Záznam debaty z konference Křehká bezpečnost. Hosté: americký novinář Simon Shuster a polský analytik Slawomir Sierakowski.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 5. 2026 (ČRo Plus, 13:34 h.) v cyklu Speciál.
27. 5. 2026
Došlo k vzájemnému kulturnímu obohacení (2026)
Bianca Bellová. Cesta za čtenáři rozpáleným mikrobusem na italský literární festival. Povídka z knihy Tyhle fragmenty. Účinkuje Tomáš Drápela. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 23 min.).
Interview Plus – Simon Shuster (2026)
Simon Shuster, americký novinář a znalec dění v Rusku a na Ukrajině. Rusko je podle Putinových slov vyjednávat s Ukrajinci o míru. Ale jak by vypadal mír přijatelný pro napadenou zemi? Dokáží takový mír zprostředkovat Spojené státy? Moderuje Petr Vizina.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 5. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Osobnost Plus – Tomáš Klvaňa (2026)
Tomáš Klvaňa, ředitel Aspen Institute Central Europe, autor knihy Kuba: stručné dějiny konce. Ještě před třemi lety jako znalec regionu říkal, že „po Kubě už neštěkne ani pes“. Ale pes začal štěkat, když se do Bílého domu vrátil Donald Trump. Co se změnilo? Proč teď o chudém ostrovu v Karibiku americký ministr zahraničí Marco Rubio tvrdí, že ohrožuje bezpečnost Spojených států? A jak velkým strašákem je dnes pro Američany krize v Zátoce sviní ze začátku 60. let? Ptá se Barbora Tachecí.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 5. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Vizitka – Iva Podzimková (2026)
Iva Podzimková, mistryně zvuku Českého rozhlasu. Mistrů zvuku v rozhlase je mnoho a každý se zaměřuje na konkrétní zvukovou práci. Iva Podzimková vystudovala Zvukovou tvorbu a hudební režii na HAMU a v rozhlase se specializuje na vážnou hudbu. Nedávno se vrátila z Paříže, kde absolvovala zvukovou dílnou. Jaká to pro ni byla zkušenost? A kterých zvuků si všímá mimo práci? Ptá se Karolína Koubová.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 27. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.); 26. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Pro a proti – Končí rozpočtová odpovědnost českých vlád? (2026)
Sněmovna poslala do Senátu vládní novelu, která rozvolňuje rozpočtová pravidla. Potřebuje kabinet Andreje Babiše volnější ruku kvůli navyšování výdajů na obranu a investicím do infrastruktury? Nebo hrozí bezuzdné rozhazování a zadlužování příštích generací? Moderuje Lukáš Matoška.
O limitech státní kasy debatují Petr Musil z Národní rozpočtové rady a ekonom Akademie věd Robin Maialeh.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 5. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Ranní Plus – Zákon o státních zaměstnancích, sílící útoky na Ukrajinu, německý vládní výdajový balík (2026)
Posílí zákon o státních zaměstnancích flexibilitu státní správy nebo spíš zjednodušší výměnu úředníků podle politického zadání? Útoky na Ukrajinu dál sílí. Co to vypovídá o mocenských a ekonomických poměrech v Rusku? Jak zabírá anebo nezabírá velký vládní výdajový balík, který měl podpořit německou ekonomiku? Moderují Martina Mašková a Šárka Fenyková.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 5. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Přepište dějiny – František Palacký je už 150 let v pánu (2026)
502. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 2026. Webová premiéra 27. 5. 2026 (Přepište dějiny).
Pozn.: Století a půl je po smrti František Palacký. Kdo v něm českému národu tehdy vlastně umřel a jak vypadal jeho pohřeb? Palacký je pochovaný v Lobkovicích, což je dnes část Neratovic. Ve městě spojeném hlavně s chemickým průmyslem by hrobku Otce národa asi čekal málokdo. A už skoro vůbec nikdo netuší, proč se během jeho pohřbívání účastníci funusu porvali o věnce. Byla to mela.
Jak si Palackého připomenete? Utratíte litr s ním? Nebo si něco od něj nebo o něm přečtete? Nebo se koukněte na seriál Dcera národa, tam je pojat pěkně bez sentimentu. Když to neuděláte, Tomio si jej připomene za vás a udělá z něj fanouška přímé demokracie… (anotace)
Vinohradská 12 – Paraziti, dezoláti a méněcenní (2026)
Připravil Matěj Skalický. Editace Kristýna Vašíčková. Rešerše Tereza Velebilová. Sound design Jaroslav Pokorný. Hudba Martin Hůla.
Hovoří Tomáš Koblížek, filozof jazyka z Akademie věd ČR.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 5. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.; 24 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Macinkův slovník asociuje debaty o eugenice. Je to strategie fíkového listu, všímá si filozof jazyka. In web ČRo 1 Radiožurnál, 27. 5. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Méněcenní, paraziti, dezoláti. Hate speech v politice. Nadávky, ale i hranice svobody slova. Kde začíná, kde končí? Vyvolávají politici nenávist, nebo jen provokují? A kdo rozhoduje o tom, co je už za hranou? (…)
5:59 – Budou Sudetoněmecké dny v Česku pravidelně? (2026)
Připravil Martin Jonáš. Editor a koeditor Pavel Vondra, Matěj Válek. Sound design a hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: CNN Prima News, Český rozhlas Plus, Český rozhlas Radiožurnál, ČT24, Youtube – RaptorTV.cz_Hej, Občané!, z.s. (@RaptorTV.cz_hejobcane_zs).
Hovoří reportér týdeníku Respekt Tomáš Lindner.
Natočeno 2026. Webová premiéra 27. 5. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 23 min.).
Lit.: Jonáš, Martin: Posselt sudetské Němce změnil. Vzdali se ukřivděného pohledu, říká reportér. In web Seznam Zprávy, 27. 5. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jestli se účastníci a odpůrci nedávného sudetoněmeckého sjezdu na něčem shodnou, je to zřejmě fakt, že se v Brně odehrál historický okamžik. Okamžitě se navíc vyrojily spekulace, že by Sudetoněmecké krajanské sdružení mohlo usilovat o další takové akce v Česku. Jaké jsou pro to vyhlídky? A jak to vlastně v samotném Brně vypadalo? Právě to rozebíráme v podcastu 5:59. (…)
„Historický průlom“. A také: „Co se dříve zdálo být nemyslitelným, se stalo skutečností.“ Dvě vyjádření z tiskového ohlédnutí Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) za vůbec prvním sjezdem sudetských Němců na českém území po druhé světové válce. A podobně optimistické věty se po takzvaných Sudetoněmeckých dnech, které v rámci festivalu Meeting Brno proběhly v jihomoravské metropoli, objevují i v německých médiích, kdy třeba podle veřejnoprávní televize ZDF sjezd vyslal signál smíření.
Není přitom snad nutné nijak obšírně připomínat, jakou pozornost sudetoněmecké setkání v Česku vyvolalo. Proti jeho konání se postavila i tuzemská vládní koalice, která za bojkotu opozice ve Sněmovně schválila odmítavé usnesení. Sjezd se však v plné šíři uskutečnil, přestože v Brně nechyběli ani jeho odpůrci, kteří například připomínali oběti nacismu a varovali před zpochybňováním uspořádání vzešlého z druhé světové války. (…)