V podcastu sdílejí své příběhy lidé, kteří prožili domácí nebo sexualizované násilí a rozhodli se nezůstat potichu. Vzniká pod hlavičkou organizace Věřím ti, která těmto lidem nabízí komplexní pomoc. Zakladatelkou projektu je advokátka Tereza Otavová, která se zaměřuje právě na problematiku domácího a sexualizovaného násilí.
Natočeno 2026. Webová premiéra 1. dílu 25. 5. 2026 (Novinky.cz, 32 min.); 2. dílu 1. 6. 2026 (Novinky.cz, 7:45 h.; 30 min.).
Lit.: Pánková, Magdaléna: Svědectví Kateřiny: Z okouzlujícího muže se stal manipulátor. In web Novinky.cz, 25. 5. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kateřinu její muž dlouho psychicky deptal. Poslední kapkou bylo fyzické napadení, po kterém se rozhodla, že se s ním definitivně rozvede. Celý proces ale trval velmi dlouho. Stálo ji to mnoho psychických sil a odrazilo se to i na jejím zdravotním stavu. Svůj příběh vypráví v rámci podcastu Nejseš sám, projektu Věřím ti.
Kateřina se se svým dnes už bývalým mužem poznala přes svého zaměstnavatele. Přišel jí tehdy velmi okouzlující. Několik let o ni usiloval, i když byl sám ženatý. Nakonec se rozvedl, a tak se pár dal dohromady.
Začali spolu bydlet. Už tehdy ale byly ve vztahu patrné „red flagy“, které si Kateřina plně uvědomuje až dnes. „Chtěla jsem se vdát a mít děti, byla jsem do něj zamilovaná. Řekl mi, že si mě nikdy nevezme. Byl to pro mě šok,“ vzpomíná. (…)
Lit.: Pánková, Magdalena: Po fyzickém útoku od manžela odešla. Přišel vleklý spor o děti a psychické problémy. In web Novinky.cz, 1. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po dlouhém psychickém nátlaku ze strany manžela se po prvním fyzickém útoku rozhodla Kateřina nakonec rozvést. O jejím příběhu jsme na Novinkách psali minulý týden. Následovaly soudní spory o péči o děti. Celý proces a společné uspořádání navíc komplikovala situace spojená s pandemií covidu. Pokračování svého příběhu sdílí Kateřina v rámci podcastu Nejseš sám, projektu Věřím ti.
„Naše opatrovnické řízení trvalo více než dva roky. Děti chtěly být se mnou, nechtěly střídavou péči. Prvním opatrovnickým rozsudkem byly svěřeny děti do mé péče,“ vypráví Kateřina s tím, že krátce na to se bývalý manžel odstěhoval ze společného bytu.
Nadále se ale jako čerstvě rozvedená matka dvou dětí potýkala s nepříjemnými psychickými stavy. „V noci jsem se budila, bála jsem se, že slyším klíče v zámku a že zase přijde,“ vzpomíná Kateřina. (…)
Lit.: anonym: Škrcení, bití, házení po zemi, psychický teror. To není týrání, rozhodl soud. In web Novinky.cz, 14. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Renata přežila několik měsíců surového týrání a pokus o sražení autem. Její bývalý partner ji několik měsíců škrtil, bil, smýkal s ní po zemi a házel s ní po místnosti. Vedle systematického fyzického týrání uplatňoval také silné psychické a sociální násilí s cílem ji úplně zničit a izolovat. Nyní čelí nejen závažným zdravotním následkům, ale čeká ji složité a nákladné dokazování v soudním řízení. Svůj příběh vypráví v podcastu Nejseš sám.
Násilí vygradovalo výhrůžkou, že „pokud ji nebude mít on, nebude ji mít nikdo“. Opilý agresor Renatu napadl a při svém odchodu z domu se ji i její dceru pokusil přejet autem. Jen díky obrovskému štěstí se oběma podařilo tomuto útoku uniknout.
Po letech strachu následovalo dlouhé a vyčerpávající trestní řízení. Krajský soud v Hradci Králové pachatele původně odsoudil za týrání a pokus těžkého ublížení na zdraví, což následně potvrdil i Vrchní soud. Pachatel však podal dovolání a Nejvyšší soud výrok o vině částečně zrušil s tím, že je třeba znovu přezkoumat, zda se jednalo o týrání, nebo o tzv. „situační párové násilí“.
Krajský soud následně bez provedení jakéhokoliv dokazování konstatoval, že k týrání nedošlo, a odsoudil pachatele pouze za pokus ublížení na zdraví. Soud ignoroval fakt, že Renata v důsledku prožitého týrání utrpěla těžkou újmu na zdraví a z psychiatrických důvodů skončila v invalidním důchodu. (…)