Němcová: Babička), Mandu (Winter: Rozina sebranec) a j. Mimoto znáte ji z četných recitací.

Připravila Alex Mynářová.

Hovoří herec a režisér Josef Hervert.

Natočeno 2026. Premiéra 15. 4. 2026 (ČRo Region, 28 min.).

Lit.: Mynářová, Alexandra – Josefová, Dana: Herec a režisér Josef Hervert: Vždycky si vyberu komplikovanější cestu, ale vyplácí se to. In web ČRo Brno, 15. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak se z leteckého mechanika a divadlem nepolíbeného mladíka stal student DAMU? Josef Hervert působí jako herec a režisér především ve Strašnickém divadle v Praze.

„Jsem herec, který postupně přešel k režii. Stalo se to souhrou různých náhod a začalo se mi líbit mít odpovědnost nejenom za svůj výkon, ale za ten celek. Tak jsem se postupně převtělil do režiséra, který má hereckou zkušenost.“ Proto se snaží hercům naslouchat a bere to jako kolektivní dílo. „Provokuju herce k debatě a mám pocit, že jim vyhovuje, že jsou bráni jako partneři.“

Vidět ho můžete v inscenaci František Plánička, o legendárním československém brankáři. „Můj srdcový klub je Slavia, takže to představení je srdcovka. Vyrůstal jsem na Letné, kde všichni fandili Spartě, tak asi právě proto jsem začal fandit Slavii. Byly to boje, hodně jsme prohrávali, tak jsem si řekl, že sparťanem se člověk narodí, ale aby se stal slávistou, musí mít sílu, vůli, odvahu a základní morální vlastnosti,“ usmívá se.

Kuriózní je, že hru režírovala žena, Olga Strusková. „Kdyby to dělal chlap, vyleze z toho asi hlavně fotbal, ale takhle z toho vylezl ten lidský příběh.“ (…)